Jedeme na adaptační kurz s novou třídou, ale já nechci

Ahoj Mourrisone, dneska jsem se dozvěděla, že za týden pojedeme s novou třídou na adaptivní kurz a já tam hrozně nechci. Nikoho neznám, blbě se mi spí v novým prostředí a mám strach, že si tam nenajdu nějakou kamarádku. Poraď mi, co mám dělat, abych tam nemusela.

Odpověď

Milá anonymko,

dala jsi mi úkol, který je pro mě hodně moc těžký, vlastně neřešitelný. A víš proč? Protože tvému strachu i pocitům naprosto rozumím, ale na druhou stranu z vlastní zkušenosti vím, jak mi adaptační kurz pomohl. Nechtěl jsem tam jet skoro ze všech důvodů jako ty. A nakonec to dopadlo nad očekávání dobře.

Pravda, první noc se mi dobře nespalo, ale právě díky tomu, že jsme byli pro všechny z nás v cizím prostředí a že jsme byli spolu pořád - rychleji a lépe jsme se poznali. Při různých hrách poznáš, jak se kdo chová, jak kdo reaguje, řeší určité situace, zachová se k ostatním a podobně. Tím máš lepší a rychlejší šanci si vybrat spolužačku nebo spolužáka, který ti je svým chováním a jednáním bližší. A nevadí, že zrovna spolu nebudete na pokoji. Zkus to zvládnout. Moc ti držím palce a napiš mi, jak to dopadlo. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Jdu do nové školy a bojím se tak, že zvracím... stydím se!

Bojím se, že na gymnáziu nebudu mít čas na kamarády

Sdílej

3. září 2024

Mívám divné stavy: Nevidím a dostanu zimnici, co to je?

Někdy mám takový stav – je blbě (nevím, jak to líp vysvětlit), vidím blbě nebo vůbec, zvýší se mi šelest v uších, začne po mě běhat zimnice (napřed se mi udělá horko), a pak když zakončí, mám jakoby brnění, nevím, jak líp to momentálně popsat, jsem zpocená (vždy to trvá naštěstí chvilku). Už dlouho jsem ho neměla, upřímně si ho nepomatuju na 100 %, ale dnes to bylo zase měla blbé vidění a zvýšila se mi šelest v uších, bylo to ve škole při hodině přírodopisu, nikdo si toho nevšiml (někdy si toho všimly buď učitelka nebo asistentka), po chvilce jsem se vzpamatovala, a protože to byla pátá hodina, tak jsem šla na oběd. Vím, že jsem se snažila nepůsobit, že je mi nepříjemně, v poslední chvíli jsem si dala hlavu na lavici, když jsem ji zvedla, viděla jsem bledě, což po chvíli zmizlo, neřekla bych, že se se mi objevily všechny věci, co se mi v minulosti staly. Protože mi nebylo tak blbě, tuším že je to psychosomatický, protože skoro vždy jsme se učili o krvi, dnes i o dárcovství orgánů, přijdu si strašně příliš citlivá, vím, že jednou jsme tohle téma dárcovství orgánů řešili v prvním, takže jsem jela domů, neřekla bych, že tyhle témata probíráme nějak příliš důkladně, jak už jsem říkala, přijdu si strašně přecitlivělá a nepomáhá tomu, že se mi stejným způsobem udělalo blbě jednou při češtině, ten důvod proč, naprosto nechápu. Doufám, že můj popis dává logiku.

Jak říct rodičům, že jsem therianka?

Ahoj Mourrisone, docela jsem dlouho přemýšlela, jestli ti mám napsat, protože podobnou otázku jsem u tebe ještě nečetla. Zjistila jsem - a je to už dlouho, že jsem theriánka. Abych pravdu řekla, tak se cítím být kočkou. Ráda bych to řekla rodičům, ale nevím jak. Nechci jim lhát, že jsem něco jiného, než jsem. Poraď mi, jak jim to mám vysvětlit?

Mourrisonova poradna