Jak probíhá první den na gymnáziu?

Ahoj Mourrisone, dostala jsem se na osmileté gymnázium. Opravdu jsem si to přála, ale bojím se, že to nebudu zvládat. Všichni mi říkají, že když se budu normálně připravovat, tak že to "dám". Já se popravdě moc nebojím učení, ale prvního dne. Strašně se těším, ale zároveň se strašně bojím. Je to takový zvláštní pocit. Budu tam mít jednu "kámošku" ze sousední třídy na ZŠ, ale i tak si nedovedu představit, jak bude první den probíhat. Vím, že bude tradiční přivítání nového školního roku, ale jinak nic... Vím, že ty nebudeš vědět o moc víc, než já... Nevíš, alespoň jak to probíhá jinde? A ještě jedna věc... Vím, že je potřeba udělat dobrý první dojem... Jak? Také se tě musím zeptat, jak navazovat kontakty. Poradíš mi prosím? Předem děkuji... Omlouvám se, za takové množství otázek, ale já mám teď takovou tendenci najít si všechno, abych měla klid... P.S. Abíčko je nejlepší časopis na světě!!!!!! A tvé příběhy jsou také nej!

Odpověď

Milý anonyme, respektive anonymko J, děkuji ti za důvěru, se kterou se na mě obracíš. A taky moc děkuji za pochvaly, které samozřejmě vyřídím kolegům redaktorům. Víš, na co mysli první den v nové škole? Že stejně jako ty se cítí většina kluků a holek. Jen málokdo je takový suverén, aby mu nové prostředí a noví spolužáci nevadili. Je fajn, že tam budeš mít spolužačku, kterou znáš, takže si můžete začít povídat spolu a i si spolu sednout. Pokud ne, klidně můžeš oslovit někoho, kdo bude stát stranou (třeba i kluka). Můžeš se dotyčnému přiznat, že máš trému, strach z nového prostředí a podobně. A taky se můžeš ptát na konkrétní věci (otázky si klidně můžeš připravit předem). Tím pomůžeš s trémou sobě i tomu druhému. Jde jen o pár minut, než přijde učitel a začne vás se vším seznamovat. Budu rád, když mi napíšeš, jak jsi to zvládla. Mourrison

Sdílej

11. června 2018

Nesnesu mlaskání rodičů

Ahoj Mourrisone, mám takový hodně zvláštní problém. Kdykoli večeřím s rodiči, nedokážu snést mlaskání, nebo jakékoli jiné zvuky. Vadí mi to i třeba u kamarádů, ale u rodičů je to natolik, že mě bolí hlava, a jsem neuvěřitelně vzteklá. To pak samozřejmě zničí atmosféru. Vždycky se snažím dýchat a nevnímat to, ale prostě to nedokážu. Když jsem byla mladší, snažila jsem se na to mámu nějak citlivě upozornit, ale ona mi jen vynadala, že je moc pozoruju. Tohle zní opravdu blbě, ale já to prostě nesnesu. Moc se omlouvám za divný dopis, děkuju moc za odpověď.

Jak poznám, že se líbím holce ze školy?

Ahoj Mourrisone, chtěl bych se na něco zeptat. Myslím, že se ve škole líbím jedné holce. Ona chodí do 8. třídy, tedy je ode mě mladší o rok. Když se na ni kouknu, tak občas se koukne na mě. Vyprávěl jsem si s ní jenom jednou, když mi podávala knihu. Děkuji Alex

Kamarádku týrá máma

Ahoj Mourrisone, ani nevím, jak se to stalo, ale začala jsem si psát s takovou holkou ze školy, kterou teda znám už dost dlouho, ale nikdy jsme se nebavily. No, a ona mi překvapivě fakt hodně přes zprávy věří, i když o mně absolutně nic neví, přijde mi to trochu zvláštní. Svěřila se mi, i když to asi nebylo moc tajemství, že jsou její rodiče rozvedeni. No, a včera mi napsala, že ji její mamka chce poslat na nějakou jednodenní výpravu na vodě či co, a že ona tam nechce, protože ty lidi tam zná a prý jsou fakt zlí a že ji jednou hodili v oblečení do ledový vody a tak, a ona se mezi nimi necítí dobře, protože ji neberou do kolektivu, a navíc je to na její narozeniny, které ona nechce takhle trávit. Tak jsem jí řekla, ať to mamce nějak rozumně vysvětlí, že to určitě pochopí, ale ona mi odepsala, že to zkoušela, ale že jí ta mamka vyhrožovala, že ji zmlátí, a že se s ní nemá hádat. Prý, že o ní jednou její mamka rozbila vařečku, no a prostě ji mlátí. Ta holka se cítí fakt blbě a řeže se, ale nedělá to pro pozornost nebo cokoli takového, ale aby mohla do nemocnice, aby její mamka si uvědomila, jak jí ubližuje. Já nevím, co mám dělat. Vím, že je blbé lidi takto podezírat, a já jí to věřím, ale co když si vymýšlí? Nebo přehání? Hlavně, já neznám ji, ani její mamku, nic o ní nevím, a chci jí pomoct, ale nevím jak. Řekla bych jí, ať jde ke školní psycholožce, ale ta „vyšetřuje" jen když rodiče podepíšou nějaký papír, což je naprosto stupidní. Taky jsem jí napsala, že by mohla zavolat na linku bezpečí, ale ona nechce, aby na její mamku zavolali policii, protože to by pak musela bydlet s tátou, který jí ale nedokáže zaplatit školné, a teď ji cituji „asi mi víc záleží na mé budoucnosti než na zdraví". No prostě fakt netuším, a omlouvám se za ultra dlouhý dopis, prosím pomoz! Děkuju moc.

Archív