Kriminalistické metody se vyvíjejí společně s rozvojem techniky. Díky všeobecnému pokroku v počítačových metodách jsou kriminalisté vybaveni nejrůznějšími databázemi.
V dílu o daktyloskopii (ABC č. 5) jsme psali o počítačovém systému, který porovnává otisky prstů. Podobné systémy mají i kriminalisté v balistice, ale také kriminalističtí biologové. Ti pomocí počítačové databáze mohou na základě DNA rychle porovnat vzorky a najít tak přímo možného pachatele, který po sobě zanechal biologickou stopu.
Biologie
Biologie doznala v kriminalistice asi největšího rozvoje.
Sto padesát let se v kriminalistických učebnicích psalo, že zkoumáním biologických materiálů lze dospět pouze ke skupině pachatelů, nikoliv k jednomu konkrétnímu.
První prováděné zkoušky neřekly ani to. K zajištěné krvi se přidal peroxid vodíku, a pokud látka zašuměla, bylo potvrzeno, že se jedná pravděpodobně o krev.
Bohužel peroxid v této zkoušce reagoval i s jinými roztoky. Navíc zkouška nic nevypovídala o tom, zda se jedná o krev lidskou či zvířecí, o identifikaci konkrétního pachatele ani nemluvě.
Sérologie
Následně se začaly rozvíjet metody, které dokázaly rozlišit krev člověka a zvířete a později s objevem krevních skupin bylo možné konstatovat více.
Pokud pachatel měl stejnou krevní skupinu jako stopa na místě činu, většinou mu to neprospělo. Ale trochu se zapomínalo na to, že u nejběžnějších krevních skupin byla pravděpodobnost shody téměř stejná, jako když si hodíme korunou, proto také došlo k mnoha soudním omylům.
DNA
V polovině osmdesátých let minulého století se v Anglii začalo provádět kriminalistické zkoumání DNA.
Tato metoda umožňuje téměř stoprocentně spojit stopy na místě činu s konkrétním pachatelem.
Metoda je velmi přesná, ovšem hrozí nebezpečí, že se na místě činu může zajistit i stopa, kterou tam nezanechal pachatel, ale někdo jiný třeba tudy před trestným činem jen prošel a vypadl mu vlas.
Proto se musí všechny informace důkladně prověřovat.
Chemie
Další nové metody přinesl rozvoj chemie a toxikologie. Díky pokroku v chemii je možné detekovat stále větší množství látek, např. drog nebo výbušnin.
To se uplatňuje při jejich vyhledávání, např. v zavazadlech na letištích nebo po explozi, kdy je třeba zjistit druh výbušniny. Zkoumá se také, zda jde pro detekci výbušnin využít i jiná zvířata než psy.
Například se zjistilo, že ještě citlivější na výbušniny jsou včely a krysy. Tyto živočichy se nyní vědci snaží zkrotit, aby pomáhali odhalovat nebezpečné látky. Krysy se již dokonce využívají při detekci min.
Toxikologie
I když éra travičství patří do předminulého století, expertizy tohoto druhu se stále provádí.
Otravy sice tvoří pouze několik procent úmrtí, přesto je nutné materiál při pitvě důkladně prozkoumat.
Použití některých jedů by totiž nemuselo být zcela zřejmé a bez toxikologických analýz by se mohlo zdát, že se jedná o přirozené úmrtí.
Počítačové zločiny
S rozvojem dostupnosti počítačů a připojení k internetu dochází k nárůstu počtu zločinů, které na první pohled ani nemají místo činu.
To komplikuje jejich vyšetřování, protože jak se pachatel virtuálně (po internetu) stěhuje, vyšetřování a potrestání spadá do kompetence různých zemí. Tím se objasnění takového činu zdržuje a není možné bez intenzivní mezinárodní spolupráce.
Počítání v kriminalistice
Další obor, který se rozvíjí, je forenzní inženýrství. Uplatňuje se například u vyšetřování dopravních nehod. Zde je možné vypočítat např. rychlost vozidla v době střetu, pozici chodce, zabývat se technickým stavem vozidla a dalšími podrobnostmi.
Všechny výsledky expertiz mají pak vliv na posouzení míry zavinění jednotlivých účastníků nehody.
Detekce lži
Protože stále není možné pachatele připojit k přístroji a číst mu myšlenky jako ve sci-fi filmech, vědci se zaměřují na detekci lži pachatele.
I když tyto metody nejsou většinou považovány za důkaz, mají obrovskou hodnotu pro vyšetřovatele, který tak může vyloučit podezřelé.
Jednou z nejnovějších metod je využití změny průměru zorniček v průběhu výslechu jako reakce na lež. To se zaznamenává kamerou a analyzuje speciálním softwarem.
Hlasová analýza
Fonoskopie neboli analýza hlasu a zvuku slouží zejména u porovnávání záznamů nahrávek pachatelů.
Tyto nahrávky je pak možné přímo využít k porovnávání s hlasem podezřelého nebo je možné ve fázi vyšetřování zkoumat další doprovodné zvuky.
Tyto zvuky (např. zvuk vlaku nebo přistávajícího letadla) mohou indikovat místo, odkud bylo voláno a zaměřit tak pátrání.
K našemu případu
Kriminalistické expertizy z těchto oborů v našem případu z ABC č. 3 by posloužily následovně: Chemické expertizy mohou zjistit shodu například mezi vzorkem hlíny ve stopě a na botách pachatele.
Zkoumání vláken a dalších mikrostop pod elektronovým mikroskopem (např. povýstřelových zplodin) může prokázat shodu mezi materiály pachatele (např. z jeho oděvu) a stopami na místě činu.
Biologické expertizy zajištěné v podobě krevních stop a stop na skleničkách mohou určit přímo konkrétního pachatele.
Dozvíte se víc
1. ABC č. 1 Zločin skutečný a televizní
2. ABC č. 3 Místo činu
3. ABC č. 5 Daktyloskopie
4. ABC č. 7 Trasologie
5. ABC č. 9 Mechanoskopie a balistika
6. ABC č. 11 Zkoumání listin a dokladů a ruční písmo
7. ABC č. 13 Genetika, chemie, toxikologie a nové metody
8. ABC č. 15 Uzavření případu, rekonstrukce Seriál doprovází specializovaná internetová stránka abc.kriminalistika.org, kde najdete ke každému dílu další informace a odkazy na zajímavé kriminalistické stránky.
