Nemám vůbec chuť do života a v jednom kuse brečím

Ahoj Mourrisone, vím, že toto není tak závažný problém jako u jiných, co ti píšou, ale už se prostě potřebuji někomu svěřit. Abys byl v obraze, netrpím nějakými závažnými depresemi či úzkostmi (snad). Mám partu kamarádů, ve které jsem jako „ta, co se pořád směje a je s ní sranda", ale v poslední době už nemám vůbec chuť do života, v jednom kuse brečím nad úplnými maličkostmi a občas i přemýšlím nad sebevraždou, i když vím, že mám moc velký strach na to, ji uskutečnit. Jistě, mám rodiče, učitele, kterým bych se mohla svěřit, ale máma ani táta na psychiku moc nevěří, a upřímně řečeno, jde jim spíš o to, abych měla dobré známky a vystudovala. Nejspíš jsem se to od nich taky už naučila, protože se mi nechce svěřovat ani učitelům nebo jiným dospělým.(přijde mi to trochu... divné) Navíc se ke mně táta chová jako k malému dítěti, nechce mě například pustit na koncert jedné rockové skupiny, i kdybych tam šla s dospělým bratrem, a říká, že to ještě není pro mě, nebo nemůžu jet za kamarády do Prahy sama vlakem, i když je to jen 5 minut jízdy. Máma vždycky stojí za ním. Vím, že je to asi jen rodičovská péče, ale začíná mě to štvát. (ještě pořád jsem neskončila) Když jsme byli se třídou na vodě, jeden spolužák (z důvodu anonymity mu říkejme... Neo) mi při flašce řekl, že mě miluje. Druhý spolužák (Morfeus) a kamarádka (Vědma) mě s ním teď pořád shipují. Problém je, že já mám Nea asi taky (dost) ráda, ale stydím se to někomu říct a navíc (ano, vím, že si trochu protiřečím) mám pocit, že na chození jsem pořád moc malá. A hlavně jsem zamilovaná do Morfea. Teď nevím, co mám dělat, protože nechci zlomit Neovi srdíčko, ale zároveň mám (ano, vím že teď budu znít jako egoistická svi.. a stydím se za to) neustálou potřebu být.. nevím jak to říct, chtěná, milovaná. Teď, když jsem si na tebe vylila srdíčko, je mi trochu líp, ale stejně budu nesmírně vděčná, když mi odpovíš. (promiň, že je to tak dlouhé...) (a taky promiň za ty přezdívky z Matrixu, ale já si nemohla pomoct...) Trinity 13 let, díky za přečtení, mám tě moc ráda a pozdravuj redakci.

Odpověď

Ahoj Trinity, děkuji ti za upřímný a otevřený dopis. Jsem rád, že jsi mi napsala a není třeba se omlouvat, že ostatní mají větší a vážnější problémy a starosti. Pro každého jsou ty jeho problémy největší. Začnu reagovat na tvůj dopis postupně - pokud by u tebe neustále setrvávaly myšlenky na sebevraždu a cítila bys nechuť k životu, co nejrychleji požádej o pomoc. Píšeš, že rodiče tvé duševní stránce nepřikládají příliš velkou váhu, proto se neboj navštívit svoji paní doktorku nebo se svěř někomu z prarodičů či jiných příbuzných. Bolavá a nemocná duše se musí léčit stejně jako zlomená noha nebo cukrovka. Rodiče tě nechtějí pouštět samotnou nebo s bratrem - zvláště pokud je bratr už dospělý, rodiče tě berou jako nejmladšího člena rodiny a chtějí tě mít jako svoji malou holčičku. Zkus si s nimi promluvit, řekni jim, že jim rozumíš a chápeš je, ale že bys už některé věci chtěla začít dělat sama. A že se na tebe mohou stoprocentně spolehnout (vzájemné dohody musíš samozřejmě dodržovat). Rozumím ti, že máš potřebu být ostatními milovaná, ale bylo by dobré si uvědomit, že to nelze docílit u všech. Proto pořádně pěstuj a „zalévej“ kamarádství, které tě naplňuje a dělá šťastnou. Pokud se necítíš na lásku, je to v pořádku a do ničeho se netlač. Oba dva kluky můžeš mít jako své výborné kamarády a časem se uvidí, který je ten pravý pro tebe a pro lásku. Mourrison

Občas přemýšlím i o sebevraždě

Deprese není jen smutek

 

Sdílej
 
 

Musím na tábor, i když nechci. Co mám dělat?

Ahoj Mourrsione, už jsem ti psala loni a tvoje rada (promluvit si s rodiči) nepomohla. Musela jsem jet na tábor a letos tam musím zase. Jenže mě to tam vůbec nebaví – nějaký bojovky, hry a tak. Jsem strašnej introvert a nechce se mi seznamovat s novýma kamarádama. Co mám dělat? Jana

Jak se zbavit jizev po sebepoškozování?

Ahoj Mourrisone, když mi bylo jedenáct, tak jsem se řezala na ruce. Pak jsem chodila k psycholožce a už je to docela dobrý, už se neřežu. Mám ale teď jizvy na rukách, za který se stydím, a nevím, jak je odstranit. Poradíš mi?

Jaký je rozdíl mezi bisexualitou a transsexualitou?

Ahoj Mourrisone, tady v poradně často odpovídáš na různé dotazy kolem transsexuality a bisexuality, ale já nevím, jaký je mezi tím rozdíl. Stydím se ptát kamarádů, aby si nemysleli, že jsem buď jedno, nebo druhý.

Jedna holka se na mě zvláštně dívá, líbím se jí?

Ahoj Mourrisone, chtěl bych se tě na něco zeptat. Hrozně se mi líbí jedna holka ve třídě. Mám pocit, že se na mě občas tak zvláštně dívá, trochu víc než na ostatní kluky. Myslíš, že se jí líbím? Mám zkusit ji oslovit? Díky za radu, Matyáš

Můj nejlepší kamarád je homofobní

Ahoj Mourrisone, toto je takové citlivé téma, ale potřebuji se poradit, protože mi to pořád vrtá hlavou. Poslední rok se hodně bavím s jedním klukem a považuji ho za svého nejlepšího kamaráda. Je neskutečně hodný, a já ho fakt, nepřeháním, miluju. On mi taky řekl, že mě miluje (oba jsme to mysleli platonicky) a jsme si fakt blízcí. Je to prostě fakt super. Ale jak asi víš, teď je zrovna Pride month (fakt netuším, jak je to v překladu) a já jsem mega pro tyhle věci, a podporuji LGBT komunitu, jak můžu. No, a nějak jsme se k tomu dostali, a on, ne nějak agresivně řekl, že on to moc nemusí, a dal tím prostě najevo, že je homofobní. Ale on je muslim, jeho rodina ho takhle vychovala, a jakoby je to tak nějak součást jeho náboženství, takže chápu, že je prostě v takový bublině no, i když mě to štve. Ale nad čím nemohu přestat přemýšlet, je, jestli by mě třeba přestal milovat, kdybych mu řekla, že jsem lesba. Prostě mi to fakt vrtá hlavou, a nevím, jak s tím mám nakládat, co by byla taková adekvátní reakce, a prostě co by bylo správné dělat. Omlouvám se za složitou otázku, děkuji moc, 13 let

Jsem gender fluid, ale kamarádka neví, co to znamená

Ahoj Mourissone, jak jsem již psalo v minulém dopise, udělalo jsem coming out kamarádce, a řeklo jsem jí, o mé gender identitě. Jelikož jsem Gender fluid, moje gender se neustále mění. Mám i nové jméno: Yuki. Ale i když jsem ji prosilo, aby mi tak říkala a ne mým starým jménem, které mi dali rodiče: Nela. Jsem se totiž narodilo jako holka (Bohužel). No, a když s ní mluvím, a použiju jinou koncovku než v ženském rodě, vždy mě opraví, dokud se nepohádáme. A pořád mi říká Nelo, i když to už ví. Nemůžu to vydržet. Už jsem s ní mluvilo, ale ona si nedá říct a vyhrožuje, že to řekne celé třídě! A to já nechci, takže teď se kolem ní chovám jako žena, i když se tak na 100% necítím. Dost mi to vadí, ale obávám se, že to myslela vážně. Pomůžeš? Yuki (13)

Jak si najít cestu k dalšímu kamarádovi?

Ahoj Mourrisone, už od mala se bavím radši s kluky než holkami, z plno různých důvodů. No, a momentálně mám dva nejlepší kamarády, říkejme jim Petr a Pavel :) Mám je nejradši na světě, a máme spolu fakt dobrý vztah, a máme k sobě hodně blízko. Kluci mi pomáhají s mými úzkostmi, a já je zas ve všem podporuju, a pomáhám jim, kdy potřebují. Je to prostě fakt super. No, ale pak je tu třetí kluk, říkejme mu Lukáš. No, a jako já ho mám ráda, je inteligentní, vždycky dobře poradí a je s ním sranda, ale prostě ho neberu jako tak dobrého kamaráda jako Petra a Pavla. No, a třeba když objímám buď P, nebo P, tak tam vždycky přijde Lukáš, a řekne něco jako: „A co já?" nebo třeba když se nějak dostaneme k tématu nejlepší kamarádi, tak on prostě tak automaticky usoudí, že je jeden z nich. Pořád mi to cpe do obličeje, a jako já se s ním chci bavit aleee... P i P jsem se s tím svěřila, a oni se snažili ho malinko uklidnit, ale pak v jeden moment jsem jim řekla, že je to asi jedno, a nechali jsme to být. Nechci mu to říkat, protože i když vím, že to je správné, tak já vím, že je citlivý, a strašně by mu to ublížilo ať už bych to jakkoli zformulovala. Je to pro mě zdánlivě neřešitelný problém, ale věřím, že mi pomůžeš. Děkuju moc! 13 let.

Co to znamená vapovat?

Ahoj Mourrisone, kluci ve třídě říkaj, že vapujou a já nevím, co to je. Bojím se jich zeptat, aby se mi nesmáli. Co to tedy je? Honza

Jsem na víceletém gymnáziu a neumím se učit

Ahojky Mourrisone!!! Tady.....ehmm říkejme mi Amálka. Jsem studentka víceletého gymnázia, konkrétně primy (6.třída). Neumím se učit, na ZŠ jsem to nepotřebovala. Snažím se, ale občas se to nepovede. Občas i ze stresu zvracím...a je to špatné, já vím. Nezvládám to. Zvlášť, když je matikářka EXTRÉMNÍ cholerik. Kamarádi si o mne začínají myslet, že jsem simulant, že chci více času na přípravu....ale to není pravda. Rodiče mne chtějí dát k psychologovi, ale já nechci....je mi to nepříjemné to jenom psát anonymovi, natož to říct psychologovi. Co s tím??????? Amálka, 13 let :)

Začala mi menstruace, mám ke gynekologovi, i když nemám problém?

Ahoj Mourrisone, Teď jsem si přečetla tvou odpověď na vzkaz jiné slečny na to, od kolika se musí chodit ke gynekologovi, a ty jsi tam zmínil, že od první menstruace minimálně jednou za rok. Mně začala menstruace před asi tak rokem a jedním měsícem nebo tak nějak, znamená to, že by mi už mamka měla zařídit prohlídku nebo to je jen v případě problémů? Děkuji za odpověď, 13 let