Zemřel mi praděda a mám výčitky, že...
Ahoj Květuš, moc ti děkuji za upřímný dopis. Je mi líto, že pradědeček zemřel, ale věřím, že žil hezký, pestrý a dlouhý život. To, že pláčeš poslední dobou častěji, slýchávám od holek a kluků často. Prožíváme těžkou dobu – covid, válka na Ukrajině, nestabilní ekonomická situace – a ať se nám to líbí nebo ne, energie v celé společnosti je hodně negativní, frustrující a těžká. Dospělí mají obavu ze zdražování, nemocí, války a jejich strachy se přenášejí i na vás – kluky a holky. Pokud to jenom trochu půjde, klidně breč – pláč je velká očista. Také buď hodně venku – na vzduchu, slunci. A teď k tvým výčitkám svědomí. Věřím, že jsi měla pradědečka ráda, chovala ses k němu hezky a to je ze všeho nejdůležitější. Víc, než že jsi mu neposlala velikonoční pozdrav. Jestli chceš, můžeš mu ho napsat dodatečně, i to, jak tě to mrzí, jak moc ho máš ráda a na co nejraději vzpomínáš a klidně ho pošli někde po vodě. Nejen že se ze svých emocí vypíšeš, ale ještě se ti uleví a já věřím, že ho pradědeček bude „vnímat“. Mourrison