Pořád se mi líbí, jak se toho zbavit?

Zdravím. Jsem v takové (pro mě dost nelehké) situaci. Jsem v 7. třídě a jeden kluk ze třídy se mi líbí už asi 4 a půl roku. Dřív jsem si myslela, že mě miluje taky, ale bála jsem se udělat první krok a teď mám pocit, že se mu už nelíbím, protože se mnohem víc zajímá o jednu spolužačku. Pořád se na ni dívá a snaží se ji zaujmout. Jenže mě se pořád líbí a já nevím, jak se toho pocitu zbavit. Ale to není všechno. Můj druhý můj problém je ten, že jsem byla před pár dny na jedné akci, kde byl jeden extrémně hezký a sympatický kluk. A já mám takový pocit, že jsem se do něj zamilovala. Problém je v tom, že ho s největší pravděpodobností už nikdy neuvidím (bydlí v jiném městě). Též nevím, jestli to nebylo jenom takové to prvotní „pobláznění", nebo jestli jsem se do něj opravdu zamilovala. Poradíte mi, jak tuto situaci vyřešit? Předem děkuji za odpověď. Viki (12 let)

Odpověď

Ahoj Viki, jako ty jsi zmatená ze svých pocitů k oběma klukům, já jsem trochu zmatený z tebe. Položím ti pár otázek. Zkus si na ně upřímně odpovědět a tak možná přijdeš na řešení své situace. Proč se chceš zbavit pocitu, že se ti už 4 a půl roku líbí jeden kluk? Chtěla bys s ním chodit? Nebo bys ho chtěla mít jako kamaráda? Pak jsi poznala nového kluka a máš pocit, že ses do něj zamilovala - takže toho prvního už nemiluješ? Samozřejmě že ses mohla zamilovat na první pohled, ale pokud nebudeš mít možnost se s ním už setkat, myslím si, že zamilovanost brzy vyprchá a ty si uvědomíš, co opravdu cítíš k tomu prvnímu klukovi. Až budeš mít v sobě jasno, a budeš vidět, jak se k tobě chová, napiš mi. Mourrison

Nemám příležitost říct, jak moc se mi líbí

Zamilovala jsem se do své spolužačky

Sdílej

2. června 2022

Nesnesu mlaskání rodičů

Ahoj Mourrisone, mám takový hodně zvláštní problém. Kdykoli večeřím s rodiči, nedokážu snést mlaskání, nebo jakékoli jiné zvuky. Vadí mi to i třeba u kamarádů, ale u rodičů je to natolik, že mě bolí hlava, a jsem neuvěřitelně vzteklá. To pak samozřejmě zničí atmosféru. Vždycky se snažím dýchat a nevnímat to, ale prostě to nedokážu. Když jsem byla mladší, snažila jsem se na to mámu nějak citlivě upozornit, ale ona mi jen vynadala, že je moc pozoruju. Tohle zní opravdu blbě, ale já to prostě nesnesu. Moc se omlouvám za divný dopis, děkuju moc za odpověď.

Jak poznám, že se líbím holce ze školy?

Ahoj Mourrisone, chtěl bych se na něco zeptat. Myslím, že se ve škole líbím jedné holce. Ona chodí do 8. třídy, tedy je ode mě mladší o rok. Když se na ni kouknu, tak občas se koukne na mě. Vyprávěl jsem si s ní jenom jednou, když mi podávala knihu. Děkuji Alex

Kamarádku týrá máma

Ahoj Mourrisone, ani nevím, jak se to stalo, ale začala jsem si psát s takovou holkou ze školy, kterou teda znám už dost dlouho, ale nikdy jsme se nebavily. No, a ona mi překvapivě fakt hodně přes zprávy věří, i když o mně absolutně nic neví, přijde mi to trochu zvláštní. Svěřila se mi, i když to asi nebylo moc tajemství, že jsou její rodiče rozvedeni. No, a včera mi napsala, že ji její mamka chce poslat na nějakou jednodenní výpravu na vodě či co, a že ona tam nechce, protože ty lidi tam zná a prý jsou fakt zlí a že ji jednou hodili v oblečení do ledový vody a tak, a ona se mezi nimi necítí dobře, protože ji neberou do kolektivu, a navíc je to na její narozeniny, které ona nechce takhle trávit. Tak jsem jí řekla, ať to mamce nějak rozumně vysvětlí, že to určitě pochopí, ale ona mi odepsala, že to zkoušela, ale že jí ta mamka vyhrožovala, že ji zmlátí, a že se s ní nemá hádat. Prý, že o ní jednou její mamka rozbila vařečku, no a prostě ji mlátí. Ta holka se cítí fakt blbě a řeže se, ale nedělá to pro pozornost nebo cokoli takového, ale aby mohla do nemocnice, aby její mamka si uvědomila, jak jí ubližuje. Já nevím, co mám dělat. Vím, že je blbé lidi takto podezírat, a já jí to věřím, ale co když si vymýšlí? Nebo přehání? Hlavně, já neznám ji, ani její mamku, nic o ní nevím, a chci jí pomoct, ale nevím jak. Řekla bych jí, ať jde ke školní psycholožce, ale ta „vyšetřuje" jen když rodiče podepíšou nějaký papír, což je naprosto stupidní. Taky jsem jí napsala, že by mohla zavolat na linku bezpečí, ale ona nechce, aby na její mamku zavolali policii, protože to by pak musela bydlet s tátou, který jí ale nedokáže zaplatit školné, a teď ji cituji „asi mi víc záleží na mé budoucnosti než na zdraví". No prostě fakt netuším, a omlouvám se za ultra dlouhý dopis, prosím pomoz! Děkuju moc.

Archív