Je totiž velice plachá a nevíc tráví převážnou část svého života v korunách stromů. Trochu připomíná ocelota, s nímž je blízce příbuzná, až na to, že je menší a má mnohem delší ocas.
Po stromech hlavou dolů
Tato stromová kočka je známá pod podivně znějícím jménem margay. Patří mezi tzv. malé kočky a jako většina z nich výborně šplhá po stromech. Margay ale dovedl pohyb v korunách stromů k dokonalosti, je to jediná kočka, která dovede po větvích a kmenech stromů běhat i hlavou dolů (ostatní kočky při slézání po kmeni dolů vlastně couvají). Má k tomu zvláštně uzpůsobené klouby zadních končetin, které dovede převrátit o 180°.
Tamaríni vedou
Margay se živí téměř výlučně stromovými druhy živočichů: loví ptáky, menší druhy opic, stromové druhy ještěrů, dikobrazy a další stromové hlodavce, lenochody a netopýry, výjimečně si pochutná i na ovoci. Nejčastěji se jeho kořistí stávají jako veverka velké drápkaté opičky tamaríni. Zoologové z brazilské lesní rezervace Adolphe Ducke nyní vysledovali proč.
Falešný nářek
Ukázalo se totiž, že margay láká svou kořist napodobováním jejího hlasu. Vědci pozorovali skupinu tamarínů pestrých, kteří se živili v koruně velkého fíkovníku. Do jejich blízkosti se připlížil lovící margay, ukryl se v spleti lián v dolní části kmene a začal vydávat zvuky podobné nářku tamaríního mláděte. Tím upoutal pozornost skupiny a část opiček začala sestupovat k domělému mláděti. Margay se vynořil z úkrytu v okamžiku, kdy ho cestou dolů tamaríni minuli a vydal se za nimi směrem dolů. Útěk zpět do koruny stromu tak byl pro tamaríny cestou do "lví tlamy", jen některým se to podařilo.
Pravda nebo legenda?
Byl to první doložený záznam klamavého volání kočky, která napodobuje hlas kořisti a snaží se ji tak přilákat do své blízkosti. Vědci o těchto kočičích schopnostech slýchali, podobným způsobem údajně láká svou kořist i jaguár nebo puma, ale dosud to nikdo nedokázal zaznamenat, takže to zatím zůstává v říši pověr a legend.
