Neumím cvičit jako ostatní

Ahoj Mourrisone, chtěl bych od Tebe radu: mám pár kámošů, začal jsem chodit na vodácký kroužek (v rámci toho je i cvičení, běhání atd.), potom tam se mnou později začali chodit i ti kámoši. Teď je zima, tak cvičíme v tělocvičně. Každý trénink skákáme kotouly přes švédskou bednu a potom skáčeme skrčky přes kozu apod. Jenomže ti kámoši dokážou skákat kotouly i přes tu kozu! A to není jen na vodáku, třeba v bazénu skočí ze skokánku salto pozpátku. Já měl dvakrát zlomenou stejnou ruku, ale nevím jestli je to tím, nebo něčím jiným..... Zkrátka mám strach takovéhle „vraždy“ dělat jako oni, ale chtěl bych to také umět, abych ještě víc zapadnul do kolektivu. Prosím poraď... Ondra

Odpověď

Ahoj Ondro, tvůj strach z náročnějších cviků může být opravdu způsobený předchozími zlomeninami. Naše tělo (vaše lidské i naše zvířecí) je „potvora“, která si pamatuje víc, než by měla. Ale neboj, strach se dá obelstít. A to tak, že začneš s jeho pomalým překonáváním. Popros v tělocvičně trenéra, aby ti poradil pár fíglů, jak cvik zvládnout a hlavně, aby ti při něm dělal záchranu. Jen co přijdeš na jeho princip a párkrát ho vyzkoušíš, strach odejde. Ale víš nad čím bych se být tebou zamyslel? Jestli chci umět cviky proto, abych odboural strach a zdokonalil se anebo kvůli kámošům. Já si myslím, že daleko důležitější je překonat svůj vlastní strach, než něco druhým dokazovat. Protože pokud jsou to opravdoví kámoši, vezmou tě mezi sebe, i kdybys neuměl vůbec nic.

Sdílej

6. února 2013

Nesnesu mlaskání rodičů

Ahoj Mourrisone, mám takový hodně zvláštní problém. Kdykoli večeřím s rodiči, nedokážu snést mlaskání, nebo jakékoli jiné zvuky. Vadí mi to i třeba u kamarádů, ale u rodičů je to natolik, že mě bolí hlava, a jsem neuvěřitelně vzteklá. To pak samozřejmě zničí atmosféru. Vždycky se snažím dýchat a nevnímat to, ale prostě to nedokážu. Když jsem byla mladší, snažila jsem se na to mámu nějak citlivě upozornit, ale ona mi jen vynadala, že je moc pozoruju. Tohle zní opravdu blbě, ale já to prostě nesnesu. Moc se omlouvám za divný dopis, děkuju moc za odpověď.

Jak poznám, že se líbím holce ze školy?

Ahoj Mourrisone, chtěl bych se na něco zeptat. Myslím, že se ve škole líbím jedné holce. Ona chodí do 8. třídy, tedy je ode mě mladší o rok. Když se na ni kouknu, tak občas se koukne na mě. Vyprávěl jsem si s ní jenom jednou, když mi podávala knihu. Děkuji Alex

Kamarádku týrá máma

Ahoj Mourrisone, ani nevím, jak se to stalo, ale začala jsem si psát s takovou holkou ze školy, kterou teda znám už dost dlouho, ale nikdy jsme se nebavily. No, a ona mi překvapivě fakt hodně přes zprávy věří, i když o mně absolutně nic neví, přijde mi to trochu zvláštní. Svěřila se mi, i když to asi nebylo moc tajemství, že jsou její rodiče rozvedeni. No, a včera mi napsala, že ji její mamka chce poslat na nějakou jednodenní výpravu na vodě či co, a že ona tam nechce, protože ty lidi tam zná a prý jsou fakt zlí a že ji jednou hodili v oblečení do ledový vody a tak, a ona se mezi nimi necítí dobře, protože ji neberou do kolektivu, a navíc je to na její narozeniny, které ona nechce takhle trávit. Tak jsem jí řekla, ať to mamce nějak rozumně vysvětlí, že to určitě pochopí, ale ona mi odepsala, že to zkoušela, ale že jí ta mamka vyhrožovala, že ji zmlátí, a že se s ní nemá hádat. Prý, že o ní jednou její mamka rozbila vařečku, no a prostě ji mlátí. Ta holka se cítí fakt blbě a řeže se, ale nedělá to pro pozornost nebo cokoli takového, ale aby mohla do nemocnice, aby její mamka si uvědomila, jak jí ubližuje. Já nevím, co mám dělat. Vím, že je blbé lidi takto podezírat, a já jí to věřím, ale co když si vymýšlí? Nebo přehání? Hlavně, já neznám ji, ani její mamku, nic o ní nevím, a chci jí pomoct, ale nevím jak. Řekla bych jí, ať jde ke školní psycholožce, ale ta „vyšetřuje" jen když rodiče podepíšou nějaký papír, což je naprosto stupidní. Taky jsem jí napsala, že by mohla zavolat na linku bezpečí, ale ona nechce, aby na její mamku zavolali policii, protože to by pak musela bydlet s tátou, který jí ale nedokáže zaplatit školné, a teď ji cituji „asi mi víc záleží na mé budoucnosti než na zdraví". No prostě fakt netuším, a omlouvám se za ultra dlouhý dopis, prosím pomoz! Děkuju moc.

Archív