Je mi divně, smutno, nervózní, bez nálady... a neříkej mi, že je to puberta!

Mourrisone, prosím, co to je? Je mi divně, smutno, nervózní, jsem bez nálady, bez energie a neříkej mi, že to je pubertou.

Odpověď

Milý anonyme,

nechci tě provokovat, ale taky tě napadlo, že by to mohlo být pubertou, viď? Rychle rostete, vyvíjíte se, měníte se v muže (a holky samozřejmě v ženy) a to dá dost zabrat.

Je samozřejmé, že to ale nemusí být pubertou. Schválně se zamysli nad tím, jak vypadal tvůj poslední měsíc, dva nebo i čtvrt rok? Neměl jsi doposud fyzicky, nebo duševně náročné prázdniny? Měl jsi během času volna alespoň pár hodin (nebo dokonce i dnů) jen pro sebe, kdy sis dělal, cos sám chtěl anebo ses dokonce i chvilkami nudil? Nepřejížděl jsi náhodnou z jedné prázdninové aktivity do druhé?

Nepotkala tě v poslední době nějaká nepříjemná nebo dokonce tragická událost, která by tebou otřásla? Mohl jsi ji klidně v ten moment bez problémů zvládnout (nebo dokonce vytěsnit) a teď teprve mohou dobíhat její důsledky.

Co je to posttraumatický syndrom?

Říká se tomu posttraumatický syndrom, kdy člověk se zpožděním prožívá něco, co nepříjemného prožil v minulosti. V každém případě, pokud se co nejdříve nezačneš cítit lépe, zajdi si k lékaři. Může jít o nějaký banální problém, který vyřeší třeba vitamíny nebo nějaký doplněk stravy. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Celý víkend jsem nevylezla z postele, nikoho jsem nechtěla vidět!

Mám pocit, že jsem k ničemu a nikomu na mě nezáleží

Sdílej

21. srpna 2024

Mám černé svědomí. Jsem zlý člověk?

Ahoj Mourissone, mám furt černé svědomí o věcech, které byly už tak před pěti lety. Například jsem byl na prvním stupni šprt a myslel jsem si, že to je dobře, protože tenkrát jsem prostě nevěděl, že to je špatně. Pak mi jednou v osmi letech na mé narozeninové oslavě vlepil kámoš pořádnou facku, až jsem z toho spadl. A potom jsem nechtěl na jeho oslavě hrát NerfBitvu a místo toho jsme hráli hru na království. Místo toho, aby byl král oslavenec, tak jsem byl král. Oni s tím souhlasili, ale dnes mě obviňují, že jsem jim přeorganizovával oslavu. Taky jsem občas chtěl prostě hrát jinou hru i ve škole, a i když mi to nikdo nevyčítá (a i s tím všichni souhlasili), tak si myslím, že jsem strašnej přeorganizovávač. Zkrátka moje otázka působí v tom, že i když mi rodiče a okolí říkají, že mě mají rádi, že jsem hodnej a šikovnej, tak stejně si myslím, že já jsem strašně zlej.

Jak být zase šťastný?

Ahoj Mourrisone, před nějakou dobou jsem byl tak nějak šťastný, a to docela dlouho, asi měsíc. Byl jsem rád, veselý a plný optimismu a radosti. Nevím z čeho – vůbec nic se nezměnilo ani neudálo, nic jsem nezískal a nic špatného se nevytratilo. Já jsem byl ale z ničeho nic i tak šťastný. Necítil jsem se prostě normálně jen s dobrou náladou, ale vyloženě šťastně. Přisuzuju to tomu, že nejspíš v jednom předmětu jsem odprezentoval projekt a asi ze mě odpadl stres. Nemyslím si, že je to ono, protože jsem vůbec ve stresu nebyl. :D A před tím, než jsme dostali zadání, jsem šťastný nebyl, takže těžko říct, co mělo ten vliv. Ten pocit se ze mě vytratil, i když se opět nic nenormálního nestalo. Dost mě to mrzí, protože to bylo fajn. Teď jsem opět na spíš negativní vlně a přijde mi to jako škoda. Když vím, že ten pocit někde byl, a nebylo to chvilkové nadšení, když to mělo tak dlouhodobé trvání, chci ten pocit zpátky, ale nějak se tam nemohu dostat. Rozumím, že je téměř nemožné mi takhle poradit z jedné zprávy, když mě ani neznáš. Možná spíš, než pro radu jsem sem přišel to někomu napsat, někomu se svěřit. I když to možná zní zvláštně ve světě plném problémů (a já sám bych se tomuhle příspěvku dřív smál), trápí mě to. Zdraví anonym a pravidelný čtenář v jedné osobě. :)

Mourrisonova poradna