Na Zemi je jen málo míst, kam člověk nepronikl. Ale dna moří a oceánů jsou pro něj zatím dostupná jen omezeně. Jeho návštěvy v tomto prostředí jsou kratičké a plné nebezpečí.
To se týká i pozorování žraloků a jejich chování v přirozeném prostředí. Potápěči s kamerami jsou proti žralokům příliš nemotorní, žraloci navíc v jejich přítomnosti svoje chování často mění. Rušivě působí i různá podmořská výzkumná plavidla, ať už s lidskou posádkou, nebo dálkově ovládané automaty. Aby se žraloci chovali přirozeně, je nutné, aby o přítomnosti pozorovatele - skryté kamery - pokud možno vůbec nevěděli.
To vůbec není snadné. Její "oko" může pozorovat život žraloků pouze tehdy, když se zdržují v jejím zorném poli. Jenže žraloci jsou tuláci, kteří se pohybují z místa na místo, a jednotlivé oblasti jsou od sebe často vzdálené tisíce kilometrů. Ideální by bylo, kdyby kameru mohl do společenství žraloků dopravit sám žralok. Takovou spolupráci ale od nich můžeme očekávat jen stěží. A tak se vědci uchýlili k neobvyklému pokusu - vyrobili robota v podobě žraloka - robožraloka.
Žralok na cestách
Robožralok strávil tři roky v Národním mořském akváriu v Plymouthu ve skupině písečných žraloků. Jeho tvůrci sledovali, jak se budou skuteční žraloci vůči svému mechanickému příbuznému chovat, a doufali, že se tak dozvědí více o žraločím chování a jejich inteligenci. Robožralok napodoboval chování skutečných žraloků tak dokonale, že si na něj nakonec zvykli a přijali ho do skupiny.
Hlavním úkolem robožraloka však bylo natočení dokumentu o žralocích v přirozeném prostředí. Vydal se proto společně s přírodovědci na cestu po světových oceánech a ve volné přírodě sledoval život a chování divokých žraloků. Vznikl tak jedinečný přírodovědný dokument Smart Shark (Chytrý žralok), který už jste mohli vidět i u nás na kanále Discovery Chanel. Slovem ho doprovází známý přírodovědec David Attenborough.
Kde všude se natáčelo a se kterými žraloky se robot setkal:
atol Bikini - žralok šedý útesový
Jižní Austrálie - velký bílý
Belize - žralok velrybí
Havaj - žralok tygří
Filipíny - žralok liščí
jižní Afrika - mys Kap - velký bílý
žralok kladivoun (scaloped hamerhead)
žralok bělavý (bull shark)
David Attenborough
Sir David Frederick Attenborough se narodil roku 1926 v Londýně jako druhý syn herce lorda Richarda Attenborougha. Vystudoval přírodní vědy na univerzitě v Cambridgi. Po promoci sloužil dva roky v Britském královském námořnictvu. V roce 1952 začal pracovat pro BBC, zpočátku jako producent, ale brzy se proslavil svými přírodovědnými seriály, z nichž mnohé vysílala i naše televize. V roce 1985 byl povýšen do šlechtického stavu (získal titul sir) a v roce 2004 převzal v Praze Descartesovu cenu za popularizaci vědy.
Robožralok
- vypadá jako žralok, plave jako žralok. Jeho vzhled napodobuje šedé útesové žraloky
- je dva metry dlouhý, váží 35 kg
- má předem naprogramovaný elektronický mozek, který řídí způsob jeho plavání - rychlost, hloubku a směr
- pohání ho tryskový motor. Rychlost robožraloka je až o čtvrtinu menší, než rychlost skutečného žraloka, v plné rychlosti mu nestačí
- kamera snímá vše, co se pohybuje v jeho zorném poli
- senzor přijímá signály z okolního prostředí, počítač je vyhodnotí a upraví chování robota
Skutečný žralok
Žraloci jsou prastaří živočichové, jejich předkové se na Zemi objevili před téměř 300 miliony lety. Od té doby se tyto paryby příliš nezměnily - žralok byl a dodnes je dokonalý výtvor přírody, jeden z nejúspěšnějších dravců všech dob a dnes je považován za nejdokonalejšího predátora vůbec.
Jejich velikost kolísá podle druhu - největší žralok velrybí může měřit až 18 m, obávaný žralok bílý může měřit až osm metrů.
- má dokonalý hydrodynamický tvar těla, což mu usnadňuje rychlý pohyb ve vodě
- jeho šupiny jsou drážkované takovým způsobem, že omezují turbulenci vody na povrchu těla, díky čemuž žraloci plavou hladce a úplně tiše, rychlostí až 50 km/hod
- žraločí oko je dokonalý orgán přizpůsobený temnu v hlubinách - je desetkrát citlivější, než je to naše
- vnitřní ucho je schopno zachytit nízkofrekvenční zvuky ze vzdálenosti až 10 km
- postranní čára je orgán, který vnímá tlakové vlny vznikající pohybem. Žralok tak získává trojrozměrný obraz svého okolí a všeho, co se kolem něj pohybuje
- tzv. Lorenziniho ampule na spodní části rypce slouží jako elektrosenzory. Každý živý tvor indukuje nepatrné elektrické impulzy, které je žralok schopen zachytit
- čich je hlavním žraločím smyslem. Kořist vycítí na vzdálenost větší než 1 km a je schopen zachytit jedinou částečku krve mezi 25 miliony kapkami vody
- mozek žraloka má nápadné čichové laloky v přední části
- mimořádně vyvinutý je i mozeček zodpovědný za paměť, učení a myšlení
Síla žraločích čelistí je obrovská, žralok tygří, který se zaměřil na lov želv karetových, dovede vyvinout sílu 2,5 tuny na 1 cm2.
Jak hledají cestu
Žraloci migrují za zdrojem potravy, např. na želví pláže či na místa hromadného tření ryb, i tisíce kilometrů. Podle čeho se v oceánu orientují, jak si mohou zapamatovat správnou cestu? Vědci se na základě mnoha pozorování domnívají, že používají celou řadu orientačních pomůcek. Určitě se orientují vizuálně, tedy pomocí zraku, znají písečné koridory mezi útesy. Pravděpodobně používají sluch a vnímají zvukové vlny odrážející se ode dna a okolních překážek. A jejich elektroreceptory nepochybně zaznamenávají zemský magnetismus - fungují jako spolehlivý kompas.
Chytrý žralok
Dokument Smart Shark (Chytrý žralok) jste mohli vidět na televizním kanále Animal planet na přelomu roku, nejbližšího opakování se dočkáte 26. května v 17 hodin.
