Co mám udělat, abych nechodil do školy?

Ahoj Mourri, co mám prosím udělat, abych nechodil do školy? Já tam vůbec nechci chodit, já bych byl nejradši jenom doma, stejně ta škola není důležitá, jen ty dny, který jsou písemky, ani tam chodit nepotřebuju, když se všechno můžu naučit doma, já tam prostě vůbec nechci chodit, co mám udělat, abych tam nechodil? :D

Odpověď

Milý anonyme, rozumím ti a chápu tě. Jsou mezi vámi holky a kluci, kterým návštěva školy připadá zbytečná, protože jejich dovednosti a znalosti značně převyšují dovednosti a znalosti vrstevníků. V takovém případě se často přeskakuje ročník a holka nebo kluk chodí do třídy se staršími spolužáky.

Taky jsou mezi vámi holky a kluci, pro které je návštěva školy příliš psychicky náročná – vyrovnávání se s kolektivem, problémy s autoritami, pozorností, učením a podobně – ovšem to musí řešit psychiatr a pedagogicko - psychologická poradna.

Co dělat, když se mi nechce do školy

Bylo by dobré, aby sis upřímně přiznal, proč opravdu nechceš chodit do školy. Je to kvůli spolužákům, kvůli učitelům, nevyhovuje ti výuka? Všechno tohle jsou problémy, které se dají řešit se školní psycholožkou, rodiči a učiteli. Nestyď se a neboj se říct o pomoc.

Pokud se ti nechce chodit do školy jen a jen proto, že v tom nevidíš smysl a nemáš žádné problémy, věř, že to smysl má. Jen v kolektivu s ostatními se můžeš naučit komunikovat s různými typy lidí a autoritami, přemýšlet nad tím, co ti druhý říká, ovládání se argumentovat, nastavování vlastních hranic a podobně.

Z učitelova výkladu se naučíš chápat souvislosti a vychytávat nejdůležitější věci, což se ti bude hodit v budoucím běžném životě. V partě s ostatními lidmi začneš poznávat a objevovat svoje emoce. Budu moc rád, když mi napíšeš, jestli jsi o mé odpovědi přemýšlel. Mourrison

Nechci chodit do školy, co mám dělat?

Na jakou školu mám jít, podle čeho se rozhodnout

Sdílej

19. ledna 2023

Byla jsem poslušná, ale teď už nechci

Ahoj Mourrisone, jako malá jsem vždycky byla hrozně poslušná, chodila s rodiči na všechny jejich akce, chovala jsem se jako oni, hodně jsem se jim svěřovala atd., ale teď už to dělat nechci. Mám ve škole kamarády, kterým věřím tisíckrát víc, a taky je mi příjemnější mluvit s nimi, protože kdykoli se snažím se mámě s něčím svěřit, aby nebyla smutná, že na ni kašlu, tak to promění v lekci. To moji kamarádi nedělají. Nebo jdu třeba na oslavu narozenin nějaké mé kamarádky a máma zas žárlí, že trávím moc času s kamarády a málo s rodiči. Ale to co mě štve nejvíc, je, jak mi pořád připomínají, jak jsem byla jako malá lepší, a neustále na to naráží. Třeba dřív jsem poslouchala audioknihy a teď radši písničky, a vždycky když poslouchám písničky, tak táta řekne něco jako: "Dřív to byl Hurvínek a teď tohle" a podobný věci, a já mám pocit, že jsem je zklamala. Že už nejsem ta poslušná malá holčička, která dělá vše, co oni chtějí. Mám i vlastní život a názory, a oni si na to nedokážou zvyknout. Omlouvám se za dlouhou zprávu, děkuju moc za odpověď.

Strašně na ní žárlím a nemůžu si pomoct

Ahoj Mourrisone, chtěl bych se tě na něco zeptat. Moje holka bydlí na druhém konci Prahy, a tak se nemůžeme tak často vídat. Jenže já se bojím, aby se nezamilovala do někoho jinýho, ale nechci jí pořád volat a hlídat a vyptávat se, co dělala a tak. Strašně na ní žárlím a nemůžu si pomoct. Co mám dělat, Dalibor

Archív