Čím nám sluneční záření škodí nejvíc? Mnozí z nás si stále neuvědomují, jak nebezpečné je spálit si pokožku na slunci. Berou to dokonce jako samozřejmost. Sluní se, spálí se a připadá jim to normální. Čím silnější spálení je, tím je to pro organismus škodlivější. K čemu při spálení kůže dochází? K poškození buněk pokožky, které může být tak velké, že vznike kožní nádor. Nedávno se přišlo na to, že sluneční záření navíc oslabuje celkovou obranyschopnost organismu. V pokožce jsou totiž buňky (langerhanzovy), zodpovídající za určité obranné mechanismy, jež působí v celém těle (nejenom v kůži). Když je UV záření naruší, snižuje se jejich funkčnost. Takže tělo najednou řekne dost a dál už není schopno se bránit? Množství slunečního záření, které dopadá na kůži, se sčítá po celý život. Opakované slunění zvyšuje pravděpodobnost, že dojde k jejímu poškození. Může se to projevit předčasným stárnutím kůže, tvorbou vrásek, degenerativními změnami nebo dokonce kožním nádorem. Do určité míry umí organismus různá poškození opravit sám. Jak to ale překročí určitou mez, už si s tím poradit neumí. Která generace je škodlivými účinky slunečního záření nejvíc ohrožena? Malé děti a dospívající. Čím častěji se spálíte v dětství, tím větší riziko kožního nádoru vám hrozí v dospělosti. Dětská kůže je mnohem citlivější, její obranné mechanismy nejsou ještě vyvinuté a jsou tudíž zranitelnější. Kožní nádory už dnes bohužel nacházíme i u dospívajících. Kromě slunce na to ale mají vliv také genetické (dědičné) dispozice, velký počet pigmentových znamének a další, zatím nerozpoznané vlivy. Před lety se o škodlivosti UV paprsků mnoho nevědělo, takže současná generace dospělých už musí jenom sledovat, zda se na jejich těle nádor neobjeví. Kdežto dítě mohou rodiče v dnešní době dostatečně chránit.
Melanin je barvivo chránící tělo před škodlivým UV zářením. Vytvářejí ho buňky zvané melanocyty. Tmavá kůže obsahuje melaninu víc než světlá. Lidé s tmavou pletí jsou proto chráněni před působením slunečních paprsků lépe než lidé se světlou pletí. ť
Stačí k tomu opalovacími krémy? Děti do dvou let by měly mít při pobytu na slunci oděv nebo být ve stínu. Později je třeba používat opalovací krémy s vyšším faktorem. Jestliže se člověk při nějaké příležitosti přece jen spálí, měl by vyčkat, dokud spálení neodezní. Kdyby se i přesto chtěl slunit, měl by použít krém s totálním ochranným faktorem (např. až 60), který je schopen zablokovat pronikání veškerého UV záření do kůže. Kolik nemocných trpí u nás rakovinou kůže? Na sto tisíc obyvatel je to asi dvanáct lidí. V polovině sedmdesátých let to byli čtyři. Počet prudce stoupá všude na světě, takže je tu něco, co tak rychlý nárůst způsobuje. Určitě to souvisí s životním stylem - k moři se jezdí mnohem častěji než dřív, lidé se sluní mnohem víc než dřív. Kdo jede k moři, musí se chránit, mezi jedenáctou a třetí hodinou odpoledne by neměl být na slunci vůbec. Asi 60% slunečních paprsků se odráží od písku, skal, vody. Takže je třeba používat krém i když jsme pod slunečníkem. Jsou opalovací krémy účinné? Když použijeme ten správný ochranný faktor, který odpovídá našemu fototypu, tak se nespálíme. Dochází ale k paradoxní situaci. Existují krémy s ochrannými faktory, a tak lidé tráví na sluníčku mnohem více času, než by trávili bez těchto krémů. Člověk se světlou kůží by bez krému vydržel na slunci třeba půl hodiny, než by se spálil. Kdežto když se namaže krémem, vydrží tam od rána do večera řadu dní. Ochranné faktory ale nedokážou zabránit snížení obranyschopnosti organismu, které sluneční záření také způsobuje. Rakovina kůže patří mezi nejzákeřnější nemoci... Ano, ale na druhou stranu je to nemoc vznikající na povrchu těla, který si můžeme snadno kontrolovat. Žádný člověk by nemusel na melanom zemřít, protože každý podezřelý flíček na kůži, který se zvětšuje, mění tvar, barvu a občas zasvědí, jako by na sebe upozorňoval: pozor, jsem tady! je hned vidět a lze s ním jít včas k lékaři. Pokud nějakou takovou změnu na kůži pozorujete dva tři měsíce, určitě navštivte kožního specialistu. Kde na světě je nejvyšší výskyt kožních nádorů? V Austrálii. Nad tímto kontinentem je největší ozonová díra a lidé se tam hodně sluní. Někteří z nich jsou potomci Irů a Angličanů, jež se tam v minulosti usadili. Mají světlou pokožku a zrzavé vlasy, na slunce jsou velmi citliví. V Austrálii připadá na sto tisíc obyvatel šedesát nemocných. V Americe hrozí riziko vzniku kožního nádoru každému z 35 000 obyvatel. U černošských obyvatel je to jen jeden z milionu. Jejich tmavá kůže je natolik odolná, že jediným místem, kde vznikají kožní nádory, jsou u nich dlaně a chodidla. 
Jak se máme správně opalovat? Když začínáte, je třeba opalovat se jen krátkou dobu a používat krém s vyšším ochranným faktorem, což je alespoň číslo patnáct. Tím, jak kůže pozvolna hnědne, si vytváří přirozenou obranu před poškozením od slunečního záření. Postupně pak lze ochranný faktor snižovat. Čím nám slunce prospívá? Sluneční záření je pro život důležité, potřebné, tělo ho potřebuje pro tvorbu vitamínu D. V našich zeměpisných šířkách nám stačí patnáctiminutová procházka. A nemusíme se vystavovat slunci celí, tělo načerpá vše potřebné prostřednictvím částí, které jsou běžně slunci vystavené. Opalování, to už je záření navíc, které vlastně nepotřebujeme. Ale lidé se sluní rádi, a tak by měli vědět, jak si zbytečně neubližovat.
CO JE TO OCHRANNÝ FAKTOR
Použijete-li například krém s ochranným faktorem 5, znamená to, že můžete pobývat na slunci pětkrát delší dobu, než bez použití tohoto krému. Množství slunečního záření, kterému se můžete vystavit, aniž byste riskovali poškození kůže, se tedy násobí faktorem opalovacího krému (pleťového mléka, oleje), který je na něm uveden.
TŘI TYPY UV ZÁŘENÍ
Součástí slunečního záření je ultrafialové záření, jež ovlivňuje náš život, a přitom ho nevidíme ani necítíme. Pokud se UV záření nad-měrně vystavujeme, zvyšujeme tím riziko nebezpečí vzniku rakoviny kůže. UVA záření - oslabuje celkovou obranyschopnost organismu, tedy i kůže a podílí se proto na vzniku kožních nádorů. UVB záření - způsobuje spálení kůže, pro člověka je tedy nejvíce nebezpečné. Poškozuje přímo kožní buňky a tím může způsobit i rakovinu kůže. UVC záření - pro náš život je nebezpečné, ale naštěstí ho pohlcuje ozonová vrstva a atmosféra.
K JAKÉMU KOŽNÍMU FOTOTYPU PATŘÍTE?
Podle toho, jak kůže reaguje na sluneční záření, se lidé dělí do několika skupin. Fototyp 1 - tito lidé jsou slunečním zářením ohroženi nejvíce. Mají světlou kůži, tvoří se jim pihy po celém těle, mívají světlé nebo rezavé vlasy. Na sluníčku se nikdy neopálí, vždycky se jenom spálí, jejich kůže nikdy nezhnědne. Fototyp 2 - tito lidé jsou vůči slunečnímu záření také velmi citliví, spálí se téměř vždy, ale pak kůže lehce zhnědne. Fototyp 3 - sem patří lidé, kteří se spálí pouze výjimečně a po slunění jejich pokožka většinou zhnědne. Fototyp 4 - kůže těchto lidí je vůči slunečnímu záření citlivá nejméně. Nikdy se nespálí, jsou přirozeně snědí a na slunci vždycky zhnědnou.
JAK SE CHRÁNIT
- vyhýbejte se pobytu na slunci mezi jedenáctou a patnáctou hodinou u moře a mezi dvanáctou a čtrnáctou hodinou v naší zeměpisné šířce - používejte krémy na opalování s ochrannými faktory - chraňte své tělo oděvem, protože přes něj UV paprsky neproniknou
