Kamarádka se pořád baví jen o sebevraždě

Ahoj Mourrisone, vím, že ode mě není moc pěkné, ale já si nemohu pomoct. Mám jednu kamarádku, která všude píše, jaké má strašné deprese (např. na tik toku má speciální účet, kam dává jen taková videa). Při každé příležitosti, kdykoli se s ní bavím, tak aspoň dvakrát zmíní věci jako: Jaká je podle tebe nejlepší sebevražda - nebo něco takového. Když jsem jí navrhla, jestli si o tom tedy nechce popovídat, tak byla strašně naštvaná a řekla mi, že kdyby to nebylo tak těžké, tak už by se mi svěřila. A proč ti to vlastně píšu? Protože mi to strašně vadí. Já na tom momentálně taky nejsem moc psychicky dobře, jí to ale vůbec nezajímá, a stará se jen o sebe, a aby ji každý litoval. Už se s ní nechci bavit, ale zároveň ji teď nechci nechat samotnou. Co mám dělat? Prosím, pomoz mi. Díky, anonymka (14), díky

Odpověď

Milá anonymko, děkuji moc za krásný a opravdu odvážný dopis. Možná se teď v duchu ptáš, proč je odvážný. Hned ti odpovím. V dopisu je totiž rozpor, který občas prožíváme každý. Chceme neskutečně moc pomoct kamarádce/kamarádovi, ale přitom sami nemáme sílu.

Moc tě chválím za to, že sis to přiznala, je to nesmírně důležité. Protože abychom měli sami sílu a chuť pomáhat, musíme být sami se sebou v naprostém pořádku. Hovory o sebevraždách s kamarádkou tě mohou vyčerpávat a i tebe mohou táhnout k depresím. Ne vždy na takové rozhovory máme sílu.

Co dělat?

Bylo by dobré, abys o problémech kamarádky řekla někomu dospělému (aby sis nemohla vyčítat, že jsi nic neudělala) a začala se soustředit sama na sebe. Začni se stýkat s lidmi, se kterými ti je dobře a dělej věci, při kterých jsi spokojená a šťastná. No a až nabereš potřebnou sílu, můžeš se s kamarádkou opět začít bavit. Zkrátka a dobře, teď jsi u sebe na prvním místě ty. Držím ti palce. Mourrison

Kamarád přemýšlí o sebevraždě

Kamarád mluví o sebevraždě

Sdílej

1. prosince 2022

Nesnesu mlaskání rodičů

Ahoj Mourrisone, mám takový hodně zvláštní problém. Kdykoli večeřím s rodiči, nedokážu snést mlaskání, nebo jakékoli jiné zvuky. Vadí mi to i třeba u kamarádů, ale u rodičů je to natolik, že mě bolí hlava, a jsem neuvěřitelně vzteklá. To pak samozřejmě zničí atmosféru. Vždycky se snažím dýchat a nevnímat to, ale prostě to nedokážu. Když jsem byla mladší, snažila jsem se na to mámu nějak citlivě upozornit, ale ona mi jen vynadala, že je moc pozoruju. Tohle zní opravdu blbě, ale já to prostě nesnesu. Moc se omlouvám za divný dopis, děkuju moc za odpověď.

Jak poznám, že se líbím holce ze školy?

Ahoj Mourrisone, chtěl bych se na něco zeptat. Myslím, že se ve škole líbím jedné holce. Ona chodí do 8. třídy, tedy je ode mě mladší o rok. Když se na ni kouknu, tak občas se koukne na mě. Vyprávěl jsem si s ní jenom jednou, když mi podávala knihu. Děkuji Alex

Kamarádku týrá máma

Ahoj Mourrisone, ani nevím, jak se to stalo, ale začala jsem si psát s takovou holkou ze školy, kterou teda znám už dost dlouho, ale nikdy jsme se nebavily. No, a ona mi překvapivě fakt hodně přes zprávy věří, i když o mně absolutně nic neví, přijde mi to trochu zvláštní. Svěřila se mi, i když to asi nebylo moc tajemství, že jsou její rodiče rozvedeni. No, a včera mi napsala, že ji její mamka chce poslat na nějakou jednodenní výpravu na vodě či co, a že ona tam nechce, protože ty lidi tam zná a prý jsou fakt zlí a že ji jednou hodili v oblečení do ledový vody a tak, a ona se mezi nimi necítí dobře, protože ji neberou do kolektivu, a navíc je to na její narozeniny, které ona nechce takhle trávit. Tak jsem jí řekla, ať to mamce nějak rozumně vysvětlí, že to určitě pochopí, ale ona mi odepsala, že to zkoušela, ale že jí ta mamka vyhrožovala, že ji zmlátí, a že se s ní nemá hádat. Prý, že o ní jednou její mamka rozbila vařečku, no a prostě ji mlátí. Ta holka se cítí fakt blbě a řeže se, ale nedělá to pro pozornost nebo cokoli takového, ale aby mohla do nemocnice, aby její mamka si uvědomila, jak jí ubližuje. Já nevím, co mám dělat. Vím, že je blbé lidi takto podezírat, a já jí to věřím, ale co když si vymýšlí? Nebo přehání? Hlavně, já neznám ji, ani její mamku, nic o ní nevím, a chci jí pomoct, ale nevím jak. Řekla bych jí, ať jde ke školní psycholožce, ale ta „vyšetřuje" jen když rodiče podepíšou nějaký papír, což je naprosto stupidní. Taky jsem jí napsala, že by mohla zavolat na linku bezpečí, ale ona nechce, aby na její mamku zavolali policii, protože to by pak musela bydlet s tátou, který jí ale nedokáže zaplatit školné, a teď ji cituji „asi mi víc záleží na mé budoucnosti než na zdraví". No prostě fakt netuším, a omlouvám se za ultra dlouhý dopis, prosím pomoz! Děkuju moc.

Archív