Na každého zasahujícího hasiče se díváme s respektem a obdivem k jeho povolání. Ať už vynáší lidi z hořících domů, vyprošťuje zraněné z automobilových nehod nebo jen snáší zatoulanou kočku ze stromu.
Jenže kam zařadit letištní záchranáře? Navštívili jsme proto jednu takovou jednotku v pražské Ruzyni.
Co vás napadne při slovu letiště? Letouny, hangáry, přistávací plochy, terminál, ale asi i terorismus a bezpečnostní opatření. V tom se shodneme. Letištní hasiči neboli záchranáři asi napadnou málokoho. A přitom patří ke složce, bez níž se neobejde žádný letový přístav. Nezasahují totiž jen u katastrof, kdy se srazí dva stroje při přistávání nebo ozbrojenec unese letoun. Jejich práce je mnohem všestrannější.
"Za den máme průměrně dva výjezdy," vypočítává na věži nového ruzyňského operačního střediska jeho vedoucí Karel Moravec a zaklepává to prstem na dřevo.
Stěna za šest milionů
Z velkých oken je výhled na ranvej i na nový osobní terminál. Avšak jen to by nestačilo. Proto je v místnosti i obrovská projekční stěna složená z několika LCD monitorů, kde operátoři pozorují prostory ruzyňského letiště pomocí kamer. Nejdražší součást operačního střediska vyšla prý na šest milionů korun. "Vidíme i ve tmě díky nočnímu vidění a osvětlení lamp," vysvětluje Moravec, jak probíhají noční služby.
Díky schovanému set top boxu lze sledovat i dekódovaný televizní signál. "Musíme být v obraze," usmívá se Moravec a demonstrativně spouští zpravodajství ČT 24.
Velká očekávání toho, že jeho muži běžně asistují u nouzových přistání bez podvozku, zchladí fakta, že mezi nejčastější úkoly patří zneškodnění úniku nebezpečných látek, v létě ničení sršních hnízd nebo například asistence u dopravních nehod, které se staly mimo katastr letiště, ale je k nim odsud nejblíže. "Požáry jsou až na úplném konci seznamu," říká s dobrým pocitem Moravec.
Konferenční místnost
Když se ale opravdu přihodí větší katastrofa, kdy by skutečně spadlo letadlo nebo jej zajali teroristé, zasedne krizový štáb ve speciální konferenční místnosti. Odsud ovládají velitelé všech zúčastněných složek své síly. Sedí tady pohromadě a synchronizují činnost svých jednotek s ostatními bezpečnostními oddíly.
Pokyny udělují vysílačkami, rozkazy umožňuje rozdělovat i speciální tabule, kterou lze ovládat dotekem. "Nejde o nic drahého, docela se divím, že to ještě neproniklo i do domácností," reaguje Moravec na údiv redaktora časopisu ABC.
Hašení joystickem
Jenže spíš než zázemí nás zajímá technika. Procházíme kolem jídelny plné hasičů - zrovna jim přivezli oběd v přepravkách - a po schodech klesáme do obrovské garáže. Hned při vstupu tady něco nehraje. Ta abnormální čistota. Nic takového z taťkovy nebo dědovy garáže rozhodně neznáte. "Každá jednotka se musí o techniku starat a po službě ji předat ve výborném stavu," vysvětluje Moravec.
Nevěřícně pozoruju vyčištěné černé dezény pneumatik a nablýskané červené automobily Panther Rosenbauer. "Všechno se ovládá z kokpitu, takže k zásahu v něm můžou vyjet jen dva muži," otevírá Moravec dveře obrovské kabiny.
Vodní dělo nad kabinou je ovládáno joystickem z kabiny. Aby vůz mohl co nejblíž ohnisku požáru, má na sobě řadu trysek, které ochlazují kapotu i podvozek.
I když si tato mohutná auta vozí svou vodu, klasické cisterny byste v garáži hledali těžko. Jak se tedy hasí, když dojde voda a nikde poblíž není ani letištní hydrant? "Pomáhá nám jednotka z Prahy-Petřin," reaguje Moravec. Ta podle něj dorazí na letiště velmi rychle.
Hasičský fitness
V garáži naše procházka po strážnici nekončí. Místo sklepa jsou zde výcvikové prostory, kde se hasiči udržují v kondici. "Každý rok totiž musí absolvovat fyzickou prověrku," ukazuje Moravec na prázdnou posilovnu, kde hasiči tráví 120 minut ze své dvanáctihodinové služby.
Nejde však jen o klasické přístroje známé z fitness center, kde si zformujete bicepsy, aby vás pak obdivovaly holky. Tady se zdokonaluje i na takzvaném nekonečném žebříku. Pro představu: krátký lanový žebřík se neustále otáčí dokola a vy musíte šlapat nahoru, přičemž obsluha může korigovat jeho rychlost.
A to není všechno! Letištní hasiči musí v plné zbroji absolvovat i překážkovou dráhu. Nejdříve se spustí do kanálové roury, projdou pekelně vyhřátými katakombami až do stísněného a zakouřeného bludiště, odkud musí vynést zraněné. "Pouštíme jim k tomu i praskání plechů nebo lidský řev, abychom je dostali do stresové situace," vysvětluje Moravec. V podobné atmosféře totiž probíhají i skutečné zásahy.
Takhle rizikové akce naštěstí 92členná jednotka letištních záchranářů z Ruzyně nezažívá často. Jejich naleštěná technika vypadá nádherně a máte před ní respekt, jenže by se chtělo popřát, aby ji používali co nejméně.
Stupně letištní pohotovosti
Místní pohotovost
Plná pohotovost
Letecká nehoda
Kouzelné číslo 112
I letištní hasiči patří do integrovaného záchranného systému, a proto se k nim dovoláte na čísle 112. Tato bezplatná tísňová linka funguje ve většině evropských zemí a vytočíte ji jak z mobilu, tak z pevné linky. Kromě hasičů se takhle dovoláte i na policii a na lékařskou záchranku.
Letištní x klasický hasič
Letištní hasiči musí být na místě akce do 45 sekund od nahlášení, zatímco jejich kolegové z běžných zbrojnic do dvou minut. Zatímco klasičtí hasiči mají po skončení zaměstnání nárok na rentu, ti letištní ne. "Pracovníky teď hledáme těžko," potvrzuje vedoucí ruzyňského operačního střediska Karel Moravec.
Letištní speciál PANTHER ROSENBAUER 6x6 Prag
Rozměry:11,8 x 3?0 x 3,6 metru
Max. rychlost: 115 km/h
Zrychlení 0-80 km/h:29 s
Operační hmostnost: 33 000 kg
Počet míst v kabině: 1+3
Kapacita vodní nádrže: 12 000 l
Kapacita pěnové nádrže: 1 500 l
Kapacita páškového přístroje: 250 kg
Samoochranný systém: 7 vodních trysek, průtok 75 l/min.
