Kamarádka se pořád baví jen o sebevraždě
Milá anonymko, děkuji moc za krásný a opravdu odvážný dopis. Možná se teď v duchu ptáš, proč je odvážný. Hned ti odpovím. V dopisu je totiž rozpor, který občas prožíváme každý. Chceme neskutečně moc pomoct kamarádce/kamarádovi, ale přitom sami nemáme sílu.
Moc tě chválím za to, že sis to přiznala, je to nesmírně důležité. Protože abychom měli sami sílu a chuť pomáhat, musíme být sami se sebou v naprostém pořádku. Hovory o sebevraždách s kamarádkou tě mohou vyčerpávat a i tebe mohou táhnout k depresím. Ne vždy na takové rozhovory máme sílu.
Co dělat?
Bylo by dobré, abys o problémech kamarádky řekla někomu dospělému (aby sis nemohla vyčítat, že jsi nic neudělala) a začala se soustředit sama na sebe. Začni se stýkat s lidmi, se kterými ti je dobře a dělej věci, při kterých jsi spokojená a šťastná. No a až nabereš potřebnou sílu, můžeš se s kamarádkou opět začít bavit. Zkrátka a dobře, teď jsi u sebe na prvním místě ty. Držím ti palce. Mourrison