I v rámci jednoho typu lesa si ptáci prostředí "rozdělili". Každý druh si zde našel svůj typický životní prostor. Pojďme se s několika ptačími obyvateli lesa seznámit blíže.
K našim nejznámějším hmyzožravým ptákům určitě patří největší evropská SÝKORA - 14 cm dlouhá a 20 g těžká KOŇADRA (Parus major). Koňadra si staví hnízdo v dutinách. Dutinu pečlivě vyplní mechem a horní prostor vystýlá chlupy a peřím. Hnízdí většinou v první polovině května a mláďata krmí oba rodiče hmyzem a semeny. Nejčastěji přinášejí hmyzí larvy a ke hnízdu přilétají s každou jednotlivě - za jediný den přinesou potravu pro mladé až 900krát. V lese tak pomáhají snižovat počty listožravých housenek.
Lesy nejsou domovem pouze drobných hmyzožravých či semenožravých ptáků, obývají je i dravci. Tím nejhojnějším je dnes KÁNĚ LESNÍ (Buteo buteo). Vzhledem ke slabým pařátům a krátkým drápům je káně lesní předurčena k lovu drobných zvířat. Její hlavní potravu tvoří myši, ještěrky, hadi, mladí ptáci a hmyz. Pomáhá tak udržovat rovnováhu v krajině s lesy a poli. V letech bohatých na myši kladou káně i větší množství vajec a odchovají větší počet mláďat. Množství kořisti tak přímo ovlivňuje i jejich počet.
Také další obyvatel smíšených lesů, parků nebo ovocných zahrad pestře zbarvený STRAKAPOUD VELKÝ (Dendrocopos major), hledá pod kůrou a ve dřevě dřevokazný hmyz. Larvy z jejich chodbiček vytahuje červovitým, zpětnými háčky vyzbrojeným jazykem. Setkáme-li se s ním v přírodě, snadno rozpoznáme jeho pohlaví: samička má týl zbarvený černě, kdežto sameček červeně. Od časného jara až do května bubnují strakapoudí samečkové na rezonující větve - vyznačují si tímto způsobem teritorium a lákají samičky. Hnízdní dutinu budují zpravidla každým rokem novou a vybírají si k tomu stromy s nemocným jádrem. Hnízdit začínají koncem dubna.
Zajímavým obyvatelem smrkových a modřínových lesů, často i horských (až do nadmořské výšky 3000 m), je baculatý ptáček s podivně překříženým zobákem, podle něhož dostal jméno KŘIVKA OBECNÁ (Loxia curvirostra). Křivky se živí výhradně semeny smrků, borovic a modřínů, které vybírají ze šišek pomocí speciálně uzpůsobeného zobáku. Hnízdit mohou v každém ročním období - nejčastěji hnízdí v březnu, ale ve smrkových lesích, mají-li dostatek potravy, mohou vyvádět mláďata i v zimě.
V listnatých a smíšených lesích se starými stromy a podrostem žije ptáček jménem BRHLÍK LESNÍ (Sitta europaea). Jeho hlavní potravou, kterou si hledá ve škvírách v kůře a pod ní, jsou drobní členovci (hmyz, pavouci ap.), v zimě však nepohrdne ani semeny. Pomáhá lesu tím, že snižuje počty larev listožravého hmyzu - hlavně píďalek. Umí bravurně šplhat po kmeni jak hlavou nahoru tak i hlavou dolů. Dutiny, v nichž hnízdí, si vystýlá kousky borové nebo březové kůry. Je-li vchod příliš široký, zmenšuje jej brhlík směsí slin a hlíny až na průměr svého těla, tj. asi 35 mm. Brhlíci začínají hnízdit začátkem dubna.
Les má samozřejmě i mnoho dalších ptačích obyvatel. Zkus se při vycházce do lesa dobře rozhlédnout a napiš nám, které z nich jsi ještě viděl. Zamysli se, co můžeš udělat pro ptáky v lese sám.
SOUTĚŽ
A nakonec soutěžní otázka: V lese bychom našli i mnoho druhů různých sov, které však za denního světla zahlédneme jen zřídka. Naší nejmenší sovičkou je kulíšek nejmenší - víš, který druh je naopak největší? A znáš nějaké další naše sovy? Odpovědi zašli na adresu: Lesy České republiky, s. p., Přemyslova 1106, Hradec Králové 8, PSČ 501 68. Nezapomeň napsat na obálku heslo "Soutěž s ABC". Vylosovaný výherce od nás dostane jako dárek malý praktický batůžek na výlety do přírody.
