Trápí mě stres, nestíhám nic, školu ani koníčky

Milý Mourrisone, poslední dobou se utápím ve stresu z toho, že skoro pořád nic nestíhám. Paní učitelka nám pořád dává milion úkolů a referátů, musím se učit na bubny, uklidit si pokoj a jít ven a ještě si to mám užívat. A ještě k tomu mám pupínky všude po ruce a pořád mi někde nějaký ten kulatý blbeček přibude a já z toho šílím prosím, pomoz mi. Kryštof (10 let) P.S.: Prosím nedávej to do ábíčka, nechci, aby to mamka nebo táta viděli

Odpověď

Ahoj Kryštofe, děkuji ti za upřímný a otevřený dopis, ve kterém si naprosto dobře vystihl to, co mnohé holky a kluky v současné době trápí. A to je obrovský tlak, který na vás učitelé a rodiče (někdy v dobré víře a nevědomky) vyvíjejí. Učitelé mají za úkol (podle osnov) probrat s vámi co největší objem učiva a rodiče vám chtějí dopřát různorodé kroužky a koníčky. No, a vy z toho potom nemáte vůbec žádný čas na sebe a pro sebe.

Myslím tím to, abyste si jen tak přemýšleli, dělali, na co máte právě chuť a energii, anebo se zkrátka jen tak nudili. Budeš se možná divit, ale nudit se (alespoň nějaký ten čas) je pro lidskou psychiku nesmírně důležité. Člověk si při tom fyzicky i duševně odpočine a spoustu si toho v hlavě srovná.

Co poradit proti stresu?

Bylo by fajn, kdyby sis s rodiči promluvil a upřímně jim řekl, jak se v poslední době cítíš. Že jsi přetížený, často unavený, nestíháš školu a své zájmy a nevíš si s tím rady. Rodiče by ti mohli pomoct s organizací tvých činností tak, aby ti zbyl čas jen pro sebe.

No a co se týká pupínků – po fyzické stránce se u tebe začíná projevovat puberta. Popros maminku, a kupte v lékárně nebo drogerii kosmetické přípravky (pleťovou vodu a krém) na problematickou pleť. Buď v klidu, i kluci a někteří dospělí muži ji používají A co víc. Chodí třeba i na kosmetiku. Budu moc rád, když mi napíšeš, jak dopadl rozhovor s rodiči. Mourrison

Když jsem ve stresu, pořád jím

Nestíhám všechny kroužky

Sdílej

4. října 2022

Byla jsem poslušná, ale teď už nechci

Ahoj Mourrisone, jako malá jsem vždycky byla hrozně poslušná, chodila s rodiči na všechny jejich akce, chovala jsem se jako oni, hodně jsem se jim svěřovala atd., ale teď už to dělat nechci. Mám ve škole kamarády, kterým věřím tisíckrát víc, a taky je mi příjemnější mluvit s nimi, protože kdykoli se snažím se mámě s něčím svěřit, aby nebyla smutná, že na ni kašlu, tak to promění v lekci. To moji kamarádi nedělají. Nebo jdu třeba na oslavu narozenin nějaké mé kamarádky a máma zas žárlí, že trávím moc času s kamarády a málo s rodiči. Ale to co mě štve nejvíc, je, jak mi pořád připomínají, jak jsem byla jako malá lepší, a neustále na to naráží. Třeba dřív jsem poslouchala audioknihy a teď radši písničky, a vždycky když poslouchám písničky, tak táta řekne něco jako: "Dřív to byl Hurvínek a teď tohle" a podobný věci, a já mám pocit, že jsem je zklamala. Že už nejsem ta poslušná malá holčička, která dělá vše, co oni chtějí. Mám i vlastní život a názory, a oni si na to nedokážou zvyknout. Omlouvám se za dlouhou zprávu, děkuju moc za odpověď.

Strašně na ní žárlím a nemůžu si pomoct

Ahoj Mourrisone, chtěl bych se tě na něco zeptat. Moje holka bydlí na druhém konci Prahy, a tak se nemůžeme tak často vídat. Jenže já se bojím, aby se nezamilovala do někoho jinýho, ale nechci jí pořád volat a hlídat a vyptávat se, co dělala a tak. Strašně na ní žárlím a nemůžu si pomoct. Co mám dělat, Dalibor

Archív