Petr s Romanem si krátili čekání na zpožděný vlak pozorováním dění u výherních automatů: "Viděls to? Ten zrzek ucucával toníka, civěl jako když je mimo, ale ve skutečnosti bedlivě sledoval, kde se plní kasa automatu. A jak si šel hráč od plného automatu vyměnit mince, hned tam nahupkal. Protože když automat delší dobu necinká, naděje na výhru z plného zásobníku výrazně stoupá."
"Dobrý postřeh, Péťo," ozval se za klukama hlas. Petr se otočil: "Jé, pane po.. nó, pane strejdo, co vy tady?" Petr se včas opravil. Radkův strejda - policista v civilu - na veřejnosti neslyšel na poručíka.
"Taky čekám na Radka a nedá mi, abych se tu nerozhlédl. Zrovna minulý týden jsme tu vyřešili fikaný případ. V sérii bytových vykrádaček se ve třech shodoval malý detail. V době krádeže se majitel bavil hraním na automatech. A na zámcích žádné známky násilí. Když jsme vyloučili příbuzné, co měli klíče, a majitele, který mohl krádež fingovat, a zajišťovat si tak pro pojišťovnu alibi, nabízela se verze, že mu klíče někdo vyfoukl během hry a po krádeži mu je zase vrátil do kapsy, aby zamlžil vyšetřování. Šikovný poberta vyčíhá, kdy je hráč zaujatý hrou, vyfoukne mu z kapsy klíče a nějaký doklad s adresou, hupne do auta a jede na návštěvu. Zazvoní u bytu a když nikdo neotvírá, odemkne si a byt vybílí."
"To má ale ten hráč smůlu, když tady v herně cpe peníze do neživýho zloděje a doma mu zatím řádí zloděj živej," politoval oběti Roman.
"No smůla. Spíš hloupost - v obou případech. Na tuhle verzi jsme se soustředili. Nakonec nám zbyli dva podezřelí. Známá firma Horník u výslechu povídal: "Kde jsem jako byl ve čtvrtek v 10 hodin, když se kradlo u toho Kratiny? Tak za prvé, žádnýho Kratinu vůbec neznám. V tu dobu jsem seděl tady v herně a ani jsem se odtud nehnul. Ten Kratina, není to takovej střízlík plešatej? Nějakej takovej tu prohrával pěknej majlant."
Řekl jsem Horníkovi, že podle číšníka se na čas vzdálil. Povídal: "No jó, odskočil jsem si, když jde pivo dovnitř, musí pak i ven. Ale to bylo na pár minutek, to bych nestihl ani cestu, natož šacovat kvartýr." Fakt je, že číšník si nebyl jistý, jak dlouho byl Horník pryč. Potřeboval tak půlhodinku, autem tam a zpátky a vrátit klíče Kratinovi do kapsy. Druhý podezřelý - Wagner, se z herny prokazatelně vzdálil jen na záchod. Ale jeden host ho viděl na záchodě mluvit s bratrem. Wagner pak řekl: "S bráchou jsem mluvil, co je na tom? Má tu štafl jako taxikář. A po rytu se zase vrací, je tu kšeft. Kratinu znám, je hodnej, i když blbej. Toho bych nevybral. To bych se mohl dostat do spárů jeho starý. Jednou tu Kratina dával k dobrýmu, že starou má v nemocnici s otravou, prej, baba jedovatá, kousla se do jazyka..."
"Ahoj, kluci, ahoj strejdo, fajn, že jste mi přišli naproti," ozval se za nimi Radek. Roman rozhodil rukama: "Taky jsi mohl mít zpoždění ještě chvilku. Řešíme tu případ."
"Ale ten už je vyřešený," namítl Petr. Zlodějem je ..."
OTÁZKA PRO ČTENÁŘE
Už také asi víte, co svědčí proti jednomu a co je ve prospěch druhého. Řešení pošlete do 14 dnů, tři ceny čekají!
