Do 19. století vkročila Evropa ve vojenských botách – celý tehdy známý svět se zmítal v bojích a válečných konfliktech. V čele vojska, které dobývalo jeden stát za druhým, stál jeden z nejslavnějších vojevůdců všech dob, Napoleon Bonaparte.
Boj o Itálii
Na počátku tzv. napoleonských válek stál konflikt mezi Francií a Rakouskem, které usilovali o ovládnutí Itálie. Ale teprve v roce 1796, kdy Napoleon převzal velení nad francouzskou armádou, začalo Rakousko z Itálie ustupovat. Napoleon postupoval na sever, překonal průsmyk Semmering a pak už mu prakticky nic nestálo v cestě na Vídeň. Tehdy uzavřelo Rakousko s Francií mír a francouzská armáda se stáhla. Ale mír netrval dlouho, přestože se Napoleon snažil mírové smlouvy upevnit, už v roce 1800 vytáhl proti Rakousku znovu.
Bitva u Slavkova
Nesmazatelnou stopu zanechal Napoleon u nás, jedna z nejslavnějších bitev napoleonských válek se odehrála na našem území nedaleko Brna. Bitva u Slavkova (r. 1805) vešla do dějin nejen proto, že tady Napoleon zvítězil proti přesile, ale je to jediná bitva v dějinách, v níž se utkali tři císařové – proti císaři Napoleonovi stál rakouský císař František I. a jeho ruský spojenec, car Alexandr I. Na slavkovském bojišti padly i tisíce českých a moravských odvedenců, kteří bojovali na straně Rakouska.
S Ruskem byla Francie vždy v dobrých vztazích, ale ruská šlechta začala mít obavy z Napoleonovy moci a přesvědčila cara, že se Napoleon chystá vytáhnout proti němu. Napoleon to sice neměl v úmyslu, ale když zjistil, že Rusko začalo zbrojit, napadl ho. A to byl začátek jeho konce. Přestože se probojoval až k Moskvě, nedalo se to nazvat vítězstvím. Jeho vojsko prohrálo boj s místními podmínkami – hladem, zimou a nemocemi. Z půlmilionové armády se do Francie vrátilo sotva padesát tisíc vojáků. Toho využily porobené národy, spojily se proti Napoleonovi a v bitvě u Lipska ho definitivně porazily. Obsadily Paříž a Napoleon byl poslán do vyhnanství na ostrov Elba.
Waterloo
Ještě jednou se Napoleon vrátil – z ostrova Elba se mu podařilo uprchnout a znovu dobýt Paříž. Vládl ale pouhých sto dní – pak ho čekala poslední bitva, proslulé Waterloo. Napoleon byl definitivně poražen a poslán znovu do vyhnanství, tentokrát na ostrov Svatá Helena, kde v roce 1821 zemřel. Proč, nebo na co, o tom se dodnes historikové dohadují. Žádná z jejich teorií nebyla dosud přesvědčivě doložena.
