Možná jste někdy slyšeli o Pompejích. Jak byly roku 79 našeho letopočtu vymazány z povrchu světa a na skoro 2000 let zapomenuty. Co však mělo sílu zničit celá města a při tom zabít přinejmenším 1600 lidí? Odpovědí je činná sopka jménem Vesuv. Kvůli svým katastrofickým výbuchům se těší velké slávě.
Zrod Vesuvu
Přibližně před 25 000 lety došlo ke kolizi africké a euroasijské tektonické desky. Výsledkem bylo stvoření Vesuvu (výška 1028 m) v Itálii nad Neapolským zálivem. Dnes se 8 km pod ním nachází přibližně 400 km² hluboký rezervoár magmy. Vesuv zatím za svou existenci vybuchl nejméně padesátkrát, naposledy roku 1944.
Nejnebezpečnější sopka
Pro experty je v tuto chvíli těžké předvídat, co Vesuv v budoucnosti udělá. Jde o nejvíce monitorovanou sopku na světě. Je sledovaný každý den v roce prostřednictvím senzorů a v pozorovatelně, která je umístěna přímo na jeho vrcholu.
V rozmezí 32 kilometrů od sopky se v tuto chvíli nachází přibližně 3 miliony obyvatel, což z Vesuvu činí nejnebezpečnější sopku na světě. Jelikož lidem hrozí smrtelné nebezpečí, italská vláda rozhodla darovat 30 000 EUR těm, kteří se odstěhují. Tyto peníze však na založení nového života někde v bezpečné vzdálenosti od sopky stačí jen malé skupině lidí. Neapol, nacházející se nedaleko Vesuvu, je v tuto chvíli třetí nejlidnatější město Itálie.
Pompeje: Rychlá zkáza
Roku 1631 byly známky nadcházejícího výbuchu sopky zjevné týdny předem. V dnešní době by v takové situaci bylo dost času na evakuaci. Roku 79 byly ale Pompeje a města v okolí pohřbeny za několik hodin prakticky bez varování. Někteří lidé před nebezpečím utekli, ti, kteří se rozhodli zůstat, většinou zahynuli. V té době bylo v Pompejích asi 20 tisíc lidí.
Čevená zóna
Kdyby dnes došlo k výbuchu sopky, jako první by byli evakuováni lidé z červené zóny, nejnebezpečnější oblasti o rozloze o 200 km², kde žije přibližně 600 000 obyvatel. Domy jsou tady převážně postaveny nelegálně a většinou nesplňují ani státní normy. Nemají základní potřebnou odolnost vůči vulkanické aktivitě.
Při náhlém výbuchu by velká část lidí v červené zóně měla velmi malou šanci na přežití. Problém jsou také úzké cesty okolo Vesuvu, které nebyly stavěny pro masovou evakuaci. V plánu je na evakuaci červené zóny určeno 72 hodin.
Žlutá zóna
Po červené zóně by byla evakuována žlutá. Ovšem za předpokladu, že výbuch bude silný a nebezpečí bude hrozit také tam. Oblast je mnohem větší a také nejvíce zalidněná. Zahrnuje města Salerna, Neapole, Avellina a Beneventa. Existuje ještě menší modrá zóna, která je součástí žluté, a má navíc zvýšené nebezpečí povodní.
Nevyzpytatelný Vesuv
U Vesuvu se nedá přesně určit, jaký typ erupce asi nastane. Výbuchy mohou být různé. Není jasné, jestli u příštího hrozí i láva, avšak kdyby Vesuv přeci jen vybuchl s lávou, tak by mohla způsobit velké škody. Hrozí také pád tefer, což je déšť pyroklastického materiálu a vulkanického popela. Podle studie z roku 1990 by pád tafer mohl ohrozit téměř všechny střechy ve městech a vesnicích, které jsou v blízkosti Vesuvu, a alespoň 20% střech v Neapoli.
Pliniovská erupce
Výbuchy Vesuvu jsou nepředvídatelné také kvůli andezitové lávě, která může vybuchovat na široké škále. Dojít může mimo jiné k Strombolské erupci s lávou, která je obvykle malá. Nejvíce však hrozí Pliniovská erupce. Je pojmenovaná po Pliniu mladším, který zažil běsnění Vesuvu roku 79 a v dopisech ji popsal.
Pliniovská erupce je velice explozivní a vyznačuje se tzv. pyroklastickými proudy, které jsou výsledkem velkého vyvržení sopečného materiálu vysoko do vzduchu. Tím se vytvoří veliké sloupy tyčící se nad sopkou, které mohou být naváty i nad samotná města.
Sloupy se vlastní tíhou zhroutí a vytvoří pyroklastické proudy. Skládají se z plynů, ztuhlých kousků lávy a sopečného popela. Pyroklastické proudy mohou za téměř všechny oběti Pompejí a Herculanea. Utéci se jim nedá, mohou mít rychlost až 200 m/s, jsou nesmírně horké a spálí vše na své cestě.
Život pod Vesuvem
I přes možné nebezpečí se lidé z okolí sopky Vesuv nestěhují. Spíše naopak. Někteří odmítají opustit své rodiště, jiné láká zdejší úrodná půda, která je díky minerálům ze sopky velmi plodná. U Vesuvu se sklízí například jedny z nejlepších rajčat v Itálii.
Magnetem je také turistický ruch, který přitahuje do okolí Vesuvu, do Pompejí a působivé Neapole mnoho zájemců. To podněcuje rozvoj a výstavbu obchodů, restaurací a ubytování.Ostatně ubytovat se je možné i přímo na Vesuvu. A to navzdory faktu, že jde o činnou sopku, která jednou může ukázat svoji ničivou sílu.
