V květnu letošního roku obletěly svět snímky požáru britské historické plachetnice Cutty Sark, k němuž došlo během rekonstrukčních prací.
Loď stála v londýnském suchém doku, kde sloužila jako muzeum, jež ročně navštívilo na 15 milionů lidí.
Slávu lodi Cutty Sark provázela paradoxně už od prvních dnů jejího "života" smůla.
Loď byla ve skotském přístavu Dumbarton postavena v roce 1869 jako rychlý obchodní klipr pro dovoz čaje z Číny do Anglie. Byl to poslední klipr stavěný pro tyto účely.
Ve stejném roce byl však slavnostně otevřen Suezský průplav, který znamenal i brzký zánik obchodní cesty kolem mysu Dobré naděje a tím i konec slavných čajových závodů. Rychlé čajové klipry tak ztratily na významu. Druhá polovina 19. století přivedla na moře také výkonné parníky, které v poměrně krátké době ukončily éru obchodních plachetnic.
Za minutu dvanáct
Cutty Sark tak byla spuštěna na vodu skoro s křížkem po funuse. Závody čajových kliprů si však ještě užila. Co takový závod znamenal? Obchodní lodě dovážející čaj z Číny do Anglie každoročně soupeřily o to, která doveze náklad sezonní úrody čaje do Anglie jako první. Majitel vítězné lodě mohl prodat náklad dříve a za výhodnější cenu. Vítězství tedy bylo otázkou nejen prestiže, ale i peněz.
I když loď Cutty Sark závod nikdy nevyhrála, stala se po jedné z těchto plaveb anglickou národní hrdinkou. Událost se odehrála v roce 1872. V polovině června ze Šanghaje vyplula Cutty Sark společně s jiným čajovým kliprem Thermopylae. V prvních dnech byl závod vyrovnaný.
V indonéských vodách však Cutty Sark ztratila kormidlo a kapitán John "Jock" Willis, místo aby zajel k nejbližšímu přístavu, kde by si nechal tuto vážnou závadu odstranit, v závodě pokračoval s kormidlem provizorním. Do Londýna loď dorazila po 122 dnech plavby pouhý týden po Thermopylae. Závod byl ztracen, ovšem příběh o vytrvalosti kapitána Willise a jeho lodi překonal věky.
Ničivý oheň
Pyšní na svoji Cutty Sark jsou Britové dodnes. Když ji letos v květnu poničil rozsáhlý požár, mnozí to chápali jako národní katastrofu. Loď, zakotvená v docích londýnského Greenwiche, kde sloužila jako muzeum, procházela od podzimu 2006 rozsáhlou rekonstrukcí. Nedbalost při rekonstrukčních pracích je také pravděpodobnou příčinou ničivého požáru, i když vyšetřovatelé nevylučují ani jeho úmyslné založení.
Naštěstí byl klipr kvůli rekonstrukci z velké části demontován, takže stěžně i převážná část obložení trupu lodi byly před dvouhodinovým řáděním ohně uchráněny. Žebroví trupu lodi je vyrobeno z oceli, takže ani zde nezpůsobil požár velkou škodu, ale padla mu za oběť celá horní paluba i s kapitánským můstkem. Náklady na rekonstrukci lodi tak vyšplhaly z původních 25 milionů liber o dalších až pět milionů.
Kariéra
Do výslužby v greenwichském doku se Cutty Sark dostala v roce 1954. To už za sebou měla bohatou námořní historii. Když v sedmdesátých letech 19. století ustaly závody s čajem a štafetu po kliprech na podstatně kratší trase převzaly lodě s parním pohonem, majitelé pro své plachetnice hledali nové uplatnění. Cutty Sark tak začala vozit australskou vlnu do Anglie. Majitelem a kapitánem lodi se stal Richard Woodget, pod jehož velením se Cutty Sark stala nejrychlejší plachetnicí na světových oceánech (dosahovala rychlosti až 15 - 28 km/h).
V roce 1895 prodal kapitán Woodget loď portugalské obchodní společnosti, která jí dala jméno Ferreira. V roce 1916 byla loď přejmenována znovu, a to na Maria do Amparo, a prošla velkou přestavbou. O šest let později se dostala opět do britských rukou kapitána Wilfreda Dowmana, který její konstrukci uvedl do původního stavu a začal ji využívat jako tréninkovou loď pro námořní kadety. K tomuto účelu sloužila až do roku 1954, kdy byla z aktivní služby stažena a stala se součástí expozic Britského námořního muzea.
Technická data
Cutty Sark je jednou ze tří dosud zachovaných plachetních lodí, v níž je kovový rám překryt pláštěm z dřevěných prken. Tato konstrukce se objevovala u lodí na sklonku éry velkých obchodních plachetnic.
Klipr je typ štíhlých a velmi rychlých plachetních lodí s třemi stěžni a objemnými skladovými prostorami. Poprvé se začaly objevovat v Anglii a USA počátkem 19. století a byly určené výhradně k obchodnímu provozu.
Cutty Sark
Tonáž: 921 t
Délka: 64,8 m
Šířka: 11 m
Ponor: 6,4 m
Výška hlavního stěžně: 19,2 m
Vystřihovánku lodi najdete v ABC č. 18 na straně 25.
Košilka
Cutty Sark je skotský expresivní výraz pro košilku. Jméno loď dostala po literární postavě Nannie z klasické básně skotského spisovatele Roberta Burnse. Tu kvůli krátké košilce muži přezdívali právě Cutty Sark. Jméno lodi má proto i v jistém smyslu erotický podtext. To bylo také důvodem velké oblíbenosti lodi její posádkou. Dokonce po přejmenování lodi Portugalci na Ferreira ji posádka stále přezdívala Pequena Camisola (košilka, tedy portugalský ekvivalent Cutty Sark).
