Když lžu, cítím se špatně a štve mě to... co mám dělat?

Ahoj Mourrisone, mně se občas stává, že se mi nechce něco říkat rodičům a když se mi na to zeptaj, tak jim zalžu. Jenže pak mi je tak nějak divně. Ono jsou na mě hrozně hodný a mě štve, že jim lžu. Co s tím mám dělat?

Odpověď

Milý anonyme,

děkuji ti za moc milý dopis. Je od tebe fajn, že si uvědomuješ, že lhaní není správné a k ničemu nevede. Navíc, jak se říká, „lež má krátké nohy a nikam nedojde“, z čehož je jasné, že se vždycky na všechno přijde – ať už záměrem, pátráním nebo omylem.

Také je dobré, že máš svědomí. To samo tě upozorňuje (tím, že tě trápí), že lhaní není v pořádku. Samozřejmě nevím, o jaké věci jde, které rodičům nechceš říct.

Pokud jsou to zásadní, ovlivňující například tvůj život nebo zdraví, tak v takovém případě nikdy nelži. Ale pokud jde o maličkosti, které by sis zkrátka jen rád nechal pro sebe, tak nelži, ale upřímně se přiznej, že je to tvoje tajemství. Každý z nás máme na ně právo. Také nikomu neprozrazuješ něco, co ti tvůj kamarád svěří. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Nezvládám to! Zabiju buď sebe, nebo matku...

Jak se mám přestat nenávidět? Mám hrozné problémy!

Sdílej

29. července 2024

Myslím si, že jsem zlý člověk

Ahoj Mourrisone, myslím, že jsem strašně zlý. Kdysi jsem se totiž bavil hodně z holkama a MYSLÍM SI, že kluci si teď o mně myslí, že jsem debil a bu... Potom, když jsme se třeba někdy rozhodovali (s kámošema), co budeme dělat nebo hrát za hru, tak jsem občas něco navrhl a oni souhlasili. A teď si myslím že to ode mně nebylo hezké, že je to známka zlosti. Já jsem fakt nechtěl nikomu ublížit. Taky jsem někdy říkal mému bratranci, který furt koukal do obrazovky, aby už přestal koukat a šel si hrát (bylo mi 6-8 let) a teď i když se se mnou baví, tak si myslím, že je na mě ve skutečnosti velmi naštvaný... No, a nakonec mám výčitky z pomluv. Já jsem sice nikdy moc nepomlouval, ale jednou jsem byl na táboře a nikdo se tam se mnou nebavil, kromě jedné holky. A ona pomlouvala moji spolužačku, proti které jsem nic neměl (kromě toho že jsem na ni byl naštvaný, že se bavila s jednou holkou, která vyzradila moje tajemství) a i tak jsem o ní řekl, že se chová špatně a blbě): Myslím si, že kvůli tomu, že jsem jinej, divnej, bavím se z holkama a BYL jsem občas panovačněji, TAK JSEM ZLEJ. Matouš 12 let

Proč máme mít pořád z něčeho strach a svět je teď tak složitý?

Ahoj Mourrisone, možná si budeš myslet, že to moc hrotím, ale já si myslím, že je teď taková děsně divná doba. Pořád se něco děje a pořád máme mít z něčeho strach - z války na Ukrajině, z americkýho prezidenta, z umělé inteligence, že nebudou důchody a já nevím co ještě. Co si o tom myslíš, co máme dělat my, co chodíme zatím na základku? Alois (13 let)

Kvůli útokům na českých školách se tam teď bojím chodit

Ahoj Mourrisone, můžu se ti k něčemu přiznat? Nechce se mi to říkat klukům ve škole, ani rodičům, ale bojím se teď chodit do školy. Skoro každý týden slyším ve zprávách, že se tam něco stalo, buď u nás v republice nebo ve světě. Chtěl bych se radši učit doma. Poraď mi prosím, jak se mám přestat bát.

Mám černé svědomí. Jsem zlý člověk?

Ahoj Mourissone, mám furt černé svědomí o věcech, které byly už tak před pěti lety. Například jsem byl na prvním stupni šprt a myslel jsem si, že to je dobře, protože tenkrát jsem prostě nevěděl, že to je špatně. Pak mi jednou v osmi letech na mé narozeninové oslavě vlepil kámoš pořádnou facku, až jsem z toho spadl. A potom jsem nechtěl na jeho oslavě hrát NerfBitvu a místo toho jsme hráli hru na království. Místo toho, aby byl král oslavenec, tak jsem byl král. Oni s tím souhlasili, ale dnes mě obviňují, že jsem jim přeorganizovával oslavu. Taky jsem občas chtěl prostě hrát jinou hru i ve škole, a i když mi to nikdo nevyčítá (a i s tím všichni souhlasili), tak si myslím, že jsem strašnej přeorganizovávač. Zkrátka moje otázka působí v tom, že i když mi rodiče a okolí říkají, že mě mají rádi, že jsem hodnej a šikovnej, tak stejně si myslím, že já jsem strašně zlej.

Mourrisonova poradna