Líbí se mi spolužačka a nevím, co s tím... Co když mě odmítne?

Ahoj, moc se mi líbí moje spolužačka a vůbec nevím co s tím. Vím, že o ni mám zájem já, ale i jiní kluci. Konkrétně další dva, kteří jsou si s ní bližší. Hrozně se bojím jí to říct, protože si myslím, že mě odmítne. Vím, že na mě pořád pokukuje, třeba to něco znamená? Prosím, Mourrisone poraď mi, co s tím, popřípadě jak na to? Nicolas (13 let)

Odpověď

Ahoj Nicolasi,

rozumím ti, že se bojíš oslovit holku, o kterou je takový zájem. Nikdo z nás se necítí dobře poté, kdy nás někdo odmítl. Ale na druhou stranu znáš rčení – Kdo nic nedělá, nic nezkazí nebo Kdo nic nezkusí, také nic nezíská.

Tím ti chci říct, že pokud se o přízeň holky nepokusíš a nezabojuješ, nemůžeš zjistit, jakou máš u ní šanci. To, že po tobě pokukuje, opravdu může znamenat, že pro ni něco znamenáš a že se jí líbíš.

Jak oslovit holku, která se ti líbí

Jak oslovit holku? Ze všeho nejdřív si o ní začni zjišťovat všechno možné – co má ráda, o co se zajímá, co ráda dělá, co ráda jí a podobně. Tak, abys byl připravený se s ní kdykoli začít bavit – zvláště o ní a jejích zájmech.

Také se k ní snaž být galantní (občas jí nabídni pomoc, doprovod, pochval jí třeba oblečení nebo účes). Podle jejích reakcí poznáš, jak si u ní stojíš.

Neboj se, nic horšího, než odmítnutí se ti stát nemůže. Je pravda, že může nějakou dobu bolet, ale pamatuj, že když to nevyjde, tak ta pravá na tebe někde určitě čeká. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď. Mourrison odpovídá postupně na všechny dotazy. Na každého se dostane!

Jsem normální, když se mi líbí vlastní sestřenice?

Nelíbím se mu. Mám mu říct, že on mně ano?

Sdílej

8. ledna 2024

Mám černé svědomí. Jsem zlý člověk?

Ahoj Mourissone, mám furt černé svědomí o věcech, které byly už tak před pěti lety. Například jsem byl na prvním stupni šprt a myslel jsem si, že to je dobře, protože tenkrát jsem prostě nevěděl, že to je špatně. Pak mi jednou v osmi letech na mé narozeninové oslavě vlepil kámoš pořádnou facku, až jsem z toho spadl. A potom jsem nechtěl na jeho oslavě hrát NerfBitvu a místo toho jsme hráli hru na království. Místo toho, aby byl král oslavenec, tak jsem byl král. Oni s tím souhlasili, ale dnes mě obviňují, že jsem jim přeorganizovával oslavu. Taky jsem občas chtěl prostě hrát jinou hru i ve škole, a i když mi to nikdo nevyčítá (a i s tím všichni souhlasili), tak si myslím, že jsem strašnej přeorganizovávač. Zkrátka moje otázka působí v tom, že i když mi rodiče a okolí říkají, že mě mají rádi, že jsem hodnej a šikovnej, tak stejně si myslím, že já jsem strašně zlej.

Jak být zase šťastný?

Ahoj Mourrisone, před nějakou dobou jsem byl tak nějak šťastný, a to docela dlouho, asi měsíc. Byl jsem rád, veselý a plný optimismu a radosti. Nevím z čeho – vůbec nic se nezměnilo ani neudálo, nic jsem nezískal a nic špatného se nevytratilo. Já jsem byl ale z ničeho nic i tak šťastný. Necítil jsem se prostě normálně jen s dobrou náladou, ale vyloženě šťastně. Přisuzuju to tomu, že nejspíš v jednom předmětu jsem odprezentoval projekt a asi ze mě odpadl stres. Nemyslím si, že je to ono, protože jsem vůbec ve stresu nebyl. :D A před tím, než jsme dostali zadání, jsem šťastný nebyl, takže těžko říct, co mělo ten vliv. Ten pocit se ze mě vytratil, i když se opět nic nenormálního nestalo. Dost mě to mrzí, protože to bylo fajn. Teď jsem opět na spíš negativní vlně a přijde mi to jako škoda. Když vím, že ten pocit někde byl, a nebylo to chvilkové nadšení, když to mělo tak dlouhodobé trvání, chci ten pocit zpátky, ale nějak se tam nemohu dostat. Rozumím, že je téměř nemožné mi takhle poradit z jedné zprávy, když mě ani neznáš. Možná spíš, než pro radu jsem sem přišel to někomu napsat, někomu se svěřit. I když to možná zní zvláštně ve světě plném problémů (a já sám bych se tomuhle příspěvku dřív smál), trápí mě to. Zdraví anonym a pravidelný čtenář v jedné osobě. :)

Mourrisonova poradna