Pomoc! Viděla jsem strašidelný film a bojím se i sama doma!

Ahoj Mourrisone, viděla jsem strašně strašidelný film a bojím se být sama i doma. Neříkej mi, že jsem se na něj neměla dívat, protože nám ho učitelka pustila ve škole o supla a mně bylo trapný říct ne. Prosím pomoz mi, Mája

Odpověď

Ahoj Májo,

to víš, že ti nebudu říkat, že ses na tak strašně strašidelný film (nebo horor?) neměla dívat. Taky bych před celou třídou nenašel odvahu přiznat, že ho nechci vidět, protože se pak možná budu bát. Ale moc dobře tě chápu. Také mám pár filmů, které mě děsí ve snu.

Ze všeho nejdřív si uvědom, že horory a strašidelné filmy se natáčí právě proto, aby se lidé báli a aby v nich vyvolaly strach. Ale žádná strašidla, žádní duchové, ani žádné příšery neexistují. Ty ti zkrátka ublížit nemohou.

Co máš dělat, když se bojíš?

Když se teď bojíš nějakou dobu být sama doma, normálně to rodičům přiznej. I oni určitě měli někdy strach a museli ho překonat. Můžeš teď mít třeba častěji doma nějakou kamarádku.

Postupně pak můžete začít dobu, kdy zůstaneš sama trénovat – nejdříve půl hodiny, pak hodinu, dvě atd. Naplánuj si na tu dobu vždycky nějakou činnost, aby ti čas rychleji ubíhal (třeba úklid, vysávání a podobně). Taky můžeš něco tvořit (malovat, vyrábět), abys zaměstnala svoji mysl.

Uvidíš, že se strachem brzy zacvičíš. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď. Mourrison odpovídá postupně na všechny dotazy. Na každého se dostane!

Můj kluk chce, abych se s ním dívala na porno

Bojím se doktorů, co mám dělat? 💀

Sdílej

19. listopadu 2023

Byla jsem poslušná, ale teď už nechci

Ahoj Mourrisone, jako malá jsem vždycky byla hrozně poslušná, chodila s rodiči na všechny jejich akce, chovala jsem se jako oni, hodně jsem se jim svěřovala atd., ale teď už to dělat nechci. Mám ve škole kamarády, kterým věřím tisíckrát víc, a taky je mi příjemnější mluvit s nimi, protože kdykoli se snažím se mámě s něčím svěřit, aby nebyla smutná, že na ni kašlu, tak to promění v lekci. To moji kamarádi nedělají. Nebo jdu třeba na oslavu narozenin nějaké mé kamarádky a máma zas žárlí, že trávím moc času s kamarády a málo s rodiči. Ale to co mě štve nejvíc, je, jak mi pořád připomínají, jak jsem byla jako malá lepší, a neustále na to naráží. Třeba dřív jsem poslouchala audioknihy a teď radši písničky, a vždycky když poslouchám písničky, tak táta řekne něco jako: "Dřív to byl Hurvínek a teď tohle" a podobný věci, a já mám pocit, že jsem je zklamala. Že už nejsem ta poslušná malá holčička, která dělá vše, co oni chtějí. Mám i vlastní život a názory, a oni si na to nedokážou zvyknout. Omlouvám se za dlouhou zprávu, děkuju moc za odpověď.

Strašně na ní žárlím a nemůžu si pomoct

Ahoj Mourrisone, chtěl bych se tě na něco zeptat. Moje holka bydlí na druhém konci Prahy, a tak se nemůžeme tak často vídat. Jenže já se bojím, aby se nezamilovala do někoho jinýho, ale nechci jí pořád volat a hlídat a vyptávat se, co dělala a tak. Strašně na ní žárlím a nemůžu si pomoct. Co mám dělat, Dalibor

Archív