Kdykoliv se v médiích objeví zmínka o Navigators, všichni říkají, že nezní česky. Už ale nevysvětlují, jestli je to jen angličtinou nebo muzikou. Síla Navigators je v tom, že funkčně spojili většinu trendy stylů (funky, r´n´b, soul, hip hop, breakbeat, downtempo) a jako lepidlo použili bezchybně deklamující vokály, dechové a smyčcové nástroje, žádnou do oka bijící elektroniku.
Výsledek není hybrid na jednou použití, ale řádně fungující stroj na energii. Muzika jako by se pod rukama Navigators vracela ke své syrovosti, kdy slyšíte naprosto všechno do nejtišších detailů a kapela šlape jako komorní orchestr. V tom je jejich největší plus. Zatímco ostatní hudební skupiny se plně podřizují hitovým melodiím, Navigators udělali opak: podřídili hudbu svým perfekcionistickým nárokům. I proto není z alba Skytravellin´ záležitost, jejíž síla by vyprchala během několika měsíců, ale hrající skříňka, která bude své poklady vydávat neustále. Česká hudba má dlouhohrající desku v pravém slova smyslu.
NAVIGATORS: SKYTRAVELLIN´, SUBPUB, 2007
KRÁTCE S NAVIGATORS
Navigators vyrazili na celorepublikové Billabong Sky Travellin´ Tour. Během krátké přestávky mezi koncerty jsme si povídali s jejich bubeníkem Tomášem Konůpkou.
Album Skytravellin´ má velký úspěch. Čekali jste to?
Byli jsme připraveni spíš na ostrou kritiku. Vyšli jsme s něčím, co se nedá dost dobře zaškatulkovat.
Vadí vám, že o vás všichni mluví jako o r´n´b kapele?
Je fakt, že mícháme víc stylů dohromady. Na druhou stranu - pokud je do stejné škatulky řazena třeba Jill Scott, Erykah Badu nebo D'Angelo či Prince, tak nám to vůbec nevadí. Nehlásíme se k současnému uniformnímu střednímu proudu.
Kde berete inspiraci?
Ani nevím kde. Může to být rozhovor s kámošem, nějaký silný zážitek, nebo naopak jen tak jdu a najednou mi to začne hrát v hlavě.
Vyhýbáte se zřetelným elektronickým efektům a samplům...
Nikdy z toho nedostaneš to, co z klasického nástroje. S bubnama se to vůbec nedá srovnat. Je to nekonečný proces. Když už si myslíš, že to docela dáváš, uslyšíš například živák Ushera a zjistíš, že je mnohem dál než ty. Anebo si do kompu naloaduješ software se samply všeho, zmáčkneš dva tři čudliky a máš to hned. Problém je ten, že když to pustíš kámošovi, zjistíš, že on to má taky.
Hodně prostoru dostávají obě zpěvačky i rapper. Jak moc jsou podle vás důležité vokály?
Na Honzovi, Noemi a Erice je kapela postavená. Mě osobně tenhle model baví víc, než hrát instrumentální hudbu.
Koncertujete docela dlouho - už jste zjistili, jak vypadá váš průměrný fanoušek?
Na koncertě jsem zaslechl, jak říká kluk holce: "Já myslel, že tuhle muziku neposloucháš?!" a ona: "Odedneška jo!". Stejně jako naše hudba není ani typ našeho fanouška nijak orámovaný.
Čeho byste chtěli v nejbližší době dosáhnout?
Začínáme pracovat na nových písních, a tím pádem i na druhém albu. Bude léto a my pojedeme na festivaly. Prostě pořád se něco děje a to potřebujeme.
Jaký je váš hudební sen?
Začíná koncert a já zjišťuju, že mám místo kopáku křeslo, místo hajtky lampu a místo virblu tam sedí vrčící pitbul. A moje palička letí nekontrolovatelně na pitbula a ten není vůbec rád. Naštěstí se vždycky z hudebního snu probudím dřív, než může skončit špatně.
CO TY A HUDBA?
ANKETA
Tomáš, bubeník kapely Navigators
Rád poslouchám soul, rap, r´n´b, jazz a funk. Tuhle hudbu si pouštím úplně všude - na počítači, MP3 playeru a třeba i v autě.
