Máme v sobě šampiona?

Testy fyzické zdatnosti se provádějí v laboratoři sportovní motoriky. Nevstupují do ní jen profesionální sportovci, ale každý, kdo se chce něco dozvědět o své tělesné zdatnosti. Na základě získaných výsledků mu tady potom sdělí současný stav a zároveň mu doporučí, jakým způsobem může svou fyzickou kondici vylepšit. Vedoucí tohoto ojedinělého pracoviště, prof. ing. Václav Bunc, už testoval řadu úspěšných a známých sportovců, ale i těch teprve začínajících. Podle výsledků hned pozná, jaká je skutečnost. "Z každého, kdo sem přijde, Lendl nebo Agassi nebude," říká po letitých zkušenostech a dodává: "Ale s tím se leckdo těžko vyrovnává." Může člověk překročit hranice svých fyzických možností? Někdo má talent na malování, jiný je nadaný na matematiku a další na vrcholový sport. Každý má ale určitý geneticky daný limit, strop, který nepřekročí. To si mnozí rodiče nechtějí uvědomit a svého malého sportovce přetěžují. Všichni nemůžeme být olympijskými vítězi. Znám případy dětí trénujících 14, 16 i dvacet hodin týdně. To je naprosto neúměrná zátěž! Takové dítě je stále unavené, vytratí se u něj to, co je pro jeho věk typické - přirozený zájem o pohyb. Sport je pro něj tvrdým řemeslem, z něhož není úniku. Druhým extrémem jsou děti lenivé, které sportování vůbec nezajímá. Do šesti, osmi let má dítě spontánní potřebu pohybu. A proto je potřeba vytvořit mu podmínky, aby si mohlo hrát, pohybovat se, volit si takové zatížení, jaké mu vyhovuje. Se vzrůstajícím věkem totiž potřeba přirozeného pohybu klesá, takže pokud se vše včas nepodchytí, tak ve dvanácti, čtrnácti letech už docela vyprchá. A fyzická zdatnost dítěte klesá. Jak se zdatnost hodnotí? Existují různé testy. Například člunkový běh od mety k metě, kdy se utkávají dvojice - odstartuje se na čas a ti dva závodí mezi sebou, kdo se první dostane do cíle. Tento test trvá asi deset až patnáct vteřin a podporuje výbušnost, sílu, agresivitu v tom dobrém slova smyslu. Více než polovina sledovaných dětí zkouškou prošla bez problémů. Ty pro ně ale nastaly v okamžiku, kdy jsme hodnotili vytrvalost. Nejčastěji se jedná o chůzi nebo běh na vzdálenost v rozmezí od jednoho do dvou kilometrů, přičemž se měří dosažený čas. Tam uspělo jenom asi šestnáct procent sledovaných dětí. Běhá se na školním hřišti? To není moc vhodné, protože děti si ho spojují se školou a chybí jim ta správná motivace. Mnohem zábavnější je to pro ně třeba v parku. Jaké další metody k posouzení fyzických možností sportovců ještě využíváte? Nejčastěji jsou to zátěžové funkční testy. Za pomoci modelového zatížení se v laboratoři nebo v terénu hodnotí reakce organismu na toto zatížení. Další možností je svalová biopsie, ale ta se v současné době bohužel využívá jen velmi málo. Odeberou se vzorky ze svalu a na základě jeho struktury lze posoudit, jestli má člověk předpoklady pro rychlostní práci, vytrvalostní činnost, silové zatížení. Při tom všem je ale třeba přihlédnout k věku sportovce. U dětí osmi - či dvanáctiletých je velmi problematické zjišťovat strop jejich fyzických možností, protože všechno ovlivní následující puberta. Směrodatné jsou výsledky testů až tak u čtrnáctiletých sportovců. Zátěžovému testu se může podrobit každý? Ne. Dítě nejdřív musí na vstupní prohlídku, abychom zjistili, zda mu takový test neublíží. V klidovém stavu se mu změří tlak a EKG, a je-li všechno v pořádku, může se začít se zátěží. Jede na šlapacím kole nebo chodí a běhá na běhátku. Nasimuluje se určitá situace - třeba běh po rovině nebo do kopce - a pomocí speciálních přístrojů se pak zjišťuje, jak na to organismus reaguje. Přitom lze zátěž stále stupňovat. Zvyšováním rychlosti nebo sklonu běžícího pásu nutíme testovaného sportovce ke stále vyšším výkonům, a když se dostane na hranici svých možností, testování ukončíme. Co se při takovém výkonu odehrává v organismu? K tomu, aby svaly mohly pracovat, potřebují energii. Tu získávají z cukrů, tuků a bílkovin uložených v organismu. K přeměně této chemické energie na mechanickou je potřeba kyslík. Čím větší je požadovaný tělesný výkon, čím intenzivněji svaly pracují, tím větší je i spotřeba kyslíku. (Ke svalům se živiny transportují krví.) Je to podobné jako třeba u auta - čím rychleji auto jede, tím více spotřebuje paliva. Když se člověk dostane při stupňované zátěži do bodu, kdy nemůže dál, protože zátěž je příliš velká, znamená to, že množství energie, kterou je jeho tělo schopno uvolňovat, už není pro takhle velkou zátěž dostatečné. Dochází k vyčerpání a on si potřebuje odpočinout. Jak rychle by se tělo mělo dostat do maximálního výkonu a potom zase zpět do klidu? Do maxima se dítě může dostat v pěti, deseti vteřinách, ale v takovém případě organismus pracuje na kyslíkový dluh. Není tak důležité, jak rychle se dostane k maximálnímu výkonu, mnohem podstatnější je, za jak dlouho se organismus vrátí zpět do klidu. Ten, který běží do schodů a nemá dobrou fyzičku, si musí několikrát odpočinout a nahoře se opře a dlouze se vydýchává. Člověk s dobrou fyzičkou schody vyběhne najednou a vydýchá se za chvilku. Při zatížení, jako je běh do schodů, se méně zdatný jedinec dostane třeba až na devadesát procent svých fyzických možností, kdežto ten zdatnější jen na padesát procent. Přiměřená úroveň kondice je potřebná i pro běžné pracovní nebo studijní činnosti. Zdatnější člověk je schopen pracovat duševně - třeba na počítači - bez chyb a delší dobu než ten druhý, méně zdatný. Ten dělá více chyb a rychleji se unaví. Obecně lze říci, že dostatečná úroveň zdatnosti umožní člověku "dobře prodat" draze získané vědomosti. Ť Po prvním kole, když zdolal na běhátku vzdálenost 1300 m po rovině, se Honza cítil dobře. Pak ale profesor Bunc změnil sklon běhátka tak, že Honza stoupal do kopce. Zátěž byla vyšší a na Honzovi to bylo znát. "Výborně, drž se, ještě to zkus, už jen dvacet vteřin, deset, pět!" volal na něj profesor Bunc. "Tak, dost a teď se chyť bočních madel, abys neupadl. A teď se při chůzi vydýchej." Jeho výkon okamžitě analyzoval počítač a výsledky byly hned k dispozici

FYZICKÁ KONDICE

Můžeme říci i tělesná zdatnost. Obecně je to schopnost odolávat vnějšímu stresu. Člověk fyzicky zdatnější zvládá určité úkoly, nároky přicházející zvnějšku s menším úsilím. Zdatnost je do určité míry daná geneticky, ale na druhou stranu ji člověk ovlivňuje způsobem chování a jednání. V případě, že je ochoten podrobit se tréninku, může svou tělesnou zdatnost zvyšovat.

KYSLÍKOVÝ DLUH

Je to stav vznikající při fyzické zátěži, když se ke svalům nedostává dostatečné množství kyslíku a svaly pracují v bezkyslíkovém režimu. Po skončení svalové práce je nutné hluboce se vydýchat, aby se kyslíkový dluh odstranil a organismus mohl normálně fungovat.

TESTY PRO VÁS

Srovnejte si své výkony s hodnotami v tabulce.

*) První číslo značí km/h a druhé čas v minutách