Ahoj Mourris, nevím, jestli jsem zas tak normální, protože mě furt baví dělat věci nebezpečně. Třeba jezdit strašně rychle na kole nebo na lyžích, lízt po vejškách a tak. Ale já se vůbec nebojím.
Ahoj Mourrisone, mám takový problém, kdykoli mě o něco nějaká kámoška poprosí, nebo to jen řekne, tak já jdu a udělám to. Nebo jí alespoň poradím. Ale když to potřebuju já, tak všichni kolem mě myslí na sebe. A víš, co je nejhorší, že já je pochopím, řeknu si: aha, oni toho mají dost, anebo teď prožívaj nějaký těžký chvíle. Proč taky neumím myslet víc na sebe a někdy říct ne? Co to se mnou je? Dík, Dominika
Ahoj Mourri, mám takový komplikovaný problém, jsem na střední škole a zamiloval jsem se do jedné spolužačky. O letních prázdninách jsem jí to konečně dokázal přiznat, ale ona to tak necítí, takže to nedopadlo. Jinak jsme ale velcí kamarádi, pomáháme si vzájemně se školou, a i když jsem se bál, jak to bude od září, bavíme se ještě víc, v září jsem to zkusil znovu a složil jsem jí báseň, ale i když jí to potěšilo, nic se nezměnilo. Říkal jsem si, že se s tím vyrovnám, jenže je to naopak čím dál tím horší. Dřív jsem do školy chodil rád, ale teď už bych tam nejradši nechodil vůbec. Vždy, když jsem s ní, tak jsem hrozně šťastný, ale když pak ne, tak jsem naopak moc smutný, nevím, co mám dělat, a přijde mi, že to nemá nějaké řešení, ale nechci se ještě rok a čtvrt trápit, než odejdeme na výšku. Prosím, poraď mi, co mám dělat. Adam, 17 let
Dobrý den, chtěla bych poradit. Za pár dní mě čekají přijímačky na SŠ, a mám celkem strach. Vím, že je to normální, a moje výsledky jsou i dobré, z matiky mám 43 bodů a z češtiny 45 a víc. Ale bojím se, že budou letos ty testy těžší. Čj by mi ani tak nevadila, ale bojím se, ať nepokazím matiku. U přijímaček nanečisto byla matika o dost těžší než obvykle, a měla jsem 9 bodů. Strašně se za sebe ještě pořad stydím, i když jsem od té doby udělala velký pokrok, tehdy jsem matiku psala asi na 30-35 bodů. Ale co když letos ta matika skutečně bude těžší? Bojím se, že ji pokazím. Ráda bych slyšela nějaké rady, pokud Vás nějaké napadnou, a nějaká povzbudivá slova by byla určitě taky fajn, ale spíše jako fakta, než věty tipu to bude v pohodě, neboj, protože vím, že je tam šance, že nebude, i když se snažím, aby byla co nejmenší. Můžu teď znít jako tintítko, strašpytel, ale běžně taková nejsem. Jen se bojím, protože se strašně chci dostat na vysněné gymnázium. Ne kvůli ostatním, ale protože já na tu školu hooodně chci. Děkuji předem za odpověď na tento (i když ne záměrně) delší dopis, a přeji Vám hezký den.
Ahoj Mourrisone, když chci jít ven s holkama, tak mně máma nedovolí si vzít věci, který třeba nosím do školy, ale musím jít v teplákách. Jenže holky jsou hezky oblečený a já vypadám jak socka. Jak mám mámu přemluvit, abych si mohla vzít na sebe, co chci? Díky ti, Agáta
Ahoj Mourrisone, už je mi třináct a nechci, aby se mnou moje máma chodila k doktorce. Jde to?
Ahoj Mourrisone, chtěla bych se ti s něčím svěřit. Minulý týden jsem měla narozeniny a rodiče mě vzali na fantastickej výlet a potom večer jsem je mohla oslavit s kamarádkama. A taky jsem dostala hezké dárky. Jenže já se teď cítím na nic. Místo abych byla vděčná a šťastná, tak jsem se nejenom na narozeniny (ale i teď) cítím divně. Vlastně ani nemám radost a strašně se to bojím někomu přiznat. Jak se v tom mám vyznat?
Kdy přejde moje fixace na SCP Foundation a The Serpents Hand?
Ahoj Mourrisone, já se pořád podřizuju svým kamarádkám – třeba co budeme dělat nebo kam půjdeme. Nikdy si neumím prosadit, co chci já. Myslíš, že je to špatný? Anežka (13 let)
Ahoj Mourrisone, pořád se dívám v televizi na Sportku a strašně bych chtěl sázet. Už několikrát jsem uhodl nějaký čísla. Od kolika let můžu sázet?
