Ve vojenských dějinách světa se opakují situace, kdy je třeba řešit obranu pomocí improvizovaných zbraní. Zajímavým dokladem jsou britské obrněné automobily Bison z Druhé světové války.
Počátkem Druhé světové války rozdrtily německé ozbrojené síly Polsko, Nizozemí a Francii. Proti rozpínavému fašismu stála osamocená Velká Británie. Její expediční sbor, který pomáhal bránit Francii přišel o veškerou techniku. Británie ohrožená německým vyloděním neměla téměř žádné tanky a další obrněnou techniku. Ostrovy bránilo především letectvo, ve kterém byli nemalým počtem zastoupeni cizinci, včetně Čechoslováků. V té době byla v Británii urychleně realizována výroba jednoduchých zbraní a vojenské techniky k odražení německé invaze. Především k obraně letišť před výsadkáři sloužily improvizované obrněné automobily. Jednalo se o různé konstrukce, ale nejzajímavější byly pravděpodobně Bisony.
Bunkr na kolech
Nedostatek oceli a výrobních kapacit na její zpracování vedly ředitele firmy Concrete Ltd. C. B. Mathewse k nápadu, vyrábět betonové obrněné automobily. Firma měla praxi při výrobě klasických bunkrů, sloužících k obraně britského pobřeží a některých důležitých oblastí. Vývoj byl zahájen a také ukončen roku 1940.
Jeho výsledkem bylo několik verzí obrněných nákladních automobilů, nesoucích označení Bison. V praxi se jednalo o šasi standardního nákladního automobilu. Z ní byly demontovány kryt motoru, kabina a korba. Různý výsledný vzhled Bisonů byl dán různým typem použité šasi podle automobilu, na něm byly umístěny betonová kabina pro velitele a řidiče vozidla a za ní na ložné ploše betonový bunkr, opatřený střílnami pro pěchotní zbraně. Jednalo se především o různé typy kulometů a protitankové pušky Boys. Sériovou výrobu realizovala firma Stourton..
Také Čechoslováci
Kabina řidiče i bunkr byly shora otevřené a v případě nepohody kryté plachtou. Řidič a velitel vozidla nastupovali vrchem, střelci mohli do bunkru nastupovat buď vrchem, nebo poklopem v podlaze. Na povrchu betonové konstrukce jsou vidět otisky prken použitých pro šalování tekutého betonu. Bisony naštěstí nemusely být použity v boji. Po válce byly bunkry sejmuty a auta se vrátila do své původní podoby.
Do současnosti se zachovalo několik bunkrů. S využitím jednoho z nich a šasi automobilu Thornycroft byl restaurován jeden Bison, který je součástí expozice tankového muzea v Bowingtonu. Bisony zajišťovaly také ochranu letišť na kterých působily československé perutě. Posádky tvořily zpravidla příslušníci místní domobrany Home Guard. Podle britského tankového odborníka Roberta Fleminga na letišti Digby, odkud operovala také 310 ČS peruť, doplňovaly v případě potřeby posádky Bisonů také příslušníci československého pozemního personálu. Bisony nemají oficiální taktickotechnická data. Podklady pro model byly vytvořeny na základě známých rozměrů betonového bunkru, technických dat automobilu Thornycroft a fotografií.
