Jen málo míst na Zemi je životu tak nepřátelských, jako jsou nejvyšší vrcholy světa. Ve výškách okolo osmi tisíc metrů začíná zóna smrti, a smrt tam skutečně hrozí na každém kroku. Snad právě proto jsou pro člověka tak lákavé.
Až do roku 1852 nebylo jasné, který z vrcholů masivu Everestu je nejvyšší. Teprve v tomto roce byla změřena skutečná výška dosud bezejmenného vrcholu (tibetské jméno Ču-mu-lang-ma, Bohyně - matka Země, či nepálské Sagarmatha, Král nebes, geodetové v té době neznali) a se svými 8848 metry se stal nejvyšší horou světa. V roce 1865 dostal oficiální jméno Mount Everest podle britského důstojníka George Everesta, který byl v letech 1823-43 vedoucím zeměměřičského úřadu v Indii. Podle novějších měření (satelitní měření v roce 1999) je vrchol ještě o dva metry vyšší, tedy 8850 metrů.
Dobývání vrcholu
Nejvyšší hora světa dlouho odolávala pokusům o zdolání vrcholu. Jako první na ní stanul až v roce 1953 novozélandský horolezec Edmund Hillary a nepálský Šerpa Tenzing Norgay. Od té doby se na vrcholu Everestu vystřídalo více než půl druhého tisíce lezců.
Změnila se i technika lezení, místo obrovských výprav se stovkami nosičů a kyslíkovými přístroji se k vrcholu vydávají malé výpravy, které zdolávají horu tzv. alpským stylem, tedy rychle, s minimálními pomůckami a pokud možno bez kyslíku. V posledních letech se však z Everestu stalo velmi rušné místo přeplněné lidmi. O zdolání vrcholu se dnes může pokusit každý, kdo má dost peněz a zaplatí si účast v tzv. komerční výpravě.
Nebezpečí hor - co všechno ohrožuje horolezce
Vnější podmínky: laviny, skryté ledovcové trhliny, padající kamení a led, vichry až 200 km/hod, nečekané bouře a prudké změny počasí, nízké teploty - průměrně -37 oC, někdy až -60 oC, sluneční záření, nedostatek kyslíku
Co lidem způsobují: úrazy, podchlazení, omrzliny, dehydrataci (ztrátu tělesných tekutin), prudké záchvaty kašle, při kterých se mohou zlámat žebra, vysokohorskou nemoc, vrcholovou horečku
Vysokohorská nemoc se projevuje bolestí hlavy, ztrátou zraku, otoky mozku (způsobují dezorientaci, dočasné šílenství a smrt), dýchacími poruchami, srdečními záchvaty, halucinacemi, nespavostí.
Při vrcholové horečce horolezec podléhá euforii, klamu, ztrácí sebekontrolu.
Záchrana ze zóny smrti zatím není možná, i když dnes lze komunikovat pomocí vysílaček nebo mobilních telefonů, vrtulník do této výšky nedoletí, protože vzduch je tak řídký, že v něm nehoří letecké palivo.
První Čech na Everestu
Dne 17. května 1991 se nad nejvyšším bodem Země poprvé zatřepetala česká vlaječka. Vynesl ji tam Leopold Sulovský, který se v tuto chvíli (v okamžiku uzávěrky čísla) pokouší o dobytí dalšího himálajského vrcholu, proslulé K2. Ale těsně před svým odletem byl čestným hostem tiskové besedy pořádané k premiéře dokumentu Everest a odpovídal na zvídavé dotazy novinářů.
- O Everest jsem se poprvé pokusil v roce 1987, ale tenkrát se to nepovedlo. Podruhé jsem se tam dostal šťastnou náhodou. Z italské výpravy vypadl jeden člen a já jsem dostal možnost ho nahradit. Bylo to hodně narychlo a nikoho z týmu jsem neznal. Ale věděl jsem, že jsou to špičkoví lezci. Na vrchol jsem vystoupil společně s italským horolezcem Battistou Bonalim.
- Největší nebezpečí? To je samotný Everest.
- Omrzliny? No, já mám zatím všechny prsty... Vznikají často z blbosti, když někdo ztratí rukavici a nemá náhradní. Nebo ho postihne vrcholová horečka a sundá si je.
- Znovu už se na Everest nechystám, už mě neláká. Na normálních cestách je plno lidí z komerčních výprav a mimo to bych se chtěl pokusit o něco obtížnějšího (pozn. redakce: K2 je považována za nejtěžší osmitisícovku).
Další úspěšní Češi
V roce 1996 vystoupil na Everest jako druhý Čech Josef Nežerka, v roce 1998 ho společně zdolali Vladimír Nosek a Radek Jaroš. V roce 1999 na něj vystoupila Renata Chlumská, dcera českých rodičů ve Švédsku, která je někdy považována za první Češku na Everestu, přestože na něj vylezla pod švédskou vlajkou. V roce 2002 stanul na vrcholu Miroslav Caban. Výstup Pavla Trčaly v roce 2005 vzbudil trochu rozpaky, vystoupil na vrchol údajně bez povolení a zaplacení poplatků, tedy tzv. načerno. Sedmým (nebo osmým) českým horolezcem na vrcholu Everestu se stal 18. května 2006 David Fojtík.
Letošní úspěchy
Letos se na Everest vydali hned dva čeští horolezci. Kromě pražského primátora Pavla Béma ještě devětadvacetiletá horolezkyně Klára Poláčková v doprovodu vnuka Tenzinga Norgaye, Taši Tenzinga, a dalších dvou Šerpů. Dne 16. května 2007 se stala první skutečnou Češkou, která výstup úspěšně dokončila. Je to už její druhá osmitisícovka, vloni vystoupila na Čo Oju, tam se také seznámila s Tašim. Pavel Bém stanul na vrcholu Everestu o dva dny později.
Za kolik na Everest
Povolení k výstupu z nepálské strany dnes stojí přibližně 65 tisíc dolarů. Výstup z tibetské (čínské) strany je o něco levnější, poplatky činí "pouze" 40 tisíc dolarů.
Moře nad Everestem
Himálaj je nejen nejvyšší, ale také jedno z nejmladších pohoří světa. Před asi 50 miliony lety se začala indická kontinentální deska pohybovat směrem k severu, až narazila na desku eurasijskou. Podsunula se pod ni a začala drtit, lámat a zvedat její vrstvy hornin. Před asi 25 až 30 miliony lety tak začal vznikat Himálaj, z moře za ním vzniklo Tibetské plato. Současnou podobu získal během pleistocénu (před 1 800 000 až 10 000 lety).
Horotvorný proces stále není ukončen - každý rok hory povyrostou asi o 6 mm a posunou se o 27 mm k severovýchodu. Od dob, kdy byl Everest poprvé zlezen, "povyrostl" o celých 25 cm. Masiv Everestu (zahrnuje kromě samotného Everestu ještě Lhotse, Nuptse a Changtse) je proto nejvhodnější místo na Zemi pro studium horotvorných procesů. Samotný vrchol má tvar trojboké pyramidy a je tvořen šedými a pískově zbarvenými vápencovými usazeninami. Je až neuvěřitelné, že nejvyšší bod Země byl před 325 miliony lety dnem moře.
Skalnatý vrchol Everestu je trvale pokryt jako kámen tvrdým sněhem, překrytým vrstvou měkčího sněhu, která ročně kolísá od 1,5 do 6 m. Nejvyšší je v září po monzunu, nejméně sněhu je tam v květnu, kdy ho odvanou silné severozápadní zimní vichřice. Vrchol je tak vysoko v zemské atmosféře, že je zde pouze třetinové množství kyslíku než u hladiny moře. Nedostatek kyslíku, prudké vichřice a extrémně nízké teploty vylučují existenci jakékoliv formy života.
Everest: Za hranice možností
O tom, že dnes může na Everest vystoupit (po určité přípravě a se zkušenými průvodci) prakticky každý, kdo na to má dost peněz, byl vloni natočen filmový dokument. Šestidílný seriál Everest: Za hranice možností připravil televizní kanál Discovery Channel, u nás měl premiéru 2. dubna 2007, v září a říjnu bude mít další reprízy.
Kamery zachytily útrapy lezců, ale i jedinečné úspěchy - na vrchol se dostal Mark Inglis z Nového Zélandu, který jako první horolezec zdolal Everest po amputaci obou končetin. Zvládl ho dánský horolezec Morgen Jensen, silný astmatik, a to bez kyslíku. Jiní se museli svého snu vzdát i když jim k vrcholu chybělo pouhých 300 metrů. Jenže pobyt v této výšce je smrtelně nebezpečný - každý krok vyžaduje až 15 nádechů, postup je nesmírně namáhavý a pomalý. Přesto se horolezec nesmí úplně vyčerpat a musí mu zbývat dost sil a času na stejně obtížný sestup.
