Sklípkani, štíři a jiná havěť
Mnoho lidí má k těmto tvorům vrozený odpor nebo se jich bojí. Přesto jde často o velmi zajímavá zvířata, mezi nimiž lze najít mnoho druhů, které nejsou zdaleka tak nebezpečné, jak vypadají. Jejich bizarní vzhled a nadprůměrná velikost, neobvyklá pro bezobratlé živočichy, přitahují pozornost, takže se jejich chov v posledních letech velmi rozmohl.
Chovat, či nechovat?
Pro: Nenároční na prostor, potravu a péči. Vydrží až dva týdny bez potravy. Některé druhy sklípkanů (zejména rod Brachypelma) či štírů (rod Pandinus) jsou neútočné, a hlavně nejedovaté, hodí se i pro starší děti. Nízká pořizovací cena (pod 100 Kč).
Proti: Mnoho druhů sklípkanů, štírů či stonožek je útočných a jedovatých. Hrozí nebezpečí, že uniknou z nádrže. Sklípkani se brání stíráním jemných chloupků ze zadečku, některé citlivější osoby na ně mohou získat alergii.
Hadi a další šupinaté bratrstvo
Chov velkých hadů, ještěrů či krokodýlů je velice populární už mnoho let. Čím hrůzostrašněji a nebezpečněji plaz vypadá, tím lépe. Oblíbení jsou proto nejen největší druhy škrtičů (anakondy, krajty, hroznýši atd.), ale i druhy smrtelně jedovaté (velké pouštní zmije, kobry, chřestýši atd.), stejně jako velcí krokodýli a kajmani nebo velcí ještěři (varani, leguáni ap.). Držet doma několikametrového hada se stalo velkou módou a chlubí se jimi mnoho známých osobností. Lze samozřejmě pochybovat, zda důvodem je jen prostá láska ke zvířeti.
Chovat, či nechovat?
Pro: Nenáročnost na péči, krmení velkých druhů s několikadenními pauzami (hadi někdy jen 2x měsíčně). Vysoká inteligence, možnost ochočení. Některé druhy vhodné pro starší děti. Zvířata pro alergiky. Přijatelné ceny některých druhů a mladých zvířat.
Proti: Velikost, nároky na chovné zařízení a prostor, specifická potrava (živé krmení). Nebezpečí kousnutí zvláště u jedovatých druhů. Velké druhy jen pro zkušené chovatele. Většina musí mít potvrzení CITES.
Velcí papoušci, dravci a neobvyklí opeřenci
Podobně jako had i velký papoušek nebo jiný exotický pták v kanceláři zlepšuje image správného podnikatele, a tak není divu, že ve specializovaných obchodech se dnes v klecích nabízejí kakaduové, amazoňani nebo dokonce arové za nekřesťanské peníze. Jejich porevoluční sláva ale již přece jen poklesla, zájem podnikatelů se obrací jinam. Spíše než v obchodech doporučujeme nákup exotů na burzách nebo přímo u chovatelů (kontakty lze najít v chovatelských časopisech).
Chovat, či nechovat?
Pro: Prostorová nenáročnost jednotlivě chovaných ptáků. Dobře se ochočí, mohou opakovat lidská slova.
Proti: Vysoká pořizovací cena. Nejlevnější velcí papoušci - amazoňan venezuelský či žako liberijský - se dají sehnat již za 6000 Kč. Ceny většiny druhů jsou ale mnohem vyšší. Kupříkladu chovný pár kakaduů inka je nabízen za více než půl milionu korun.
Prakticky všichni velcí papoušci musí mít potvrzení CITES.
Opice a ostatní exotičtí savci
Mnoha chovatelům již nestačí morčata, křečci či osmáci a hledají nové druhy. V chovech se dnes šíří různé vakoveverky, američtí psouni, exotické veverky a plchové, mangusty, ženetky a skunkové, fenci, mývalové a nosálové, stále oblíbenější a dostupnější jsou i kaloni. Zejména děti však touží po opicích, jejichž nabídka je dnes poměrně velká. Občas se na trhu objeví drobné druhy (tamaríni, kosmani - vždy vyžadují CITES), z větších pak makakové či kočkodani. Opice nejsou nikdy nabízeny zoologickými zahradami, neboť ty neprodávají nebezpečná zvířata do soukromých rukou.
Chovat, či nechovat?
Pro: Vysoká inteligence, ochočitelnost. Některé druhy vhodné i pro děti.
Proti: U mnoha druhů pravidelná náročná péče, čištění ubikací. Prostorové nároky. Intenzivní pach některých druhů. Žárlivost, agresivita, destrukční činnost opic. Nebezpečí zranění.
