Opatřit si sklípkana není dnes žádný problém. Některé druhy už se množí tak běžně a dají se tak snadno odchovávat, že jsou dostupné i úplným začátečníkům. Týká se to zejména jihoamerických zemních druhů rodu Brachy-pelma - mláďata druhu B. albopilosa a B. vagans lze pořídit za několik desetikorun. Ostatní druhy, zejména ty barevnější, jsou zatím ještě dost drahé, přestože jejich chov není o nic náročnější. Čím je pavouk menší (mladší), tím bývá levnější a naopak - mládě, které má za sebou několik svleků, rychle nabývá na ceně.
Oba jmenované druhy jsou neškodné, nejedovaté a většinou velmi mírné, neútočné (to se týká zejména B. albopilosa). Dorůstají přibližně 10 cm (samci jsou drobnější) a jsou dlouhověké, samičky se při minimální péči dožívají až dvaceti let, samci jsou krátkověcí, po posledním svleku žijí ještě přibližně půl roku.
Terárium (chovná nádrž)
Mělo by být přiměřené velikosti. Malý pavouček v příliš velkém teráriu špatně hledá potravu, navíc se v něm hůře udržuje potřebná vlhkost. Pro mládě po prvním nebo druhém svleku proto stačí umělohmotná krabička od filmu, ve které se často i prodávají. Dospělý sklípkan vyžaduje terárium velké alespoň 25x20x20 cm, případně i větší. Jako substrát na dno je vhodná rašelina, případně kousek mechu, který lépe udržuje vlhkost, dnes se prodává i speciální substrát pro sklípkany. Kousek kůry nebo rozpůlený květináč, pod který se mohou ukrývat, není nutný, ale pavouk ho uvítá. Chybět by neměla mělká miska na vodu.
Důležité upozornění: V jednom teráriu smí být pouze jeden pavouk, silnější by mohl slabšího zabít! Nádrž je nutné velmi pečlivě zavírat, neboť sklípkani dovedou výborně šplhat a nejsou pro ně nepřekonatelné ani hladké skleněné stěny. Dospělí pavouci mají značnou sílu a volně položený kryt dokážou zvednout a odsunout.
Krmení
Pavouky nelze naučit na nějakou umělou náhradní stravu jako třeba akvarijní rybičky. Nejpřirozenějším krmivem pro ně je proto živý hmyz přiměřené velikosti. Pro mláďata jsou vhodné octomilky ("vinné" nebo "ovocné" mušky), nymfy cvrčků ap. Dospělí přijímají velké cvrčky, kobylky, sarančata nebo i myší holátka. Potravu pavoukovi předkládáme po jednom kuse. Dávat jim víc krmiva, než spotřebují, není vhodné, některý hmyz (např. velcí cvrčci, kobylky) je agresivní, mohl by pavouka napadnout. Malá mláďata lze krmit denně nebo ob den, dospělí pavouci vydrží bez problémů hladovět i delší dobu. Střídmější krmení je pro ně dokonce vhodnější než překrmování. Dospělí pavouci rádi pijí z mělké misky, tu je nutné udržovat v čistotě.
Svlékání
Pavouci se v pravidelných intervalech svlékají, odkládají starou pokožku, která jim slouží jako vnější kostra a neumožňuje jim růst. Několik dní před svlékáním přestávají přijímat potravu, nepřijímají ji ani několik dní po svlékání. Protože mají v této době velmi jemnou kutikulu (pokožku), je důležité, aby jim v teráriu neběhal hladový hmyz, který by je rušil nebo dokonce napadl. Pokud tedy zjistíte, že pavouk nejeví o nabídnutý hmyz zájem a naopak se mu spíš vyhýbá, je vhodné ho zase odlovit, pavouk je buď překrmený, nebo - což je častější případ - se připravuje ke svlékání. Také po svlečení je vhodné vyzkoušet, zda už je schopen přijímat potravu. Pokud nejeví zájem, nabídnutý hmyz opět odlovte.
Důležité upozornění: Pavouci často při svlékání nehybně leží na zádech s vytrčenýma nohama a vypadají jako mrtví. V této fázi se s nimi nesmí hýbat, jakékoliv vyrušování by jim mohlo ublížit, případně je i zahubit. (Uhynulý sklípkan naopak téměř nikdy na hřbetě neleží, bývá schoulený s nohama složenýma pod sebou.)
