Po kratších rozpacích souhlasili, ale měli podmínku, že císař se nechá k pokladu zavést se zavázanýma očima. Panovník svolil a pak byl dlouho veden schodištěm do chladných sklepení, slyšel skřípot rozebírané zdi a pak ho vedli do ještě hlubšího sklepa. Bylo tam vlhko a odněkud kapala voda. Konečně mu sejmuli pásku z očí a Karel užasle hleděl na místnost zaplněnou podél stěn stříbrnými cihličkami. V další místnosti byla zásoba surového zlata. A ve třetí hotové výrobky: jemně propracované relikviáře a šperkovnice, zlaté poháry posázené drahokamy, závěsné kříže a řetězy, prsteny a spousta dalších votivních předmětů. Opat sáhl do pokladu a věnoval králi dárek. Pak panovníkovi opět zavázali oči a odvedli ho složitou cestou pryč. Z tohoto popisu vyplývá, že mniši opatovického kláštera byli odborníky ve výrobě drahocenných předmětů pro náboženskou potřebu. Vzácné suroviny i hotové výrobky měli dobře zabezpečené. Ani císařova návštěva zřejmě nebyla náhodná, jak by se snad z vyprávění zdálo: v době, kdy si na mnišské poklady brousili zuby šlechtici, kteří nikdy neměli daleko k loupežení, potřebovali v Opatovicích silnou vojenskou ochranu. Ostatně následující husitské války měly brzy názorně ukázat, o co šlechtě jde. Ideologicky zdůvodněný útok na kláštery se zvrhl přímo v orgie drancování a rozkrádání. Podle legendy pověděl Karel IV. o svém zážitku několika přátelům až na smrtelném loži. Tehdy jim také ukázal opatův dárek. Klášter svého ochránce dlouho nepřežil. Byl smeten husitskou bouří, vypálen, mniši, kteří zachránili holé životy, se rozutekli. Od těch dob se o pokladu neví nic přesného. Kolují pověsti, že mniši se pro něj vrátili do rozvalin a potají ho odvezli ve vinných sudech, jiní soudí, že byl přece jen nalezen a rozkraden. Existuje však také mínění, že je na svém místě dosud a že ho nelze vykopat, protože leží pode dnem blízkého Labe. Sklepení tak bylo jištěno proti násilnému vniknutí: kdyby se prý někdo pokoušel vylomit poslední dveře před pokladem, uvolnil by tím uzávěr šachty, kterou by se na lupiče zřítil příval říční vody, zaplnil by chodbu a utopil by ho v ní jako štěně. Což se prý doopravdy stalo. A tak se můžeme utěšovat, že řeka Labe nám hlídá jeden z největších středověkých pokladů a že někdy, až bude v zemi nejhůř, se zlato vyplaví a pomůže nám, abychom se ekonomicky zmátožili. Jenom mám strach, aby ho silný proud neodnesl do Německa dřív, než si toho zázraku stačíme všimnout.
Rady zlatokopům
Našli jste další zadání pro vyřešení tajenky do plánu Cesta za pokladem, který byl uveřejněn v ABC č. 4. I v dalších ABC až do čísla 16 naleznete seriály o pokladech a tajenky do mapy. Všichni, kdo vyluští úkoly i s tím závěrečným, dostanou část pokladu, tajemnou neznámou minci. V ABC č. 16 vyhlásíme také finále celé soutěže. Už teď vám můžeme prozradit, že finálovým úkolem bude namalovat obrázek. Jaký, to se dozvíte právě v č. 16. Na autory deseti nejkrásnějších obrázků navíc čeká deset her SCRABBLE!
JAK ZÍSKAT HERNÍ PLÁN A PŘEDCHOZÍ ÚKOLY
Pokud vám chybí herní plán s pravidly nebo některý z předchozích úkolů, zašleme vám jejich černobílé kopie za poštovní známky v hodnotě 20 Kč. Známky posílejte na adresu redakce.
CESTA ZA POKLADEM - 9. ÚKOL
Dárek pro Karla IV.
Zajímalo by vás, jaký dárek dostal český král a římský císař od benediktinského opata? Stačí, když pojmenujete předměty na obrázku a jejich názvy zapíšete do doplňovačky. Tajenku nezapomeňte přepsat do devátého úseku cesty na herním plánu.
Jan Smolík
