Nesnáším svoje dlouhé vlasy

Zdravím. Mám dlouhé, blonďaté, kudrnaté vlasy, které moje mamka prostě zbožňuje. Když jsem byla mladší, tak mi všichni říkali, že mám vlasy jak anděl atd. Vadilo mi to a vadí mi to pořád, ale teď už na ty moje vlasy opravdu nemám nervy. Chtěla bych se ostříhat nakrátko. Chtěla bych krátké vlasy, které by mi dodávaly trochu maskulinity. Už jsem to mamce říkala, ale ona jen kroutí hlavou a říká, že jen vymýšlím blbosti. Ještě jednou bych chtěla zmínit, že mé mamce (ačkoliv to zní hloupě) opravdu na těch mých vlasech záleží. A to hodně. Ale já je nemám ráda, nechci je. Jen tak mimochodem, je mi 14. Děkuji za rady.

Odpověď

Milý anonyme, rozumím tvému problému, ale musím poznamenat, promiň – co by kdejaká holka dala za tvoje nádherné blonďaté a ještě ke všemu kudrnaté vlasy. V tvém věku se každá druhá pere s tím, že je mají neustále mastné, mají jich málo, nedrží žádný účes atd. Ale na svoje pocity, přání a touhy máš samozřejmě nárok. Je pravda, že i kudrnaté vlasy se někdy těžko udržují v nějakém tvaru, většinou si dělají, co chtějí, ale i pro ně existují kratší verze účesů. Zkus s maminkou v klidu promluvit a navrhni jí kompromis. Můžeš třeba začít polodlouhými vlasy a uvidíš, jak budeš spokojená. Třeba bys s krátkými byla nešťastná a musela čekat několik let, než ti dorostou. Pokud potom budeš chtít přeci jenom krátké, věřím, že maminka tvému přání vyhoví. Mourrison

Sdílej

24. ledna 2017

Byla jsem poslušná, ale teď už nechci

Ahoj Mourrisone, jako malá jsem vždycky byla hrozně poslušná, chodila s rodiči na všechny jejich akce, chovala jsem se jako oni, hodně jsem se jim svěřovala atd., ale teď už to dělat nechci. Mám ve škole kamarády, kterým věřím tisíckrát víc, a taky je mi příjemnější mluvit s nimi, protože kdykoli se snažím se mámě s něčím svěřit, aby nebyla smutná, že na ni kašlu, tak to promění v lekci. To moji kamarádi nedělají. Nebo jdu třeba na oslavu narozenin nějaké mé kamarádky a máma zas žárlí, že trávím moc času s kamarády a málo s rodiči. Ale to co mě štve nejvíc, je, jak mi pořád připomínají, jak jsem byla jako malá lepší, a neustále na to naráží. Třeba dřív jsem poslouchala audioknihy a teď radši písničky, a vždycky když poslouchám písničky, tak táta řekne něco jako: "Dřív to byl Hurvínek a teď tohle" a podobný věci, a já mám pocit, že jsem je zklamala. Že už nejsem ta poslušná malá holčička, která dělá vše, co oni chtějí. Mám i vlastní život a názory, a oni si na to nedokážou zvyknout. Omlouvám se za dlouhou zprávu, děkuju moc za odpověď.

Strašně na ní žárlím a nemůžu si pomoct

Ahoj Mourrisone, chtěl bych se tě na něco zeptat. Moje holka bydlí na druhém konci Prahy, a tak se nemůžeme tak často vídat. Jenže já se bojím, aby se nezamilovala do někoho jinýho, ale nechci jí pořád volat a hlídat a vyptávat se, co dělala a tak. Strašně na ní žárlím a nemůžu si pomoct. Co mám dělat, Dalibor

Archív