Nikdo se tam se mnou nebaví, všichni mě ignorují
Ahoj Tess,
díky za pochvalu. Ano, snažím se vás pochopit a dát vám ty nejupřímnější rady, nebo předat alespoň ty nejupřímnější názory. Moc dobře ti rozumím, jak se cítíš.
Lidé s psychickými problémy jsou okolím hůře přijímány a vnímány, než třeba s fyzickým handicapem. A víš proč? Protože u těchto lidí je problém jasný, viditelný a lidé vědí, co mají dělat, jak se zachovat.
Například když je někdo nevidomý, je jednoduché nabídnout pomoc při přechodu silnice. Ale když někoho bolí duše, anebo má narušenou psychiku – ostatní to nevidí, necítí a chování si vysvětlují třeba jako drzost, necitlivost, zlobení, porušování pravidel a podobně.
Introverti to mají těžší
Máš pravdu, že introverti to mají se socializací těžší, ale na druhou stranu, když už si najdou přítele (nebo přátele), je to prakticky navždy.
Zkus se ve svém okolí (a třeba i mimo třídu) porozhlédnout, jestli tam není někdo s podobnými zájmy. S ním se ti bude lépe navazovat konverzace (třeba i někdo okolo olympiády). Anebo se porozhlédni ve vyšších třídách, věřím, že se tam někdo s podobnými koníčky najde. Držím ti palce. Mourrison
Potřebuješ pomoc a poradit?
Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď. Mourrison odpovídá postupně na všechny dotazy. Na každého se dostane!