Natoč to! 4

Sdílej
 
KAMERA - ZÁBĚRY Umět ovládat kameru k natáčení pěkných záběrů nestačí. Musíte se na svět jejím hledáčkem dívat tak, aby se to líbilo divákům.

Pravidlo zlatého řezu - natáčený objekt by se měl nacházet v jedné třetině obrazu a pokud se jedná o postavu, měla by se dívat do zbývajících dvou třetin (aktivního prostoru)Pro komponování záběrů ve filmu platí stejná pravidla jako u fotografie. Potíž je v tom, že všechno, co točíte kamerou, má sklon se pohybovat a utíkat z obrazu. Kameraman by se proto měl i před nepřipraveným záběrem rozhlédnout a vybrat si, kde záběr začne, kudy ho povede a kde skončí.

Komponování obrazu

Při vlastním komponování platí několik pravidel. Obraz by měl být veden s ohledem na hlavní postavu či děj. U snímání postavy či objektu platí pravidlo zlatého řezu. To praví, že objekt má být vzdálen třetinu celkové velikosti záběru od libovolného okraje (kantny). Jde-li o postavu, musí mít navíc tzv. aktivní prostor před sebou, tedy musí se dívat směrem do zbývajících dvou třetin obrazu. Je samozřejmé, že se na pozadí nesmějí tzv. překrývat linie, tedy že pozadí nesmí rušit. Je-li kameraman nepozorný, pak klidně někomu ve výsledném záběru poroste z hlavy komín. Při komponování si také můžete pohrát s perspektivou. Chcete-li dosáhnout hloubky záběru, musíte zachytit dozadu ubíhající linie, např. chodník. Pomůže vám i tmavé popředí a světlý obzor. Naopak plošný dojem vznikne, vedete-li záběr např. proti zdi. Celek Polodetail (zabírá postavu od pasu k hlavě) Detail - Tři základní velikosti záběru - kromě nich se ještě používá například polocelek, který zabírá celou postavu od nohou až k hlavě a velký detail, při němž jsou snímány například jen oči, ústa apod.

Velikost záběru

Velikost záběru máte rozkreslenu u článku. Obecně platí - nikdy neřezat v kloubech (kolena, prsty). Při změně záběru (např. polocelek a detail) se musí změnit i úhel pohledu. Neuděláte-li to, dopustíte se chyby zvané skok po pomyslné ose mezi kamerou a objektem. Ve výsledku postava budí dojem, že ke kameře přiskočila. Vedle velikosti určujete také směr záběrů. Jde o nadhled, rovinu a podhled.

Pohyb kamery

Chcete-li pohybovat kamerou lineárně (např. doprava) a přitom zároveň záběr přibližovat či oddalovat, musíte oba pohyby započít najednou. Chyba je panoramovat s kamerou do strany, zastavit se a poté přiblížit obraz do pravého úhlu. Platí také, že v jediném záběru by se kamera neměla pohybovat lineárně tam a zpátky. Při natáčení dvou postav či objektů nesmíte zapomenout, že mezi nimi leží tzv. osa. Např. při rozhovoru se postava A dívá doprava a postava B doleva. V následujících detailech po střihu se nesmí stát, že osu překročíte. Tedy že postava A bude hledět doleva (a B doprava). Divák by byl zmaten. I přes toto omezení vám zbývá velký manévrovací prostor. Můžete se pohybovat na okraji poloroviny, tedy na samotné ose, a točit tak postavu B přes pravé rameno postavy A a obráceně A přes levé rameno B. Mezi dvěma postavami A a B existuje pomyslná osa, kterou nesmíte s kamerou překročit Skok po ose - při změně velikosti záběru musíte změnit i jeho úhel - jinak to po sestřihu vypadá, že objekt ke kameře přiskočil

DŮLEŽITÉ POJMY

Transfokace/zoom - vzniká plynulou změnou ohniskové vzdálenosti, což způsobuje odlišnou velikost záběru. Změna je tedy způsobena transfokátorem, nikoli pohybem kamery. Jízda - vzniká fyzickým přesunem kamery, mění se při ní úhel záběru. Švenk - krátký a rychlý pohyb kamerou při snímání.

Autor

Vladimír Kváča a Dana Zlatohlávková Kresby Lukáš Fibrich