Superválečník – Voják 21. století

Sdílej
 

I v 21. století platí, že nepřátelské území není dobyto, dokud na něj nevstoupí bota pěšáka. Reakcí na potřeby současných vojenských operací jsou programy vojáka pro 21. století, označované v některých zemích také jako programy vojáka budoucnosti.
V důsledku politických změn posledních dvaceti let se výrazně změnil rozsah i forma vojenských konfliktů. Většinou to jsou tzv. expediční operace namířené proti jednotlivému střednímu nebo menšímu státu, případně jen nějaké ozbrojené skupině. Bojová činnost probíhá na omezeném prostoru, především v obydlených oblastech nebo nepřehledném terénu, mnohdy v extrémních klimatických podmínkách. To vše omezuje účinnost těžkých zbraní a technologické převahy. Jedním z hlavních úkolů se proto stala digitalizace bojiště.
Cílem digitalizace je vícestupňové, sdílené informační vědomí od jednotlivého vojáka až po vyšší složky velení s využitím bezdrátové elektronické sítě a přenosu informací ve formě dat. V praxi se jedná o pět základních oblastí, ze kterých vychází všechny známé programy. Jsou to mobilita, ničivá síla, ochrana, udržitelnost a informační systém, které jsou systémově propojeny.

Mobilita

Mobilitu v prostoru nasazení zajišťují vrtulníky, bojová vozidla pěchoty a obrněné transportéry, obrněné i standardní terénní automobily. Probíhají dokonce zkoušky gyroskopických dvojkolek pro jednotlivé vojáky. Cílem zkoušek je, aby se vojáci – s výjimkou bojové činnosti - pohybovali po vlastních nohou co nejméně. Není to z toho důvodu, že by byli vojáci líní, ale proto, že jejich výzbroj je velmi těžká a omezuje jejich pohyblivost a výdrž především v oblastech s extrémními teplotami a vlhkostí.
Ničivá síla

Pod termínem ničivá síla si můžeme představit především palebnou sílu jednotlivce a jednotky. Výzbroj vojáka budoucnosti se stále vyvíjí. Části výzbroje a vybavení již testují americké speciální jednotky v Iráku. Jedná se o optoelektronické zaměřovače na zbraních spojené se senzory a displeji na helmách vojáků. Zároveň probíhá program OICV zaměřený na vývoj nové ruční zbraně. V současné době je nejžhavějším kandidátem zbraň XM-8, vycházející z německé automatické karabiny G 36 firmy Heckler a Koch. Francouzi vycházejí z vlastní zbraně FAMAS. Součástí uvedených zbraní je granátomet. Výzbroj družstva (nejmenší, zhruba osmičlenné bojové jednotky) by měly představovat kulomety, lehké minomety, granátomety, pancéřovky a odstřelovací pušky, pistole a ruční granáty. Žhavou otázkou je využití technologicky nových druhů výzbroje jednotlivce a skupiny, neletálních (nesmrtících) zbraní a bojových robotů. Standardem má být schopnost boje v noci za pomoci infračervených a termovizních pozorovacích a zaměřovacích přístrojů.
Ochrana

Ochrana se stala základním požadavkem, jehož aktuálnost potvrzují boje v Iráku. Již v současnosti jsou standardem neprůstřelné vesty různé odolnosti a helmy. Většina z nich však neodolá přímému zásahu nábojem ze současné automatické karabiny nebo kulometu, a pokud ano, jsou tyto vesty tak těžké, že snižují pohyblivost vojáka. Vývoj směřuje k odolnějším materiálům, ze kterých by byla vyrobena celá bojová kombinéza. Jedná se např. o aktivní pancéřování odchylující střelu z dráhy letu. Základním materiálem pro výstroj by měly být uhlíkové nanotrubičky, které jsou sedmkrát pevnější než kevlarové vlákno.
Logistika = udržitelnost

Udržitelnost je do značné míry záležitostí logistiky. Cílem je zajištění dlouhodobé bojeschopnosti vojáka na stejné úrovni. Přitom objem a hmotnost vody, potravin, munice i energetických zdrojů, zdravotnického materiálu a základních hygienických potřeb lze snižovat jen obtížně. Je tedy důležitá vazba na transportní prostředky družstva, tedy na obrněný transportér či bojové vozidlo pěchoty. Zásadní význam pro udržení bojeschopnosti má také odpočinek, především spánek každého vojáka. K tomu je třeba speciální lehký spací pytel, izolační podložka, případně ochrana před deštěm a sněhem. To vše má určitý objem a hmotnost, které je třeba přepravovat.
Informační systém

Informační systém je základním prvkem převahy nad protivníkem. Technologický cíl je dán heslem „každý voják senzorem“. Obvykle je označován jako C4I, tedy v angličtině velení, řízení, spojení, zpracování dat a vojenské zpravodajství. Tvoří jej prostředky získávání informací - od družic, průzkumných letounů, např. AWACS a J STARS, přes taktické průzkumné a bojové letouny, bezpilotní letouny a radiolokátory až po informace od vozidel, pěších jednotek a doslova jednotlivých vojáků. Všechny informace jsou soustřeďovány, vyhodnocovány a zasílány pokud možno v reálném čase. Důležitá je rovněž nerušená komunikace mezi jednotlivými vojáky družstva a mezi jednotkami. To umožňuje organizovanou a v důsledku toho účinnější bojovou činnost v situacích, kdy se vojáci vzájemně nevidí. Zásadní význam má možnost přenosu nejen mluveného slova, ale i obrazových informací na displeje vojáků. Do této oblasti rovněž patří pozemní navigace pomocí systému GPS. Znalost vlastní polohy a polohy spolubojovníků je důležitá nejen z hlediska taktiky, ale také psychické odolnosti vojáka a příslušníků jednotky na bojišti.
Programy vojáka budoucnosti

Vzhledem k obecně shodným požadavkům jsou si programy vojáků 21. století v jednotlivých státech velmi podobné. První americký program, zahájený na přelomu 80. a 90. let, se jmenoval Land Warior – Pozemní válečník. Vycházel ze zkušeností z války ve Vietnamu. Vybavení Land Warrior se skládalo ze zbraně M4 s termovizním zaměřovačem, víceúčelové helmy s displejem, ochranných prostředků, spojovacích prostředků a programového vybavení. V podstatě v uvedeném rozsahu je již experimentálně používán některými speciálními jednotkami v Iráku. Vývoj stále pokračuje paralelně s dalšími programy.
Dvacetinásobně lepší

Následný americký program Objective Force Warrior je určen pro novou organizaci tzv. objektivních (na cíl zaměřených) pozemních sil. Voják Objective Force má tvořit nedílnou součást bojového systému budoucnosti FCS – Future Combat System, tvořeného především novými obrněnými vozidly různých kategorií. Cílem programu je dosažení dvacetinásobně vyšší bojové hodnoty jednotlivého vojáka ve srovnání se současností. Výstroj má zajišťovat ochranu v extrémních klimatických podmínkách i proti zbraním hromadného ničení. Ukončení programu se předpokládá roku 2012 – výsledkem má být prototyp výzbroje a výstroje pro sériovou výrobu.
Britové a Francouzi

Britský program vojáka budoucnosti nese označení FIST. V něm je pěší družstvo chápáno jako zbraňový systém, jehož podsystémy jsou jednotliví vojáci. Za hlavní faktory jsou považovány účinnost výzbroje, schopnost průzkumu za každého počasí, energetické zdroje a logistika k udržení bojové činnosti. Vývoj by měl být ukončen v roce 2009.
Francouzský program FELIN byl zahájen na počátku 90. let. V praxi již byly realizovány některé výsledky vývoje. První z nich odpovídaly americkému Land Warrioru s využitím evropských technologií. Každý voják má úplné, avšak modulární vybavení, včetně navigačního systému GPS. Dodávky prvních souprav základní verze jsou plánovány na tento rok.
Německo

Německý program Infanterist der Zukunft (Voják budoucnosti) byl údajně zahájen až v roce 1997. Je zaměřen na zvýšení účinnosti výzbroje a odolnosti výstroje. Tu má zajistit především minimalizace pravděpodobnosti zjištění protivníkem. Výstroj má zajišťovat ochranu proti zbraním hromadného ničení, ohni a detekci pomocí různých druhů přístrojů. Stejně jako u francouzského programu patří do výstroje ochrana očí před laserovým paprskem. Výrazným faktorem je jeho systémovost. Bojové vozidlo pěchoty Puma slouží jako logistická základna pěšího družstva a zároveň spojovací uzel. Lze tam např. dobíjet zdroje elektronického vybavení jednotlivých vojáků. První dodávky by mohly být zahájeny již v tomto roce.


Další země

Program vojáka budoucnosti realizují také v Itálii, Izraeli, Švédsku, Austrálii a Singapuru. Jejich řešení odpovídá přibližně americkému Land Warrioru. Izraelský program předpokládá také použití zbraně Corner Shot pro střelbu za roh. Švédský má atypickou výstroj pro severní klima a poměrně nový typ krátké zbraně PDW. Vojenský výzkumný ústav ve Slavičíně pracuje dosud utajeně také na českém programu vojáka 21. století.