Zdánlivě obyčejná kupka jehličí na kraji lesa je ve skutečnosti důmyslné stavební dílo nepatrných šestinohých stavitelů, mravenců. Z jejich pohledu je to město vystavěné ze samých mrakodrapů.
Alespoň tak by se to mohlo jevit nám lidem při srovnání velikosti stavby s velikosti jejích tvůrců. Pravda, podílelo se jich na ní opravdu mnoho, stovky tisíc, miliony, a její výstavba trvala celé roky a vlastně dosud neskončila. Protože každé obývané mraveniště je neustále přetvářeno, přistavováno, opravováno a prohlubováno.
Pojďme se podívat, jak takové mraveniště vypadá uvnitř, co všechno skrývá a jak tato stavba funguje.
Průřez mraveništěm (pdf)
Nadzemní část
Mraveniště bývá založeno na okraji lesa nebo paseky, tak, aby na něj dopadalo dostatek slunečního záření, ale zároveň bylo chráněno před přehřátím. Je tvořeno zbytky rostlin a vrstvou jehličí, která slouží jako tašky na střeše - voda po ní stéká a nedostane se do mraveniště.
Větrací chodby a šachty
Kupa je protkána důmyslným systémem chodeb a větracích šachet, které mravenci podle vnějších podmínek uzavírají nebo otevírají tak, aby se v kupce udržovala stálá teplota 30 - 40 °C. Na jaře, když se mravenci probouzejí, vyhřívají tuto část aktivně: za slunných dnů se shromažďují na povrchu, absorbují sluneční záření a pak probíhají chodbami, v nichž načerpané teplo zase uvolňují. Komůrky v této části mraveniště slouží jako inkubátory - mravenci v nich shromažďují kukly, které potřebují teplo k vývoji a líhnutí nových jedinců.
Podzemní část
Je to hlavní část mraveniště, kde se odehrává vše podstatné. Zde se ve zvláštních komůrkách ukrývají královny a kladou vajíčka, jsou tu zásobárny, komůrky, v nichž chůvy pečují o vajíčka a larvy. Sem se také mravenci ukrývají před nepřízní počasí a přezimují zde. Podzemní část může sahat až do hloubky dvou metrů.
Královny
Oplozené samičky, které se zbavily křídel, mají jedinou povinnost - klást vajíčka. Dělnice jim nosí potravu a krmí je, odebírají nakladená vajíčka a dál se o ně starají. Mraveniště mohou být dvou typů - v některých je jen jedna královna (tzv. monogynní), taková hnízda bývají menší a doba jejich trvání je omezena životem královny. Častější jsou hnízda polygynní, v nichž žije mnoho královen, často až několik set. Tato mraveniště jsou dlouhověká, protože staré umírající královny jsou průběžně nahrazovány novými.
Vajíčka
Odebraná vajíčka dělnice - chůvy - odnášejí do zvláštních komůrek, kde je olizují, aby vajíčka měla správnou vlhkost, čistí je, aby nezplesnivěla, a slepují do balíčků. Z vajíček se brzy líhnou bezmocné beznohé larvy.
Larvy
Chůvy larvy čistí a podle potřeby je přenášejí z komůrky do komůrky, aby je udržela v optimální vlhkosti a teplotě. Krmí je převážně šťávou z volátka, z těchto larev se později vylíhnou další dělnice. Některé larvy ale dostávají zvláštní sekret vylučovaný žlázkami v ústech dělnic, z nich se vylíhnou okřídlené samičky a samečkové.
Kukly
Vykrmené larvy si kolem sebe upředou hedvábný kokon a v něm se zakuklí. Kokony budoucích samiček a samečků bývají větší než kokony dělnic. Kukly v kokonech dělnice přenášejí do komůrek v kupce, kde je potřebná teplota pro jejich další vývoj.
Dělnice
Jsou to v podstatě samičky, u kterých se nevyvinuly pohlavní orgány. Je jich v mraveništi nejvíc a mají nejrůznější úkoly. Chůvy se starají o vajíčka, larvy a kukly, jiné dělnice pečují o královnu. Další dělnice jsou stavitelé a údržbáři, udržují a čistí chodby v mraveništi, přinášejí nový materiál a nahrazují jím starý, který by mohl začít plesnivět, kyselinou mravenčí desinfikují komůrky. Dělnice - zásobovači vyrážejí do terénu za potravou, často až do vzdálenosti sto metrů od mraveniště. Loví nejrůznější hmyz a jeho larvy nebo vyhledávají sladkou šťávu, kterou přinášejí ve volátku. Část dělnic je vybavena zvětšenými kusadly - tito vojáci mají za úkol střežit vchody do mraveniště a bránit je před vetřelci.
Pastevci
Sladká šťáva tvoří značnou část potravy mravenců. Získávají ji jednak z rostlin a sladkých plodů, ale také ze mšic a červců, které ji vylučují v podobě medovice. Za tímto účelem vznikla mezi mravenci a mšicemi určitá spolupráce, mravenci se starají o skupiny mšic, chrání je před nepřáteli, přenášejí na místa nejlepší pastvy, na zimu nebo za nepříznivého počasí je ukrývají do zvláštních komůrek v mraveništi. Mšice se jim za to odvděčují produkcí zmíněné medovice.
Nevěsty a ženichové
Z larev krmených zvláštním výměskem ze žláz dělnic se líhnou okřídlení mravenci - nevěsty a ženichové. Ti na jaře vyletují z mraveniště (rojí se) a vysoko ve vzduchu se páří. Po spáření samečkové zahynou, samičky si odlomí křídla, která již nikdy nebudou potřebovat a mohou začít klást vajíčka. Některé samičky se vracejí zpět do rodného mraveniště, kde se připojí k již kladoucím královnám.
Ne vždy se jim to ale podaří, přijato jich bývá jen pár, ostatní dělnice usmrtí. Jiné královny zakládají své vlastní hnízdo, což je pro ně zpočátku obtížné - musí si samy nejprve vychovat první dělnice, které by se o ně staraly a budovaly mraveniště. Někdy se podaří, že se část dělnic i s mladými královnami, vajíčky a kuklami vystěhuje a založí vedle původní kolonie novou, dceřinou, která je s tou starou spojena dálnicemi.
Mravenec lesní
Odborné jméno: Formica rufa
Velikost: 6 - 9 mm, královna až 11 mm
Prostředí: nížiny až podhůří, smrkové či smíšené lesy
Potrava: převážně živočišná
Statut: chráněný druh
Poznámka: pod názvem mravenec lesní se často skrývá několik (asi šest) druhů tzv. lesních mravenců, kteří jsou si navzájem podobní
Stěhování mravenišť
Všech šest druhů lesních mravenců je u nás chráněno zákonem, protože mají nezastupitelné místo v lesním společenství. Především proto, že spotřebují ohromné množství housenek a dalších lesních škůdců. Sami lesníci mraveniště v lesích vítají a pomáhají při jejich ochraně. Na místa, kde mraveniště chybějí, je dokonce uměle přenášejí - část hnízda i s dělnicemi a královnami opatrně vykopou ze země a přenesou na nové místo. Než se mravenci usadí, chrání je před ptáky a dalšími predátory sítěmi. Stejným způsobem se přenášejí celá mraveniště z míst, kde jsou ohrožena (např. stavebními zásahy).
Zajímavosti
- mravenci jsou nejpočetnější skupinou živých organismů na Zemi, jejich celková hmotnost je vyšší než hmotnost všech lidí
- v současné době znají vědci přes 12 000 druhů mravenců, ale předpokládají, že nejméně stejný počet ještě čeká na své objevení, u nás jich žije přes 100 druhů
- mravenci mají nejdelší život v podobě dospělého hmyzu, mravenčí královny se dožívají 18 - 29 let, dělnice 7 - 8 let
- v jednom mraveništi může žít až několik milionů mravenců
- mravenci jsou nesmírně silní, unesou až 20x těžší břemeno než sami váží, dospělý člověk (70 kg) by tak musel unést 1400 kg
- náš největší mravenec je mravenec obrovský (Camponotus herculeanus), jehož samička může měřit až 18 mm, patří k dřevním druhům
- mravenec uběhne za den několik set metrů, aby se mu člověk vyrovnal, musel by uběhnout několik desítek kilometrů (na každých mravenčích 100 m, 34 km)
