Mám pocit, že jsem k ničemu a nikomu na mě nezáleží
Milý anonymní Strakapoude,
je mi moc líto, jak se cítíš. Dovedu tě pochopit, občas každý z nás máme pocit, že nikomu na nás nezáleží. Opak je ale pravdou. Uvědom si, že pro rodiče (a určitě i prarodiče a sourozence) jsi středobod vesmíru (to nejcennější, co mají), i když ti to třeba nedávají najevo pokaždé, když to potřebuješ.
Píšeš, že se ti snaží kamarádi pomoct. Takže vidíš, že jim na tobě záleží. A v žádném případě nejsi k ničemu. Každý z nás má svou vlastní hodnotu, ale musí ji vnímat i on sám. Proto si vezmi papír a napiš si na něj všechno, co se ti na sobě líbí (a nevynechej ani takové věci jako například - umění naslouchat, ochota pomoci, mít druhého rád, umění soucítit s druhým a podobně).
Zkus si zkrátka uvědomit svoje kladné a dobré stránky. V každém případě bych ti radil, aby ses obrátil na školního psychologa a zkusil mu svoje pocity popsat. Uleví se ti už jen tím, že o tom budeš mluvit a budeš je umět pojmenovat. Kdyby se tvoje smutná nálada nelepšila, svěř se svoji lékařce (pediatrovi), který ti poradí, jak dál. V každém případě si svoje pocity nenechávej pro sebe. Držím ti palce. Mourrison
Potřebuješ pomoc a poradit?
Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.