Nejdiskutovanější otázka, která panuje okolo záhadné Hranické propasti je ta, jak je zatopená jeskyně vlastně hluboká. Výzkumy a měření se provádějí přes 100 let, ale dodnes to nikdo nemůže říct přesně. Otázkou také zůstává, jak Hranická propast vznikla. Původní teorie, že vznikla takzvaným krasověním zespoda, byla totiž zpochybněná.
Hranická propast: Měření hloubky
První zaznamená zpráva pokusu o ponor do Hranické propasti je z roku 1580, kdy lékař Tomáš Jordán napsal: ,,Rozprávěl mi jeden dobrý přítel můj, kterýž téměř již v sedmdesáti letech jest, že za mladých let svých, chtěje hloubkost její vystihnouti, v ní ploval a pod vodou se pustil, zda-li by dno najít mohl. Ale že to daremné bylo, ačkoli plovati velmi dobře uměl.’’
Následovaly pokusy dalších badatelů, jenže jejich výsledky byly dost rozdílné. Teprve výzkum odborného učitele Josefa Václava Šindela v letech 1900-1902 přinesl první objektivní údaje.
Šindela opakovaně do propasti spouštěl z loďky sondu se závažím a z místa pod severozápadní stěnou naměřil hloubku vody 36 m. Kvůli šikmo klesajícímu svahu ani více změřit nemohl.
Průkopníci potápění
V srpnu roku 1961 se podařilo hranickému rodáku Bohumínu Kopeckému za pomoci vlastnoručně sestrojeného dýchacího přístroje ponořit do hloubky 6 metrů. Jeho čin je respektován jako první ponor s potápěčským přístrojem v propasti.
Éra potápění se vzduchovými přístroji trvala do 80. let a maximální dosažená hloubka byla 100 metrů. Následovalo období ponorů s heliovou dýchací směsí, završené v roce 2000 sestupem do hloubky 181 metrů a patnáct let později dosáhl polský potápěč Krzysztof Starnawski neuvěřitelné hloubky 265 metrů.
400 metrů, nebo 40 kilometrů?
Kam lidé nemohou, měří se hloubka pomocí sond. Sonda Jiřího Pogody v roce 1980 dosáhla na tu dobu neuvěřitelný ponor 260 metrů, ta poslední ze září roku 2016 dosáhla hloubky 404 metrů.
Polský robot ROV přitom nedosáhl dna, ale délka jeho ovládacího kabelu mu nedovolila pokračovat hlouběji. Přesto toto měření udělalo z přírodního útvaru na severní Moravě nejhlubší propast v České republice (473,5 m), nejhlubší zatopenou propast světa (404 m) a nejhlubší sladkovodní jeskyni na světě.
Podle jednoho z výzkumů, který publikoval časopis Journal of Geophysical Research Journal: Earth surface, by Hranická propast mohla mít hloubku cca 1 km. Výsledky metody, sloužící ke zjišťování elektrického odporu hornin, ukázaly vodou nasycené kyseliny do hloubky přibližně jednoho kilometru.
Podle výzkumu z roku 2018 může být Hranická propast hluboká až 40 km, protože uvnitř ní byl naměřen oxid uhličitý a helium a tyto prvky pochází právě z takové hloubky. Je tak možné, že jeskyně sahá až pod zemskou kůru?
Vznik Hranické propasti
Propast možná vznikla netypickým způsobem, tzv. hydrotermálním krasověním, kdy se prostory tvoří zespoda nahoru. Při krasovění vznikající kyselka vystupuje z hlubokých trhlin a doluje ve vápencích dutinu. Postupně se velice tenký strop dutiny rozpadne a vznikne propast.
Tato klasická teorie o vzniku propasti je díky novým výzkumům zpochybněna, mladší teorie ji popírá. Podle ní za její vznik mohou tektonické pohyby jako u většiny propastí na světě, které zapříčinily propad tělesa a hydrotermálním krasověním byla Hranická propast pouze dotvořena. Ani jedna z teorií není v současné době dostatečně podložena fakty.
