Umřela mi máma a já nic necítím
Ahoj Moniko, je mi moc líto, jaké období prožíváš a přijmi ode mě upřímnou soustrast. Jsem moc rád, že jsi našla odvahu a napsala jsi mi. Tvoje reakce na smrt maminky je totiž úplně normální. Tvoje duše a tělo se brání, aby se nezhroutilo a ještě nějakou dobu fungovalo. Nebuď překvapená, když reakce (a možná i bouřlivá) na smrt dorazí. Opět může mít spoustu podob – neustálý pláč, vztek, lítost, bolest těla, bezradnost, nechuť cokoli dělat (a možná i žít). Žádnou z těchto emocí nepopírej a nech jí volný průběh. Bylo by dobré, aby sis našla ve svém okolí někoho, s kým bys mohla o mamince mluvit (výborný by byl psycholog, který by tě následující čas smutku provázel). Teď tě to neuklidní, ale věř, že nejlepší lékař je čas. Držím ti moc palce. Mourrison