Staří Řekové věřili, že chod světa ovlivňují souboje bohů a dalších nadpřirozených bytostí. Tehdejší bohové měli dobré i špatné vlastnosti - milovali se i nenáviděli. Občas mezi sebou soupeřili, jindy spolu měli děti.
Někdy měli potomky i s "obyčejnými" lidmi. Uvozovky u slova obyčejnými jsou na místě: většina těchto lidí vynikala extrémní krásou, statečností nebo nějakou jinou žádoucí vlastností.
Také Perseus, hlavní hrdina filmu Souboj Titánů, byl synem boha (a hned toho hlavního - Dia) a pozemské ženy - princezny Danae.
Syn boha a krásné Danae
Jak však tento příběh vypadá v původní legendě? Vše začíná věštbou, která králi Akrisiovi předpověděla, že ho zabije jeho vlastní vnuk. Aby k tomu nemohlo dojít, nechal král, který ještě žádného vnuka neměl, zavřít svou dceru Danae do sklepení a všem lidem k ní zakázal přístup. Protože však Danae byla velmi krásná a její osud byl opravdu politováníhodný, král všech bohů Zeus se proměnil ve zlatý déšť, protekl k ní dolů a měl s ní syna, který dostal jméno Perseus.
Když se král Akrisios dověděl, že opatření selhalo a Danae mu porodila vnuka, bál se a přemýšlel, jak se obou zbavit. Nakonec je nechal zavřít do dřevěné truhly a vhodit do moře. Krásnou Danae a jejího malého syna však vylovili rybáři a oba je odvedli na ostrov Serifos. Zdejší vládce Polydektos se o ně postaral.
Nebezpečná Medusa
Jak Perseus rostl, ukazovalo se, že je neobyčejně chytrý a silný. Král Polydektos se nakonec začal bát, že by ho mohl zbavit trůnu. Proto mu lstivě vštípil myšlenku, aby se vydal zabít bájnou Medusu a přinesl její hlavu. Král přitom doufal, že Perseus cestou někde zahyne a on se bude moci (třeba i proti její vůli) oženit s jeho krásnou matkou Danae.
Medusa byla jediná smrtelná ze tří obludných sester Gorgon. Byla tak příšerná, že každý, kdo na ni pohlédl, zkameněl. Měla špičaté zuby a místo vlasů klubka hadů. Králi se podařilo Persea přesvědčit, že by Medusina hlava byla ideální zbraní, která by dokázala proměnit v kámen všechny jejich nepřátele. Zároveň ho přesvědčoval, že teprve zabitím Medusy všem dokáže, že je opravdu božím synem.
Háček byl v tom, že kromě toho, že Medusa byla fakticky neporazitelná, nikdo ani nevěděl, kde se svými sestrami přebývá. Perseus se tedy vydal na (zdánlivě) beznadějnou výpravu.
Dary bohů
Na Diův příkaz mu však pomohla bohyně Athéna, která mu dala štít vyleštěný jako zrcadlo - tak mohl Medusu sledovat, aniž by zkameněl, a bůh Hermés, který mu věnoval kouzelný meč. Persea pak při jeho putování bohové navedli do neobydlené země, kde žily tři sestry - čarodějnice Graie. Byly pozoruhodné tím, že měly dohromady jedno oko a jeden zub, které si neustále půjčovaly. Perseus jim oko sebral. Vrátil jim ho, až když mu prozradily, jak se k Meduse dostane. Cestou se ještě Perseus zastavil v háji nymf, které se k němu zachovaly velmi přátelsky a na cestu mu darovaly tři cenné dary: přilbu neviditelnosti, létající sandály a "bezednou" brašnu, do níž se vešlo vše, co tam její majitel uložil.
Boj s Medusou
Perseus pak odlétl na ostrov, kde Medusa a její sestry žily. Překvapil je, když spaly na pláži. Problém však byl, že musel poznat, která z příšer je Medusa a zaútočit rovnou na ni. Kdyby se totiž spletl a napadl nesmrtelnou obludu, špatně by dopadl. Když se rozmýšlel, objevil se bůh Hermés a na jednu ze sester mu ukázal. Perseus se ji pokusil překvapit útokem, ale to se mu povedlo jen z části: hadi na hlavě Medusu varovali. Pomocí zrcadlového štítu a kouzelného meče jí však Perseus hlavu uťal a rychle ji uschoval do bezedné brašny. Z bezhlavého těla vyskočil okřídlený kůň Pegas a obludný obr Chrýsaón. To už ale vzlétly dvě nesmrtelné Gorgony, aby pomstily smrt své sestry. Díky přilbě neviditelnosti a pomocí létajících sandálů jim však Perseus dokázal zmizet. Z kapek krve, které mu při útěku padaly z useknuté hlavy, se na zemi líhli jedovatí hadi a další stvůry.
Cestou domů se ještě zatoulal do severní Afriky, kde obr Atlas držel na zádech nebeskou klenbu. Moc slušně se k Perseovi nechoval. (Aby také ano, když znal z dřívějška věštbu, že Diův syn mu jednou velmi ublíží!) Navíc nahlas pochyboval o tom, že by Perseus dokázal Medusu zabít. Naštvaný hrdina mu proto uťatou Medusinu hlavu ukázal. Obr se proměnil v hory kamene, dnešní marocké pohoří Atlas.
Záchrana krásné Andromedy
Zpáteční cesta poté přivedla Persea na Etiopské pobřeží. Tady uviděl krásnou dívku připoutanou ke skále u moře. Dozvěděl se, že se jedná o královskou dceru Andromedu, která má být obětována tříhlavé obludě Kéto. Celá Etiopie totiž byla prokleta mořským bohem Poseidonem. Toho rozzlobilo, že tamní královna Kassiopeia neustále pomlouvá jeho mořské nymfy a posmívá se jim. Perseus se s králem a královnou rychle dohodl, že když mu dají Andromedu za ženu, jejich dceru zachrání. V těžkém boji jeho kouzelný meč uspěl a dívka byla vysvobozena.
Nepřátelé zkameněli
Kassiopea však nebyla ze svého nového zetě moc nadšená, a proto povolala bývalého Andromedina snoubence, aby přišel s dvěmi sty vojáky na svatební hostinu a Persea odstranil. Když už to s Perseem vypadalo bledě, vytáhl Medusinu hlavu a nepřátelští vojáci zkameněli.
Po dále už ničím nerušené svatbě se novomanželé vydali k Perseovi domů na ostrov Serif. Když se však vrátili, zjistil Perseus, že s jeho návratem už nikdo nepočítá. Matka Danae se před neodbytným Polydektem schovala do Diova chrámu a zrádný král přivítal Persea posměchem a s nedůvěrou. Aby ho Perseus přesvědčil, že skutečně Medusu zabil, ukázal mu její hlavu. Král Polydektos se na ni podíval a zkameněl. Perseus a Andromeda pak vládli nad jeho ostrovem.
Perseus zabil svého dědu
Perseus se poté rozhodl podívat do města svého děda Akrisia (toho, kterého měl podle věštby zabít). Ten se však před ním ukrýval v přestrojení a nesetkali se. Perseus se proto zastavil na sportovních hrách. Když házel diskem, ten se mu nějak vysmekl, vletěl do hlediště a zabil jednoho z diváků. Ukázalo se, že mrtvým byl Perseův dědeček. Věštba, která byla vyslovena na počátku celého příběhu, se tak naplnila.
Perseus byl velmi zarmoucen a dědu nechal pohřbít jako krále.
Božské dary a i hlavu Medusy vrátil bohyni Athéně. S Andromedou měli řadu dětí a dalších potomků, z nichž nejslavnější byl jeho vnuk (podle některých pramenů pravnuk) Héraklés. Po smrti spolu s manželkou i tchyní vstoupil Perseus na nebesa a proměnili se v souhvězdí.
BOHOVÉ ŘECKÝCH MÝTŮ
Athéna
Bohyně moudrosti a vítězné války, ochránkyně statečnosti, práva, spravedlnosti a umění. Byla Diovou nejoblíbenější dcerou a jednou z nejmocnějších bohyň.
Zeus (2. pád zní Dia)
Nejvyšší z řeckých bohů. Byl synem Titána Krona a Titánky Rheie. Narodil se v jeskyni, kde ho uschovala jeho matka před Kronem, který se obával vzpoury a každé její dítě preventivně pozřel. Místo syna Dia mu dala spolknout kámen zabalený do dětských plen. Poté, co Zeus vyrostl, vedl vzpouru proti Kronovi. Po vítězství losoval se svými bratry o vládu nad světem - Diovi připadla vláda nad nebem a zemí. Jeho sídlem se tak stalo pohoří Olymp.
Poseidon
Bůh moře a vod. Syn Kronův a Rheiin, hned po narození byl svým otcem pozřen stejně jako jeho bratři a sestry, kromě nejmladšího Dia. Dostal od Kyklopů trojzubec, který se stal jeho nástrojem a zbraní, sloužil mu k rozpoutání bouří a zemětřesení.
Hermés
Ochránce cest a poutníků, ale i zlodějíčků. Syn Dia je bohem obchodu, lsti a podvodu a v neposlední řadě poslem bohů. Nikdo jej nemůže překonat v chytrosti, bystrosti, a dokonce ani v krádežích.
Titáni (a Titánky)
Potomci matky země Gaie a boha Urana. Vládli světu do té doby, než je porazili bohové zrození z manželství Krona a Rhei.
HRDINOVÉ ŘECKÝCH MÝTŮ
Perseus
Syn Dia a Danaé, jeden z nejznámějších hrdinů řecké mytologie. Vítěz nad Medusou, osvoboditel Andromedy a zakladatel Mykén.
Medusa
Jediná smrtelná z trojice sester Gorgon. Byla to obluda s blýskavýma očima, obrovskými zuby, mosaznými drápy a klubkem hadů místo vlasů. Kdo jí pohlédl do očí, zkameněl.
Pegasus (Pegas)
Okřídlený kůň, syn boha moří Poseidóna a Medusy. Vyskočil z těla své matky poté, co jí Perseus uťal hlavu. Prý uměl létat rychle jako vítr. Jediný, kdo ho později ochočil, byl hrdina Bellerofontés.
Medusina hlava
Strašná zbraň, která protivníky proměnila v kámen. Perseus ji použil třikrát: na obra Atlase, na odmítnutého ženicha jeho manželky Fínea a nakonec proti králi Polydektovi za násilnosti vůči Perseově matce Danae. Pak Perseus hlavu věnoval bohyni Athéně.
Kraken
Vlastně do báje o Perseovi vůbec nepatří. Podle severských legend to byl obří hlavonožec schopný potápět celé lodě. Měl žít někde u pobřeží Norska a Islandu. Stará filmová verze Souboje Titánů však líčí, že Perseus použil Medusinu hlavu na Titána Krakena, který měl zaútočit na řecké město, protože Andromedina matka urazila bohyni Thetis. Andromeda měla být obětována, ale Perseus ve filmu přiletěl na Pegasovi a nechal Krakena zkamenět.
