Umřel mi tatínek a já nechci žít... Pomoc!
Milá anonymko,
ani nevíš, jak moc mi je líto, co se vám v rodině přihodilo a jak se teď cítíš. Maminka s babičkou si sami neumí poradit se svým steskem, proto tě „nevidí“, a proto ti teď ani nemohou pomoct.
Vím, že to je pro tebe velmi těžké období, těžká rána a velká životní změna. Důležité je, abys svůj stesk nezadržovala a prožila – když budeš chtít plakat – plač, když budeš chtít křičet – křič, když budeš potřebovat dostat ze sebe vztek – vztekej se. Zkrátka nechávej svým emocím volný průběh.
Asi mi nebudeš věřit (ale vzpomeň si na mě tak za rok), ale věř tomu, že tvé bolesti nejvíc pomůže jen čas. Teď ti může pomoct povídání s psychologem (to bych ti doporučil), ale čas zahojí rány. Stejně jako rozříznutá rána v těle – můžeme ji zašít, ale jenom čas ji zahojí.
Možná by bylo dobré, kdybyste teď s maminkou a babičkou někam odjely, do míst, kde jste ještě nebyly, kde vám nic nebude připomínat tatínka. Myslím moc na tebe a když budeš chtít, kdykoli mi můžeš napsat. Mourrison
Potřebuješ pomoc a poradit?
Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.