Vezmeme-li kameru do ruky, pak první věc, kterou většina lidí udělá, je, že přiloží oko k hledáčku. Na rozdíl od fotoaparátů není u videokamer hledáček optický, ale elektronický, tvořený malou obrazovkou. Hledáček je třeba nejprve zapnout, a to hlavním vypínačem kamery. Ten mívá tři polohy: CAMERA (pro natáčení), OFF (vypnuto) a VCR nebo PLAYER (pro přehrávání již natočeného materiálu). V hledáčku jsou kromě obrazu snímaného objektivem nebo záznamu reprodukovaného z kazety zobrazeny i různé informace pro kameramana.
Objektiv a transfokátor (zoom)
Objektiv je tvořen soustavou čoček. Transfokátor neboli zoom je zařízení, které mění ohniskovou vzdálenost mezi čočkami, a tím i přiblížení snímaného objektu. Směr transfokace je značen písmeny W (wide - široký záběr) a T (tele - daleký, přiblížený záběr). Mimo tohoto (optického) typu zoomu mají novější kamery i zoom digitální, který umožňuje mnohonásobně větší přiblížení, avšak za cenu takového snížení kvality obrazu, že výsledek bývá nepoužitelný. Obecně platí, že čím větší je přiblížení pomocí transfokátoru, tím je obraz citlivější na pohyby kamery, a proto záběry z ruky bývají velmi roztřesené. Někdy to nezachrání ani použití funkce stabilizátor obrazu. Pokud tedy chcete zoom maximálně využít, používejte stativ.
Ostření
Vedle automatického ostření je možno ostřit ručně. Tlačítko, které zapíná ruční ostření, bývá označeno FOCUS či MANUAL FOCUS. Ručně ostřit je třeba v situacích, kdy to automatika nezvládá. To bývá při chabém osvětlení nebo v záběrech, kdy automat neví, na co má zaostřit, např. při snímání skrz větve nebo špinavé sklo auta. Ruční ostření se provádí většinou kolečkem umístěným pod objektivem.
Natáčení proti světlu
Někdy se nevyhneme záběrům, kdy máme objekt proti velmi světlému pozadí, např. hlavu člověka proti oknu. Kamera zde automaticky přicloní a výsledkem je tmavá silueta na světlé ploše. Pro tyto případy je kamera vybavena funkcí BACK LIGHT, která změní clonu. Pozadí pak sice bude přesvětlené, ale snímaný objekt bude zřetelný i s detaily.
Vyrovnání bílé barvy
Setkáváme se s různými barvami osvětlení, které ovlivňují i barevnost záběru. Denní světlo je modré, žárovky žluté. Tyto rozdíly kamera většinou sama vyrovná. Potíže nastávají, když máme scénu osvětlenou několika různě barevnými zdroji světla, např. žárovkou, zářivkou a denním světlem z okna. Výsledný záběr bývá zabarven do modra nebo do červena. Nejlepší je snažit se míchání osvětlení vyhnout. Není-li zbytí, mají některé kamery pomoc. Namíříme záběr na něco čistě bílého, stěnu nebo papír, a spustíme funkci WHITE BALANCE (WB). Kamera by tak měla barvy srovnat.
Příště: Co zajímavého skrývají moderní videokamery.
OVLÁDACÍ PRVKY VIDEOKAMERY
Rozložení i tvar tlačítek je u každé videokamery trochu jiný, jejich funkce je ale u všech v podstatě stejná.
objektiv se závitem pro předsádky, světlo (většinou se nasazuje jako přídavné zařízení), ovládání přehrávání kazety, ovladač zoomu, hledáček, hlavní přepínač, ovladač nočního vidění, víceúčelový displej, tlačítka ovládající jednotlivé funkce kamery a digitální efekty - někdy je ovládání řešeno pomocí menu, jindy třeba otočným přepínačem, kontrolka nahrávání, mikrofon, přepínání mezi ručním a automatickým ostřením, kolečko ručního ostření
