Strašně se bojím, že se nedostanu na vysněný gympl

Dobrý den, chtěla bych poradit. Za pár dní mě čekají přijímačky na SŠ, a mám celkem strach. Vím, že je to normální, a moje výsledky jsou i dobré, z matiky mám 43 bodů a z češtiny 45 a víc. Ale bojím se, že budou letos ty testy těžší. Čj by mi ani tak nevadila, ale bojím se, ať nepokazím matiku. U přijímaček nanečisto byla matika o dost těžší než obvykle, a měla jsem 9 bodů. Strašně se za sebe ještě pořad stydím, i když jsem od té doby udělala velký pokrok, tehdy jsem matiku psala asi na 30-35 bodů. Ale co když letos ta matika skutečně bude těžší? Bojím se, že ji pokazím. Ráda bych slyšela nějaké rady, pokud Vás nějaké napadnou, a nějaká povzbudivá slova by byla určitě taky fajn, ale spíše jako fakta, než věty tipu to bude v pohodě, neboj, protože vím, že je tam šance, že nebude, i když se snažím, aby byla co nejmenší. Můžu teď znít jako tintítko, strašpytel, ale běžně taková nejsem. Jen se bojím, protože se strašně chci dostat na vysněné gymnázium. Ne kvůli ostatním, ale protože já na tu školu hooodně chci. Děkuji předem za odpověď na tento (i když ne záměrně) delší dopis, a přeji Vám hezký den.

Odpověď

Milá anonymko,

moc ti děkuji za velmi otevřený dopis, ve kterém jsi uměla nádherně popsat vše, co prožíváš. Asi ti nemusím připomínat, že v tom nejsi sama.

Je pravda, že spousta kluků a holek berou život takový, jaký je, ale je tu i druhá skupina, která je citlivější, cílevědomější s jasnými představami o své budoucnosti. Máš pravdu, nebudu ti tady psát, že vše dobře dopadne. Jasné je, že to dopadnout dobře může, ale také nemusí (může ti být v době zkoušek nevolno, ve stresu něco zapomenout a podobně).

Jedno je ale jisté, ať to dopadne jakkoli, nikdy nevíš, OPRAVDU NEVÍŠ, jak to ovlivní tvoji budoucnost. Já jsem se například stal Mourrisonem jenom díky tomu, že jsem se nedostal na školu, na kterou jsem dělal a udělal přijímací zkoušku. V danou dobu jsem prožíval zklamání, ale pak se moje cesta začala ubírat jiným směrem, a dneska jsem za to vděčný.

Takže, připravuj se na zkoušky, jak nejlépe sama umíš, pokus se dělat vše proti případnému stresu a s pocitem, že jsi udělala vše, nech všechno ostatní plynout. Moc ti držím palce a budu rád, když mi napíšeš, jak jsi dopadla. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Problém ve škole: Učitelé mi zadávají skupinovou práci s pětkaři

Myslím si, že nám učitelka říká nesmysly. Můžu jí říct můj názor?

Sdílej

7. dubna 2025

Neumím říct ne

Ahoj Mourrisone, mám takový problém, kdykoli mě o něco nějaká kámoška poprosí, nebo to jen řekne, tak já jdu a udělám to. Nebo jí alespoň poradím. Ale když to potřebuju já, tak všichni kolem mě myslí na sebe. A víš, co je nejhorší, že já je pochopím, řeknu si: aha, oni toho mají dost, anebo teď prožívaj nějaký těžký chvíle. Proč taky neumím myslet víc na sebe a někdy říct ne? Co to se mnou je? Dík, Dominika

Jsem nešťastně zamilovaný

Ahoj Mourri, mám takový komplikovaný problém, jsem na střední škole a zamiloval jsem se do jedné spolužačky. O letních prázdninách jsem jí to konečně dokázal přiznat, ale ona to tak necítí, takže to nedopadlo. Jinak jsme ale velcí kamarádi, pomáháme si vzájemně se školou, a i když jsem se bál, jak to bude od září, bavíme se ještě víc, v září jsem to zkusil znovu a složil jsem jí báseň, ale i když jí to potěšilo, nic se nezměnilo. Říkal jsem si, že se s tím vyrovnám, jenže je to naopak čím dál tím horší. Dřív jsem do školy chodil rád, ale teď už bych tam nejradši nechodil vůbec. Vždy, když jsem s ní, tak jsem hrozně šťastný, ale když pak ne, tak jsem naopak moc smutný, nevím, co mám dělat, a přijde mi, že to nemá nějaké řešení, ale nechci se ještě rok a čtvrt trápit, než odejdeme na výšku. Prosím, poraď mi, co mám dělat. Adam, 17 let

Jak přemluvit mámu: Chcu chodit pěkně oblečená a ne jen v teplákách

Ahoj Mourrisone, když chci jít ven s holkama, tak mně máma nedovolí si vzít věci, který třeba nosím do školy, ale musím jít v teplákách. Jenže holky jsou hezky oblečený a já vypadám jak socka. Jak mám mámu přemluvit, abych si mohla vzít na sebe, co chci? Díky ti, Agáta

Potřebuju se svěřit: Měla jsem super narozeniny, ale cítila se divně

Ahoj Mourrisone, chtěla bych se ti s něčím svěřit. Minulý týden jsem měla narozeniny a rodiče mě vzali na fantastickej výlet a potom večer jsem je mohla oslavit s kamarádkama. A taky jsem dostala hezké dárky. Jenže já se teď cítím na nic. Místo abych byla vděčná a šťastná, tak jsem se nejenom na narozeniny (ale i teď) cítím divně. Vlastně ani nemám radost a strašně se to bojím někomu přiznat. Jak se v tom mám vyznat?

Mourrisonova poradna