Prosím poraď: Pomluvil jsem jednu holku a teď mi to vrací

Ahoj Mourrisone, potřebuji poradit. Jsem první rok v nové škole. Učím se dobře a na jednu spolužačku jsem na školní exkurzi promluvil. Od té doby mě začala s jejími kamarádkami řešit. Třeba, napsal jsem test nejlépe ze třídy a ona přitom říkala ostatním spolužačkám, jak je možný, že mám lepší známky než ona, nebo jsem byl zkoušen spolu s ostatními, kdo chyběli, jako jediný jsem dostal jedničku a ostatní blbou známku a po hodině za mnou utíkala, aby mi řekla pochvalu. A po nějaké době přede mnou pořád utíká, jako že pospíchá a pak po pár metrech jde zase pomalu, poraď mi prosím. Karel z Ostravy.

Odpověď

Ahoj Karle,

nepíšeš sice, kolik ti je let, ale předpokládám, že jsi první rok na osmiletém, nebo šestiletém gymnáziu, anebo na střední škole. Podle toho, jak popisuješ chování své spolužačky, mám dojem, že má k tobě vztah jiný, než k ostatním spolužákům. Buď ji irituješ (je k tobě podrážděná), že máš tak skvělé výsledky ve škole (i když tě chválí), anebo se jí líbíš a stydí se.

Být tebou, zkusil bych se s ní víc bavit; ptát se jí na všechno, co ji baví a zajímá; anebo jí třeba nabídl pomoc v předmětu, ve kterém zrovna „plave“. Uvidíš, jak bude reagovat, podle toho poznáš, která z variant (co jsem ti napsal) pravděpodobně platí. Moc na ni nepospíchej, může být plachá, a mohl bys ji svou horlivostí vylekat. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Spolužačky dělají naschvály nemocné kamarádce, co mám dělat?

Líbí se mi o 4 roky starší holka, má to cenu?

Sdílej

17. června 2024

Je mi zle ze školy a mám panické ataky

Ahoj Mourrisone, obracím se na tebe, protože vím, že ty vždy poradíš. Jsem na střední a vloni jsem málem nepostoupila do dalšího ročníku. Jen pomyslím na školu a na nadcházející testy, je mi zle. Projevuje se to na mě i fyzicky, hlavně motáním hlavy a neustálým napětím. Mám strach, že se jednou ve škole zhroutím. Zatím se mi to podaří nechat, až když jsem sama a můžu v klidu brečet. Při neúspěchu to nesu hodně špatně. Prožívám to pořád dokola. Měla jsem už i čest s panickými atakami. Chci prostě odmaturovat a nezbláznit se z toho, nevím jak dál...

To mě fakt trápí: Jsme divná rodina, která se pořád hádá

Ahoj Mourrisone, chtěla bych se s tebou poradit o něčem, co mě fakt trápí. Jsme docela velká rodina, která se schází skoro vždycky, když má někdo narozeniny. Jenže skoro vždycky se tam dospělí pohádají, máma nebo teta nebo babička pak brečí. A to je fakt vždycky. Už mě to ani nebaví tam jezdit, ale mám je vlastně všechny svým způsobem ráda. Poradil bys mi, co bych jim všem měla říct? Díky za radu, Gábina

Dřív to byl jen kamarád, ale teď ho miluju... co mám dělat?

Ahoj Mourrisone, jsem úplně zmatená. Od první třídy sedím v lavici s jedním klukem a jsme velký kamarádi. Bydlíme v jedné vesnici, a tak jezdíme i domu spolu, vždycky se děsně nasmějem. Jenže já jsem si teď uvědomila, že ho asi miluju, pořád na něj myslím a když nejsem s ním, tak se mi po něm stýská. Co mám dělat? Alex (jasně že se jmenuju jinak)

Mourrisonova poradna