Letní sezóna sice přeje koňským závodům, ale přelom července a srpna si zelený mostecký hipodrom přivlastnilo přes tři tisíce legendárních francouzských "kachen". Tedy malých citröenů 2CV.
Velebudické koňské závodiště leží jen kousek za městem Most na jedné z mnoha hnědouhelných výsypek. O tom, že tu poslední červencový týden probíhalo 18. mezinárodní setkání přátel vozu Citröen 2CV, jsme se přesvědčili už na dálnici kousek za Prahou. Jak cesta ubíhala, tím více jsme těchhle francouzských vozítek v nejrůznějších barvách a úpravách jsme potkávali.
"Přijelo nám 3 300 aut, což znamená zhruba deset tisíc lidí," vítá mě už přímo na hipodromu připomínajícím stanové městečko obrovského festivalu mluvčí setkání Zuzana Chláňová. Mezi přístřešky tu stojí zaparkované stovky "kachen" upravených jako offroad, taxík nebo třeba náklaďáček.
Příjemnou sobotní atmosféru dokresluje různorodá muzika a neustále projíždějící auta. Největší rozruch způsobuje černožluté vozítko s obrovskými tlampači dokola přehrávající písničky Ivana Mládka. "To jsou Poláci, chtějí pořádat další sraz, a tak si dělají reklamu," směje se Zuzana.
O něco horší nálada je u stanu tří Britů, jímž se porouchal motor. Všichni jsou ponořeni pod kapotou. Ptám se, jestli si můžu prohlídnout vnitřek jejich "kachny" zblízka. Otáčejí se na mě a s úsměvem pokyvují. "Odešel mi startér, problém bude asi v elektrice," ukazuje jeden Brit na autobaterii.
Obrovskou výhodou "kachen" je, že opravu přehledného motoru zvládne řidič většinou sám. To už se pak moc nedivím, když mi Zuzana Chláňová říká, že všichni účastníci přijeli po vlastní ose. "Máme tu i člověka z USA, nejvíc je samozřejmě Francouzů," vypočítává Zuzana. A podle toho vypadá i hipodrom - hodně stánků nabízí tradiční francouzské pochoutky, dokonce je tu i bageterie. Kromě té tu funguje i autoservis.
"Každý večer tu máme koncerty, včera třeba v rytmu Brazílie, dneska nás čeká hippies párty," mluví Zuzana dál. A pak závěrečný ceremoniál, neboť sraz oficiálně končí. Ale řada posádek se v Česku zdržela déle a vyrazila na několik předem připravených hromadných výletů. "Nejhezčí totiž je, když nikam nespěcháte a z okýnka sledujete pomalu ubíhající krajinu," přemýšlí Zuzana, sama majitelka jednoho starého citröenu.
