Jedno je plyn a druhé typ půdy. Methan a permafrost. Napadlo vás někdy, že k sobě patří jako klíč a zámek? Že jste o tom nikdy neslyšeli? A co teprve 5,4 milionu lidí, kteří dnes čelí existenční krizi? Co tito lidé budou jíst, když se jim zmenšuje orná půda, stavy dobytka i lovné zvěře? A proč vlastně lidé permafrost účelně ničí?
Co způsobuje methan
Methan je nejjednodušší alkan, tedy i nejjednodušší uhlovodík vůbec. Při pokojové teplotě je to netoxický plyn bez barvy a zápachu, lehčí než vzduch. V atmosféře je methan především oxidován působením hydroxylových radikálů a scénáře budoucího vývoje klimatu předpokládají, že množství radikálů bude v atmosféře ubývat.
Vzhledem k tomu, že methan silně absorbuje infračervené záření, patří mezi významné skleníkové plyny zvyšující teplotu atmosféry. Je přibližně 20x účinnější než oxid uhličitý, ale jeho obsah v atmosféře je oproti tomu asi 200 krát menší: 0,0002 % methanu a 0,04 % oxidu uhličitého, takže jeho vliv je přibližně 10x menší.
Methan je uchováván v permafrostu a také jako forma zmrzlých bublin v ledu v Severním ledovém oceánu. Problémem u methanu v ledovcích je to, že se může naakumulovat spolu s kyslíkem a poté pomocí jedné malé jiskry či jiným zapalovačem vybuchnout.
Koloběh permafrostu
Permafrost vznikl sloučením slov „permanent“ a „frost(y)“, neboli stále zmrzlý. Je to půda v polárních oblastech, která má teplotu 0 °C a nižší a ani v létě nerozmrzá. Mocnost permafrostu je od několika cm až po celkovou hloubku více než 1000 m, kdy promrzá nejen půda, ale i podloží.
Na rozšíření permafrostu má vliv reliéf povrchu, jeho orientace na světové strany a sklon povrchu. Vliv na výskyt permafrostu může mít i to, zda se vyskytuje na blokových polích nebo kamenných mořích, ty totiž snižují okolní teplotu o 4-7°C.
Na permafrost má důležitý vliv vegetace: Na jeho povrchu se často vyskytují mechy a rostliny, které jsou přirozeným izolantem a snižují jeho tání. Jako izolant funguje i sněhová pokrývka, která zasahuje do výměny tepla mezi vzduchem a permafrostem.
Tání ledovců
Problémem je, že tyto systémy tají a tím dochází k uvolňování zadrženého methanu do ovzduší. Tam přispívá ke zvyšování teploty a k dalšímu tání permafrostu. Tak se do okolí uvolňuje obrovské množství vody, která obratem podemílá terén a zcela mění ráz krajiny.
Je to nekonečný koloběh, který bude mít za následek roztání ledovců, zvýšení hladin moří a oceánů, zničení originálních biodiverzit, domovin a pastvin zvířat a nakonec také měst a vesnic, které na nich stojí.
Těžba mamutích pozůstatků
Permafrost v sobě ukrývá mrazem zakonzervované ostatky živočichů a rostlin včetně pradávných mamutů. Ty se vlivem tající zmrzlé půdy dostávají na povrch. Obyvatelé polárních oblastí ve snaze zlepšení životních podmínek nelegálně těží zamrzlé pozůstatky zvířat a následně s nimi obchodují.
Narušením vrchních vrstev permafrostu se ničí stálost těchto vrstev a tím dochází ke zrychlenému roztávání stále zamrzlé půdy.
Ačkoliv mamuti zmizeli ze Sibiře před deseti tisíci lety, tamní vláda předpokládá, že se v permafrostu stále nachází zhruba 500 000 tun klů. Zásoby i poptávka jsou přitom ohromné. Někteří tak zmíněný materiál těží skoro s industriálním nasazením: Pomocí vysokotlakých čerpadel s hadicemi „odmývají“ říční břehy a najímají si k tomu celé týmy lidí.
Tající permafrost ničí obydlí
Obyvatelé polárních oblastí odjakživa vyrůstali ve spojení s přírodou a dnes oblast opouštějí, neboť si s „novým“ klimatem jednoduše nedovedou poradit. Permafrost, na němž dřív farmařili, dnes taje natolik, že se terén pokrývá bažinami, jezery a dalšími oblastmi, které nejsou člověku nijak k užitku.
Hladiny řek i jejich průtok rostou a voda pohlcuje celá sousedství. Došlo k značnému snížení zemědělsky obdělávatelné půdy. V návaznosti na zemědělsky obhospodařovanou půdu včetně pastvin dochází k úbytku dobytka a sobů.
Města postavena na permafrostu se potýkají s dalšími zásadními problémy jako je propadání výškových budov, destrukce komunikací, praskání veškerých rozvodů, vody, odpadu, plynu, horkovodů. V podsklepených domech se začíná hromadit voda, která destabilizuje jednotlivé stavby.
Methanové bubliny
Vědci na Sibiři také objevili oblast, kde se moře doslova „vaří“ metanem, neboť permafrost se nachází i pod mořskou hladinou a uvolněný metan se dostává na hladinu v podobě bublin.
Tým vědců zkoumal oblast na východě Arktidy, která byla již dříve svými „metanovými fontánami“ známá. Zaměřili se na environmentální následky tání permafrostu pod oceánem. Překvapilo je území, kde se voda „vařila“ methanovými bublinami a koncentrace plynu byla přímo v místě fontány devětkrát vyšší než je globální průměr.
Podobné metanové bubliny vznikají i na místech, kde dříve voda nebyla, ale objevila se až táním permafrostu. Ve velmi malých měřítcích máme podobnou zkušenost i v klimaticky mírných oblastech například středoevropského pásma, kdy k uvolňování methanu dochází např. při těžbě uhlí, rašeliny a dalších surovin.
Noví ptáci na Sibiři
Jako první zareagovali na změnu klimatu ptáci. Během posledních několika desetiletí se na severovýchodě Sibiře objevily druhy, o nichž tamní obyvatelé nikdy předtím neslyšeli. Mimo jiné se jednalo o divoké kachny a vlaštovky obecné, které za normálních okolností žily na jihu. V posledním půlstoletí se vyskytlo v oblasti 48 nových druhů, a ptačí diverzita tak vzrostla o 20 %.
Globální změny
Další problém představuje hnilobný zápach. Permafrost taje a na vzduchu se rozkládají relikty zvířat i rostlin, jež v něm zůstávaly po tisíce let zamrzlé. Do atmosféry se tím navíc uvolňuje oxid uhličitý a vysoká koncentrace metanu.
K zabránění vzniku nezvratných škod se nesmí podle vědců průměrná teplota zvýšit o 1,5 °C. Nicméně mnohé polární oblasti už zmíněnou hranici dávno překročily zhruba trojnásobně.
Celkové globální změny jsou v dohledné době nezvratitelné a tím dojde ke změnám v polárních oblastech, které zásadně ovlivní život místních obyvatel, volně žijící zvěře i změně flóry.
Pravděpodobně dojde z krátkodobého hlediska k vystěhování obyvatel z uvedených oblastí a vymírání dnes běžných druhů zvířat a rostlin. Z dlouhodobého hlediska však může dojít ke změnám, které budou využitelné lidmi novým osídlením a využitím uvedených oblastí.
Nové příležitosti
K dispozci budou například nerostné suroviny, které dosud byly netěžitelné. Jednotlivá území budu využity novými invazivními druhy rostlin a zvířat. V tomto pojetí nelze nové invazivní druhy chápat pouze negativně. Vzniká zde však nebezpečí, co vše mimo methanu z roztátého permafrostu bude uvolněno.
Otázkou zůstává, jak ovlivní život na planetě tisíce let zamrzlé mikroorganismy včetně virů, které dnes jsou již běžně vymřelé. Každá změna znamená příležitost.
