Nejznámější je příběh nešťastné ženy, která ve skalní dutině zanechala dítě, a když se pro ně vracela, už vchod nenašla. Skála se opět na celý rok zavřela. Pověst, pocházející z Červené Třemešné u Miletína, zpracoval K. J. Erben do známé balady. Obdobné historky se však vyprávějí na mnoha místech Čech. Mají zřejmě racionální jádro. Je známým faktem, že některé otvory jeskyň jsou viditelné jen tehdy, když je sluneční paprsky ozáří pod určitým úhlem. A tato situace může nastat jen v jediném období roku a trvat třeba pouhou hodinu. Další nebezpečí číhalo na odvážlivce, když do podzemního prostoru vstoupil. Jestliže byl jeskynní labyrint členitý, snadno ztratil orientaci a v domnění, že se vrací, pronikal stále hlouběji do nitra hory. Když mu posléze dohořelo světlo, byl odsouzen k smrti hladem, pokud se dříve nezřítil do nějaké propasti. Historicky doložený je příběh bohatého měšťana z Prachatic. Byl posedlý hledáním pokladu, který je podle starých legend ukryt ve svahu nedaleké hory Liblína. V takzvané Ježíšově skále objevil puklinu, táhnoucí se někam do hlubin, ze které prudce vanul studený vzduch. To v něm vyvolalo přesvědčení, že má poklad na dosah. Jenom se do dutiny nějak dostat! Puklina totiž byla příliš úzká na to, aby se jí mohl protáhnout. To mu způsobilo bezesnou noc: až do rána zoufale přemítal o tom, jak se dostat dovnitř dřív, než ho někdo jiný z města předběhne. Nakonec dospěl k jedinému možnému řešení. Ráno vzal ke skále své dva syny, desetiletého Jíru a osmiletého Lukáše, a přikázal jim, aby se skalní rozsedlinou protáhli a uvnitř pobrali vše, co tam najdou. Chlapci se vzpouzeli, černá díra jim naháněla strach, ale otec nakonec sliby i pohrůžkami donutil staršího Jíru dovnitř vlézt. Uplynula hodina - chlapec se neobjevil a na volání neodpovídal. Otec za ním poslal mladšího Lukáše. Ale i on beze stopy zmizel. Vyděšený měšťan běžel pro pomoc. Řekl, že chlapci při svých hrách do pukliny vlezli sami. Nikdo ze zachránců se však do skály nedokázal protáhnout a posílat tam další děti samozřejmě nepřicházelo v úvahu. Oba nešťastné chlapce už Ježíšova skála nikdy nevydala. Otec se z hrůzy nad svým činem pomátl a jednoho dne, necelé dva měsíce po smutné události, jej služebná našla oběšeného na půdě domu. Od té doby se prý jeho duch zjevuje na místech, kde nechal své syny zahynout. Osudná puklina byla zanesena pískem a drolícím se kamením, ale lze ji ještě ve skále rozeznat.
CESTA ZA POKLADEM - 6. ÚKOL
Jeskynní labyrint
Dnes budete mít možnost napravit neštěstí, které způsobil zmíněný prachatický chamtivec. Pozorně si prohlédněte labyrint na obrázku a najděte z něj cestu ven. Zachráníte tím, alespoň symbolicky, dva kluky, kteří v tom byli zcela nevinně, a získáte další slovo do tajenky. Tím slovem je příjmení měšťana z našeho příběhu a dostanete ho tak, že si postupně zapíšete písmena, kterými prochází nejkratší cesta ze středu labyrintu ven. Pozor, příjmení je v bludišti napsáno pozpátku! Do herního plánu si je zapište už v normální podobě!
Jan Smolík
Rady zlatokopům
Našli jste další zadání pro vyřešení tajenky do šestého úseku mapy Cesta za pokladem, která byla uveřejněna v ABC č. 4. I v dalších ABC až do čísla 16 naleznete seriály o pokladech a tajenky do herního plánu. Všichni, kdo vyluští úkoly i s tím závěrečným, dostanou část pokladu, tajemnou neznámou minci. V ABC č. 16 vyhlásíme také finále celé soutěže. Už teď vám můžeme prozradit, že finálovým úkolem bude namalovat obrázek. Jaký, to se dozvíte právě v č. 16. Na deset nejkrásnějších obrázků navíc čeká deset her SCRABBLE! Pokud vám chybí herní plán, zašleme vám černobílou kopii i s pravidly hry za poštovní známky v hodnotě 20 Kč, pokud potřebujete některý z předchozích úkolů, zašlete známky v hodnotě 10 Kč. Známky posílejte na adresu redakce.
