Který pořádný kluk někdy nezatoužil stát se automobilovým závodníkem! No a vidíte, někdy stačí odložit angličáka, sebrat odvahu a posadit se za volant!
A když máte štěstí, můžete nasát vůni velkých závodů, jako se to povedlo dvanáctiletému Honzovi Talašovi, závodníkovi v rallyecrossu. Pozorovat takhle starého kluka, jak si pohrává s volantem a řadicí pákou a přitom má ve tváři obrovsky soustředěný výraz velkého závodníka, je něco neskutečného. Zásluhu na tom má jeho táta, který syna k tomuto sportu přivedl. Ve čtyřech letech Honza sice jezdil jen s autíčky, ale pak jej rodiče vzali na hobbyrayllecross, který se jel v Domažlicích. Honzík si to zkusil, a když ostatní viděli, co umí, vrhli se na něj s tím, že musí jezdit závody. S tátou potom přijeli na první rallyecross a malý Honza skončil na druhém místě...
Kdy jsi poprvé řídil auto?
Poprvé jsem řídil auto ve třech letech, kdy jsem seděl tátovi na klíně. V osmi letech jsem u nás v Čínově (kde se jezdí také rallye Šumava) jezdil autem Subaru, ale to už jsem řídil sám. Svůj první závod jsem jel v devíti letech, bylo to v závodě v Domažlicích, jel jsem v Suzuki Swift a dojel jsem na druhém místě. V hobbyrallyecrossu závodím v kategorii junior, která je vypsaná pro jezdce od dvanácti do osmnácti let. Mně bylo sice na prvních závodech devět let, ale dostal jsem výjimku a mohl jsem se postavit na start. Letos pojedu svou čtvrtou sezonu.
Koho napadlo, že bys mohl zkusit závodit, a proč zrovna rallyecross?
Proč zrovna rallyecross? To napadlo tátu, protože chtěl v mládí také soutěžit, ale neměl tehdy dostatek finančních prostředků. Jelikož jsem měřil jen 120 cm, brali mě jako raritu. Z toho důvodu také musím mít speciálně upravené pedály, které jsou o dvacet centimetrů prodloužené, sedačka je o třicet centimetrů výš, o deset centimetrů podlaha. Prodlouženou mám i řadicí páku, ta je o dvacet centimetrů delší než původně.
S jakým autem teď jezdíš?
V současné době jezdím se Suzuki Swift, díky úpravám motoru má auto výkon sto padesát koní a řazení probíhá pomocí sekvenční převodovky.
Jaké jsi měl pocity při prvním závodě?
Při prvním závodě jsem měl trochu trému i strach. V průběhu závodu mám ale už skvělý pocit, hlavně když předjíždím ostatní kamarády a dojedu do cíle mezi prvními. Táta s mámou mají o mě velký strach, ale fandí mi a podporují mě, stejně jako mí další fanoušci i mimo rodinu. Mám svůj tým mechaniků, kteří se o mě a mé auto pečlivě starají. A fandí mi také celá třída a drží mi palce.
Měl jsi už někdy nějakou vážnější nehodu?
Má první nehoda se stala v Domažlicích hned při druhém závodě, když mě můj soupeř vytlačil na pneumatiky, které jsou při okrajích dráhy, a já se převrátil na střechu. Z auta se začalo kouřit, všichni ztuhli a čekali, co bude dál. Když mě odepnuli z pásů, tak jsem řekl, že už jsem v "klubu netopýrů"... Nic se mi nestalo a v závodě jsem mohl pokračovat dál. Má další nehoda byla v Sedlčanech na mistrovství republiky, kde mě soupeř opět vytlačil do svodidel zhruba v devadesátikilometrové rychlosti a auto se odrazilo a letělo do protisměru. Soupeř měl auto zničené a moje také nevypadalo nejlépe. Sanitka mě odvezla do nemocnice, měl jsem slabý otřes mozku a dali mi ortézu na koleno.
Kdyby sis mohl vybrat, s jakým autem bys závodil, co by to bylo?
Kdybych si mohl vybrat, co bych chtěl, tak bych závodil opět se Suzuki Swift, ale s novým modelem.
Čeho bys chtěl za volantem závodního auta dosáhnout?
Mým přáním je vyhrát juniorskou kategorii mistrovství světa v autorallyecrossu.
Kdo je tvůj závodnický vzor?
Mými závodnickými vzory jsou Peter Solberg a Sebastian Loeb.
Honza Talaš
Věk: 12 let (narozen 5. 5. 1995)
Tým: Jenda Racing tým
Automobil: Suzuki Swift
Největší úspěchy:
Vítězství v závodě oficiálního mistrovství republiky v rallyecrossu 2006
celkem 28 umístění na stupních vítězů (rallyecross)
zápis v české Guinessově knize rekordů jako nejmladší český rallyecrossový závodník
květen 2007 1. místo mistrovství republiky v borovanech
