Jsem gender fluid, ale kamarádka neví, co to znamená

Ahoj Mourissone, jak jsem již psalo v minulém dopise, udělalo jsem coming out kamarádce, a řeklo jsem jí, o mé gender identitě. Jelikož jsem Gender fluid, moje gender se neustále mění. Mám i nové jméno: Yuki. Ale i když jsem ji prosilo, aby mi tak říkala a ne mým starým jménem, které mi dali rodiče: Nela. Jsem se totiž narodilo jako holka (Bohužel). No, a když s ní mluvím, a použiju jinou koncovku než v ženském rodě, vždy mě opraví, dokud se nepohádáme. A pořád mi říká Nelo, i když to už ví. Nemůžu to vydržet. Už jsem s ní mluvilo, ale ona si nedá říct a vyhrožuje, že to řekne celé třídě! A to já nechci, takže teď se kolem ní chovám jako žena, i když se tak na 100% necítím. Dost mi to vadí, ale obávám se, že to myslela vážně. Pomůžeš? Yuki (13)

Odpověď

Ahoj Yuki,

je mi líto, že kamarádka tvoji prosbu nevyslyšela, a i nadále tě oslovuje jménem, které ti dali rodiče. Na druhou stranu ji zkus pochopit. I ona si na tvoji novou identitu musí pomalu zvyknout.

Třeba tě považovala za svoji nejlepší kamarádku, a teď se v tom sama nevyzná – neví, s čím se ti může svěřovat, o čem si s tebou povídat a podobně. Bylo by fajn, kdybyste si právě na toto téma spolu popovídali. Být tebou, nespěchal bych na ni a dal jí čas.

Co je to gender fluid?

Píšeš, že jsi gender fluid – pro ostatní čtenáře jen vysvětlím, že je to člověk, který je ve svém genderovém zařazení flexibilní, to znamená, že se někdy cítí jako kluk a jindy jako holka.

Také píšeš, že nechceš, aby to tvoje kamarádka prozradila celé třídě. To znamená, že s tím ještě samo nejsi úplně ztotožněno. Protože, když je člověk sám se sebou srovnaný, je mu jedno, co si o něm okolí myslí.

Být tebou, zaměřil bych se teď především na sebe a o svých nejasnostech a problémech bych si popovídal s rodiči nebo školním psychologem. Držím ti moc palce a budu rád, když mi napíšeš, jak to dopadlo. Mourrison

> Moje sestřenice je trans a rodina si z toho dělá srandu

> Jak říct mámě, že jsem trans?

Sdílej

8. června 2023

Byla jsem poslušná, ale teď už nechci

Ahoj Mourrisone, jako malá jsem vždycky byla hrozně poslušná, chodila s rodiči na všechny jejich akce, chovala jsem se jako oni, hodně jsem se jim svěřovala atd., ale teď už to dělat nechci. Mám ve škole kamarády, kterým věřím tisíckrát víc, a taky je mi příjemnější mluvit s nimi, protože kdykoli se snažím se mámě s něčím svěřit, aby nebyla smutná, že na ni kašlu, tak to promění v lekci. To moji kamarádi nedělají. Nebo jdu třeba na oslavu narozenin nějaké mé kamarádky a máma zas žárlí, že trávím moc času s kamarády a málo s rodiči. Ale to co mě štve nejvíc, je, jak mi pořád připomínají, jak jsem byla jako malá lepší, a neustále na to naráží. Třeba dřív jsem poslouchala audioknihy a teď radši písničky, a vždycky když poslouchám písničky, tak táta řekne něco jako: "Dřív to byl Hurvínek a teď tohle" a podobný věci, a já mám pocit, že jsem je zklamala. Že už nejsem ta poslušná malá holčička, která dělá vše, co oni chtějí. Mám i vlastní život a názory, a oni si na to nedokážou zvyknout. Omlouvám se za dlouhou zprávu, děkuju moc za odpověď.

Strašně na ní žárlím a nemůžu si pomoct

Ahoj Mourrisone, chtěl bych se tě na něco zeptat. Moje holka bydlí na druhém konci Prahy, a tak se nemůžeme tak často vídat. Jenže já se bojím, aby se nezamilovala do někoho jinýho, ale nechci jí pořád volat a hlídat a vyptávat se, co dělala a tak. Strašně na ní žárlím a nemůžu si pomoct. Co mám dělat, Dalibor

Archív